Zdeněk Dragoun Livres

Románská Praha je v dějinách města stejně významnou, ale zdaleka nikoliv tak známou etapou vývoje jako Praha gotická či barokní. Publikace poprvé v úplnosti zpřístupňuje bohatý a různorodý fond románské profánní architektury s výjimkou svébytných celků Pražského hradu a Vyšehradu. V pražském podhradí vznikaly v průběhu 12. století obytné kamenné domy, stavby ve středoevropském prostředí zcela ojedinělé. Autoři popisují a hodnotí téměř 70 objektů vystavěných typickou technikou z pečlivě otesaných kvádříků od těch, které padly za oběť pražské asanaci až po ty, které byly odkryty nejnovějšími archeologickými výzkumy.

Reprezentativní soubor historických vyobrazení představuje minulost unikátní památky středověké architektury a připomíná i historické události spjaté s mostem

Publikace představuje tento jedinečný a nesmírně rozsáhlý soubor všech slohových období zahrnující téměř 1400 kulturních památek (z toho 23 národních) představuje nejpodstatnějšími typy významných staveb (paláce, kostely, kláštery, židovské památky, stavby určené pro vzdělání a kulturu, ostatní významné stavby a měšťanské domy) jednotlivých částí historického centra – Pražského hradu a Hradčan, Malé Strany, Starého města a Josefova, Nového Města a Vyšehradu. Spolu s nimi představit také významný komplex Průhonického parku. Publikace na svých 336 stranách ilustruje toto mimořádné kulturní bohatství a krásu stovkami obrazů a současných snímků. Publikace připravená nakladatelstvím FOIBOS BOOKS vyšla jako desátá kniha v edici Památky UNESCO za podpory Ministerstva kultury.

Čtvrtý svazek z řady knih věnovaných architektuře Prahy mapuje vývoj od vlastního zaležení Pražského hradu na sklonku 9. století až po rok 1310. Autor přitom pojednává nejen o církevních i světských stavbách v historickém jádru města, ale všímá si především dochovaných památek v rámci celé aglomerace dnešní velké Prahy. Text doprovázejí fotografie (včetně řady unikátních archivních snímků), plánky, půdorysy a připojen je i obvyklý rejstřík a cizojazyčná resumé.

Soubor "říkanek", který autor dovoluje maximálně označit jako "básnickou prkotinu". Vznikala postupně v letech 1972-1989.