Krištof Kintera Livres

Rozsáhlá a výpravná publikace vydaná k příležitosti výstavy v pražském Rudolfinu v roce 2017.

Umanutý živel české umělecké scény v osobitém rozhovoru. Výtvarník a sochař Krištof Kintera patří mezi naše nejznámější a nejúspěšnější současné umělce. Jeho sochy, objekty a koláže zobrazují svět kolem nás naprosto originální a současně velmi přístupnou formou. Jak se v průběhu let vyvíjela Kinterova tvorba a co všechno ji ovlivnilo? Rozhovor vedený Petrem Vizinou mapuje nejen dílo a osudy nekonvenčního výtvarníka, ale také vývoj české umělecké scény od 90. let až po současnost.

Čtvrtou a prozatím poslední knihou edice ilustrovaný Český Laozi/Lao-c´, která představila velké české překlady Tao te ťingu, je původní překlad Rudolfa Dvořáka z roku 1920, s výtvarným doprovodem Krištofa Kintery. Tao–tek–king/Lao-tsiova kanonická kniha o Tau a ctnosti byla vydána u příležitosti Kinterovy výstavy Neuropolis uspořádané v Galerii Zdeněk Sklenář – Schönkirchovský palác v Praze ve dnech 25. 8. – 7. 11. 2020. Všech tisíc exemplářů obsahuje na obálce originální vstup Krištofa Kintery. Kniha je věnována profesoru Oldřichu Královi (1930–2018), který edici řídil a 13. září 2020 by oslavil devadesáté narozeniny. Výtvarné zpracování vychází z bibliofilie TAO, kterou v roce 2015 vydala Galerie Zdeněk Sklenář v počtu šedesáti čtyř exemplářů, z nichž každý obsahuje originální výtvarné vstupy Krištofa Kintery.

Kniha proměn (nebo taky album soch, kreseb, nápadů, nálezů, instalací) současného českého umělce a aktivisty Krištofa Kintery provede čtenáře podiv(uhod)ným světem, ve kterém žijeme – novou přírodou i zmutovaným městem a krajinou. Nic si o tom nemyslet je kniha k listování, přemýšlení, ušklíbání, pomrkávání, chechtání, protestování, posuzování, kritizování... Nehybné se dává do pohybu a věci začínají mluvit. Dochází k podivným proměnám, tajemným přesunům, nejasným zvratům. Řeční tu spoustu hlav najednou a promlouvají věci jindy pohozené a bez života. Debatuje se tu a filozofuje výkřiky, plky, náhlými nápady i praotázkami. Cíl je jasný: přijít tomu na kloub. Tento obrazový sumář nápadů a realizací Krištofa Kintery je osobitý i formou – kniha s autorským zásekem na obálce!

Vydáno u příležitosti stejnojmenné výstavy konané od 11.11.2023 do 11.2.2024 v zóně 8smička v Humpolci. Náš svět je elektrosvětem. Jen stěží si ho lze bez všudypřítomné, a přitom téměř neviditelné a neslyšitelné elektrické energie představit. Je tajemná, nepostradatelná, smrtelně nebezpečná i životně důležitá a začínábýt i inteligentní. Projekt Volt-Age nabízí prostřednictvím spolupráce skupiny umělců a dvou praktikujících odborníků vhled do elektrizujícího světa magické energie. Výstava spojuje několik autorů, kteří k sobě mají blízko nejen proto, že dlouhodobě spolupracují na mnoha projektech a sdílejí společné prostory ateliéru, ale propojuje je i samotný fenomén elektřiny, jenž prostupuje tématy jejich tvorby. Klíčovou roli v projektu Volt-Age hraje setkání a spolupráce umělců se dvěma svéráznými postavami, které jsou svázané s Humpolcem a jeho blízkým okolím, a díky své profesi a vášni jsou spjaté s údržbou a montáží vysokonapěťové sítě. Oba svůj život zasvětili elektrickému proudu, napětí a jeho bezpečnému rozvádění až do našich domovů. Kamil Machyán, místní elektrikář, již od dětství posedlý sbíráním izolátorů vysokého napětí a František Daněk, principál a strůjce kolosálního Muzea izolátorů a bleskojistek poblíž nedaleké Obrataně.

Po Lubomíru Typltovi, Vladimíru Ambrozovi a Davidu Černém vychází u nakladatelství BiggBoss další umělecká monografie, kterou je tentokrát Fatal Banal Krištofa Kintery. Jak by se dalo očekávat od tohoto umělce tvořícího často nestandardními postupy za nestandardních podmínek, i tato autorská publikace, která má v kontextu jeho díla sehrát roli jisté přehledové monografie, je zcela neortodoxním ohlédnutím za doposud realizovaným dílem. Autorem koncepce primárně obrazové knihy je sám Krištof Kintera, o doprovodný text se postaral teoretik umění Ondřej Chrobák. Pomocí volné obrazové skladby je na více než 760 stranách představeno Kinterovo dílo ve vzájemných více či méně konkrétních asociačních vztazích, a s jistou nadsázkou by se dalo říci, že Kintera společně s grafickým Studiem Breisky sestavili zcela jedinečnou obrazovou báseň.