Kateřina Králová Livres

Řečtí uprchlíci v Československu Na přelomu 40. a 50. let minulého století přišlo z Řecka do Československa přibližně dvanáct tisíc běženců stižených občanskou válkou. Mysleli si tehdy, že se jedná pouze o přechodný pobyt. Záhy se ale dočasné útočiště proměnilo v druhý domov. Bohatě ilustrovaná kniha týmu juniorních badatelů vedeného předními českými odborníky v oblasti dějin Řecka, Kateřinou Královou a Konstantinosem Tsivosem, analyzuje osobní výpovědi pěti desítek pamětníků tří generací. Tato vůbec první kolektivní monografie na dané téma je svým pojetím a analýzou průkopnická. V historickém úvodu a dvanácti tematických studiích se zabývá jejich postoji k okupaci či občanské válce. Na základě rozhovorů poutavě přibližuje cestu do emigrace a osudy dětí, ale také proces integrace či snahu o zachování vlastní identity. Kniha se pohybuje nejen na poli historie, ale reflektuje rovněž, jak vnímá jednotlivec sebe sama, jakou roli přisuzuje sobě a svému okolí v dějinném procesu a jak své prožitky zasazuje do širšího společenského kontextu.

Konec druhé světové války je často vnímán jako konec násilí a návrat k normalitě, avšak monografie zkoumá komplexnost poválečné rekonstrukce židovských komunit ve středovýchodní, jihovýchodní a východní Evropě. Kniha se zaměřuje na cestu přeživších holocaust a na to, jak jejich fyzický a mentální návrat ovlivnil je i jejich okolí. Klade otázky, kam se vracejí, kdo na ně čeká a jak je společnost přijímá. Autobiografické příběhy přeživších, kteří prožili perzekuci v úkrytech, koncentračních táborech nebo pod falešnou identitou, přinášejí jiný pohled na návrat, který má často hořkou příchuť. Publikace, pod vedením Kateřiny Králové a Hany Kubátové, využívá více než stovky rozhovorů v sedmnácti jazycích a plasticky vykresluje poválečnou realitu. Ačkoliv přeživší vnímali osvobození jako „konec příběhu“ války, tato monografie dokládá, že jejich příběh tímto okamžikem neskončil. Kolektivní práce mladých badatelů z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy reflektuje dlouhodobou a citlivou práci se studenty a usiluje o problematizaci opomíjené, avšak traumatizující poválečné doby.

Tipy a recepty pro rekreační milovníky sportu Při pravidelné fyzické aktivitě, byť jen na amatérské úrovni, je velmi důležitý správný výběr potravin. Ukázalo se, že, že konzumování některých potravin - například sušeného ovoce, chřestu, hlávkového salátu, hroznového vína, celozrnných těstovin nebo čokolády - zlepšuje sportovní výkony. Často však sportovci (zejména ženy) používají jen několik vybraných surovin, o kterých jsou přesvědčeny, že jsou lehké a neztloustnou po nich. Zapomínají však, že jejich tělo potřebuje dostatečný přísun vitamínů a minerálů. Výběr receptů v této knize není určen pro profesionální sportovce, ale i pro všechny ty, kteří se rádi cítí fit a provozují rekreační sport. Kniha je rozdělena do kapitol věnovaných snídani, obědu, večeři a svačinám a recepty jsou samozřejmě doplněny nádhernými fotografiemi, informacemi o surovinách a nejlepším způsoby přípravy, aby v nich zbylo co nejvíce výživných látek.

Die Okkupation Griechenlands durch die Deutsche Wehrmacht hat bis heute Auswirkungen auf das deutsch-griechische Verhältnis. Kateřina Králová untersucht die Geschichte dieser bilateralen Beziehung und bietet fundiertes Wissen für eine sachliche Diskussion, fernab von Klischees. Ein gemeinsames Erinnern an die Besatzungszeit existiert bislang nicht: In Griechenland bleibt das Geschehen unvergessen, während in Deutschland die Greueltaten der Besatzer an der Zivilbevölkerung oft verdrängt werden. Diese asymmetrische Vergangenheitsbewältigung beeinflusst weiterhin die Beziehungen zwischen den Ländern. Wissensdefizite führen zu Polarisierungen, wie die aktuelle politische Berichterstattung zeigt. Králová verfolgt die deutsch-griechischen Beziehungen seit 1940, beginnend mit der Besatzungspolitik und ihren direkten Folgen für Griechenland. Sie behandelt Themen wie die Restauration nach dem Krieg, die Wiederaufnahme der Wirtschaftsbeziehungen, die Strafverfolgung von NS-Kriegsverbrechern und die Reparationsdebatten im Kontext des Ost-West-Konflikts und der deutschen Wiedervereinigung. Die Historikerin bietet eine verständliche Darstellung der Geschichte bis hin zu aktuellen Entwicklungen und betont die Dringlichkeit einer umfassenden deutschen Aufarbeitung sowie ein nachhaltiges Geschichtsverständnis in beiden Ländern. Das Buch ist bereits in der Tschechischen Republik und Griechenland erschienen, nun folgt die deutsche Übersetzung.

Dieses Buch bietet eine umfassende Analyse der Geschichte und der Entwicklung der 15 wichtigsten ethnischen Minderheiten im sozialistischen Jugoslawien im Kontext des historischen Hintergrunds, der Struktur und des gemeinschaftlichen Lebens der jeweiligen Gruppen. Dabei werden die Praktiken und Richtlinien des jugoslawischen Staates berücksichtigt.

Kniha seznamuje čtenáře s doposud málo probádanou problematikou řecko-německých vztahů v období po druhé světové válce. Bohatě ilustrovaná historická studie přední české odbornice na moderní dějiny Řecka Kateřiny Králové je vůbec první ucelenou monografií na toto téma. Soustřeďuje se především na to, jakým způsobem se řecká společnost vypořádávala s dědictvím nacistické okupace, zvláště pak s otázkou potrestání válečných zločinů. Jednotlivá témata zkoumá v politické, socio-kulturní, ekonomické a právní rovině. Zdůrazňuje přitom, že i v tomto případě hrály klíčovou roli ekonomické zájmy. Dodnes probíhající soudní spory mezi řeckými oběťmi nacismu a spolkovou vládou rovněž ukazují, že téma zůstává i nadále živé. Přesahuje navíc dimenzi řecko-německých vztahů a ve své podstatě je aplikovatelné na zkušenosti ostatních států, jež byly obdobně postiženy nacistickou okupací.