Fernando Arrabal est un dramaturge dont l'œuvre se caractérise par un style non conformiste et provocateur qui remet en question les normes sociales et l'existence humaine. Profondément influencé par ses expériences d'exil et la guerre civile espagnole, son écriture explore les thèmes de l'absurdité, de la violence et de la quête de liberté. La production littéraire et théâtrale d'Arrabal, qui transcende souvent les genres, offre une perspective unique et intransigeante sur le monde moderne. Il est considéré comme l'un des derniers grands avatars du modernisme.
De la rencontre et de l'amitié entre Fernando Arrabal et Michel Houellebecq est né ce livre de souvenirs, d'entretiens, d'évocations.Vivante, drôle, provocante, ludique et intime, voici une sorte de radiographie de l'œuvre Houellebecquienne à travers ce qu'il faut bien appeler des " arrabalesques ". En effet, le plus souvent, le dramaturge procède par définitions. Mais il fait encore appel à ce qu'il nomme des " jaculatoires " (du latin jaculari ).
A collection of plays, often classified as absurd drama, which aim to portray a world in which humanity, with its despair, fear and loneliness, is alone in a hostile and meaningless world.
I 1937 mødes Salvador Dali og Pablo Picasso i Paris for at diskutere deres malerier, "Blød konstruktion med kogte bønner" og "Guernica". Deres dialog afslører et anspændt forhold, men indeholder også Fernando Arrabals karakteristiske sorte humor.
Arrabalův Kámen Bláznivosti vychází v roce 1963 a vůbec jako první v podnadpisu nese název "kniha panická". Nikoho tedy neudivuje, že se první historická črta o Paniku váže k tomuto datu i založení celého "hnutí" – již Bretonův "První Manifest Surrealismu" přiřkl snu zásadní, činnou roli v zázračném lidském objevování, jemuž je ozvěnou: "Já do budoucna věřím v nová prolínání obou těchto zdánlivě tak protikladných stavů, jakými je sen a skutečnost, v počátek jakési absolutní reality, surreality, mám-li to tak říct. Přesně o její dobývání usiluji." Z francouzského originálu La pierre de la folie (1963, Paris) přeložil, doslov napsal a poznámkami opatřil Denis Molčanov. Ilustrace Roland Topor.
Experimentální próza navazující na nejmodernější francouzské umělecké postupy.
