David Hroch Livres

Řada pramenných monografií sborníku Podbrdsko – Fontes pokračuje v roce 2017 publikací autorek Šárky Maškové Janotové a Marie Tošnerové Sedlčanské paměti ze 17. století. Popisuje nejen dění v Sedlčanech v 17. století, ale věnuje se historii tohoto města od počátku jeho osídlení po první čtvrtinu 18. století. Nejstarší sedlčanské paměti, jejichž edice je součástí s čísla ediční řady Fontes, začaly vznikat roku 1650. Nejnovějším datovaným zápisem je poznámka z roku 1716. Autorem zápisů byl Jan Procházka, zdejší měšťan, mydlář a kronikář. S osudy Jana Procházky a jeho rodiny se proto lze v plném rozsahu na stránkách knihy setkat. Starším dějinám města Sedlčan se v minulosti věnovala řada autorů, samostatně však doposud zpracovány nebyly. Edice Procházkova rukopisu má zpřístupnit tento historický pramen a všeobecné tehdejší dění v Sedlčanech široké veřejnosti. Součástí publikace je také soupis obyvatel města z počátku 17. století, seznam sedlčanských hospodářů z let 1642, 1645 a 1654 a soupis zemřelých na mor v roce 1680. Tyto soupisy jistě ocení i genealogové. Publikace je doplněna barevnými reprodukcemi starých map a vyobrazení města Sedlčan a dalšími fotografiemi.

V roce 2008 pokračuje ediční řada Fontes katalogem středověkých kachlů z Nového Knína, jehož autorkou je Tereza Koucká. Královské město Nový Knín, známé svým bohatým zlatonosným ložiskem, zažívalo v období vrcholného středověku rozkvět, který byl přerušen husitskými válkami, ale ve 2. polovině 15. století se opět rozvíjelo. Místní část Starý Knín, dříve panskou vesnicí s tvrzí, se nachází v blízkosti městečka. Soubor středověkých kachlů, prezentovaný v této práci, byl nalezen v okolí kostela sv. Františka ve Starém Kníně. Jeho nehomogenita naznačuje, že kachle pravděpodobně nepocházejí z jednoho kamnového tělesa, přičemž většina z nich byla získána sběrem. Archeologický výzkum však nezachytil intaktní terénní situaci, což komplikuje interpretaci nálezu a jeho zařazení do chronologického rámce. Tento soubor kachlů je zajímavý svou ikonografií a výtvarným zpracováním, přičemž některé reliéfy vykazují nadprůměrnou kvalitu, což je u venkovské lokality překvapující. Nálezy mohou být hypoteticky spojeny se staroknínskou farou, která stála v blízkosti místa nálezu. Kromě úvodní studie obsahuje práce katalog nalezených kachlů s fotografiemi a srovnávací materiál z okolí.

Z obsahu tohoto čísla: Jiří Malíček: Floristický příspěvek ke květeně Sedlčanska Antonín Trmal: Příspěvek k poznání brouků (Coleoptera) na Sedlčansku Petr Karlík & Jiří Malíček: Flóra a vegetace navrhované přírodní rezervace Týnčanský kras Pavel Špinar: Zpráva o mykologickém průzkumu navrhované přírodní rezervace Týnčanský kras za rok 2007