En 1942 à Prague, Monsieur Mundstock partage le sort des Juifs de Prague. Il redoute chaque jour l'arrivée de la lettre qui l'enverra en camp de concentration. Son ombre dialogue avec lui. Un jour, il acquiert la conviction qu'il peut se préparer avec méthode à la déportation.
Père de famille modèle, monsieur Kopfrkingl est un homme de progrès et un employé zélé du crématorium de Prague. À la veille de la guerre, c'est un homme bien sous tous rapports... L'Incinérateur de cadavres est un livre tout à fait inclassable, insolite et grinçant, qui explore les pires équivoques de la civilisation moderne. Il a été magistralement adapté au cinéma, en 1968, par Juraj Herz.
Offers an unsettling comic analysis of the psychological experience of oppression set in an unnamed, futuristic Central European setting. --Adapted from publisher description
Šedesátá léta představovala v tvorbě Ladislava Fukse (1923–1994) nejproduktivnější dekádu, z níž Česká knižnice vybírá tři reprezentativní, čtenářsky velmi oblíbené prózy. Autorův literární debut Pan Theodor Mundstock (1963), v němž Fuks vylíčil úzkostný vnitřní svět duševně vyšinutého člověka vyrovnávajícího se s obludností nastupujícího fašismu, následuje panoptikálně hororový Spalovač mrtvol (1967), kterého proslavila filmová adaptace Juraje Herze, a doplňuje mrazivě groteskní Cesta do zaslíbené země (1969). Doprovodný komentář sleduje vývoj Fuksovy poetiky s důrazem na kontext druhé světové války a rozličné uchopení tematiky šoa.
Psychologický román s detektivní zápletkou vypráví o obtížném a dramatickém pátrání po několikanásobném pachateli dětských vražd.Těžiště románu spočívá i přes dramatickou zápletku hlavně v psychologické rovině, v líčení napjatého vzájemného vztahu nekompromisního soudce a jeho syna, který ústí nakonec v tragické gesto člověka, jenž pro čisté svědomí a čest svého jména zapře i nejtěsnější citová pouta. Román, který se tragicky a překvapivě uzavírá, je svědectvím o deformaci člověka ve společnosti mizejících etických hodnot.
Novelka z prostředí východního Slovenska o chudém pasáčkovi. Je jednou z mála knížek, v nichž se autor umělecky vyslovujek poválečnému světu, a tento svět, náš svět, je v knize pochopen a umělecky vyjádřen ve své podstatě, v momentu, kdy se odvíjí první dějství jeho dramatické proměny a je uchopen básnicky silně a opravdově.
Druhá hodina je maďarčina. Profesorom maďarčiny je mladý suplent, ktorému v istom peštianskom časopise vyšli zo dve básne, nuž ho pokladajú za úžasne veľkého básnika. Je on vlaste dozorcom v konvikte, inak skončeny bohosloves, ktorý učí niekoľko hodín na -......
Román je vrcholem Fuksových próz odehrávajících se těsně před válkou. Vypravěčem je uzavřený chlapec, marně hledající citový kontakt, kterého traumatizuje prostředí ovládané dominantním otcem, vysokým policejním úředníkem. Michal se formou zápisků zpovídá o školních letech, zklamaných kamarádstvích, o dopadu autority i o době poznamenané neblahými historickými událostmi - a především o stísněnosti a osamělosti. Jde o mimořádně sugestivní a dramatické čtení plné magie.
Rozsáhlý historický román, na nejž se Fuks dlouho připravoval, ba dokonce jej odkládal jako osudový námět. Rozhodl se pro odlišnou vypravěčskou perspektivu a našel si nečekanou masku: na prahu stáří jako by se transvestoval do dámy z nejvyšších kruhů a v nejlepších letech a poskytl jí hlavní roli. Titul však složil z divokého kontrastu ze setkání dvou zcela vzdálených osob, jako by je chystal pro frašku. Vévodkyně, jež šokovala rozhodnutím zařídit na okraji Vídně luxusní hotel, to jest projektem pro urozenou osobu tenkrát nemístným; a v závěru, když se plán podařil, znovu udivila tím, že na inzerát přijala výjimečnou kuchařku, aby vedla exkluzivní restauraci. S groteskní a smutnou fantazií připravil Fuks široce rozložené vyprávění umístěné do vznešených starých časů. Atmosféra Vídně a konce mocnářství je tu plasticky podána s duchaplnými i prázdnými okamžiky, pompézními hostinami i pohřby. Jde o jedinečným stylem podaný obraz reality a fikce, hororu a komiky, snu a naděje.
