Jedinečné vydání románové trilogie Platnéř, Pavoučí síť a Návrat mistra v rámci jednoho svazku líčí příhody platnéřské učně Lukáše, který se postupně stává tovaryšem a mistrem. Doba konce čtrnáctého a počátku patnáctého století je však nejistá, a tak se Lukáš nejednou ocitá v ohrožení života. Životní osudy ho zavedou z Prahy až do Milána, kde nachází skutečný domov i ocenění své výjimečné práce…
Píše se rok 1316. Boj o moc v Čechách neustává a ani uvěznění Jindřicha z Lipé na Týřově situaci nevyřešilo. Poměr sil se stále přeskupuje. Tu je silnější strana královská, tu strana Jindřicha z Lipé a král Jan Lucemburský je nucen opět povolat do Čech svoje rádce a podporovatele nejvěrnější, arcibiskupy a říšské kurfiřty Petra z Aspeltu a Balduina Lucemburského. Ti skutečně přijíždějí v čele těžkooděnců, ale pokud si Jan myslel, že mu pomohou protivnou stranu jednou provždy zlomit, musel být zklamán. I vzhledem k situaci v říši, kdy proti sobě stáli dva římští králové, z nichž se každý snažil získat moc na svoji stranu, nebylo možné riskovat v případě neúspěchu ohrožení lucemburské moci. Je nad slunce jasné, že České království nečekají klidné časy.
Historický román, odehrávající se za vlády krále Václava IV., je pokračováním autorovy předchozí knihy Platnéř.Děj Pavoučí sítě navazuje na Lukášův odjezd z Prahy a popisuje jeho nový život v Miláně, kde se Lukáš dostává do rodiny platnéřského mistra Pratiniho a nachází zde skutečný domov i ocenění své výjimečné práce. Nepříjemnosti však na sebe nenechají dlouho čekat a Lukáš se vlivem intrik dostává na nehostinný hrad Castello Nuovo, kde jsou cvičeni nájemní vrazi. Lukáš má tři úkoly: opravovat brnění, která se poničí výcvikem, vyrábět nová brnění k prodeji a nejdůležitější úkol - přežít. Což se v první chvíli zdá jako úkol ze všech nejhorší.
Je mrazivá noc, leden roku 1421, a k bráně Drkolné, malé tvrze v podhůří Šumavy, přijíždí do sedla zhroucený a těžce zraněný jezdec... Tak začíná děj volně navazující na předešlé romány Čtvrtý králův pes a Čas vlků. Hynek Tas z Boru znovu ztrácí lásku své ženy Markéty. Ale tato ztráta nepatří k jediným. Ztrácí svůj hrádek Vlkov, vodní tvrz Blatec, syna a někde v lesích mizí i jeho vlčice Šedá. Tas však nepatří k těm, kteří by se vzdali bez boje. I když je mnohdy na kolenou, hlavu má vždy vzpřímenou. Zůstává mu jeho kůň Flavius, získává nového přítele, ale i tajnou lásku ženy jednoho z německých běženců…
Jindřich z Lipé sedí ve věži pevného hradu Týřov, ale pokud si král Jan Lucemburský myslel, že když přidusí a později možná i odsekne hlavu hydry odbojných českých pánů, mýlil se. Ronovci, jedni z nejpřednějších českých panských rodů, povstali a s nimi další. Jedná se však jen o uraženou ješitnost a touhu po moci? Jistě. Ale především jde o stříbro z Hor Kutných a směr, kam má jeho tok plynout. Postavení královo je otřeseno a jeho pokladnice opět prázdná. Ještě že je v království také druhá skupina šlechticů pod vedením Viléma Zajíce z Valdeka, která se staví na královu stranu a dokáže tak Lipého stranu oslabit. Ale i oni touží po moci.
Wolfram Katzinger z Olšové, někdejší johanita, jehož jediným majetkem je jeho meč, vynikající kůň, statečnost a umění boje, stojí věrně ve službách krále Jana. Beneš z Vřesova pokračuje dál ve stavbě svého hrádku Vřesova, jelikož jenom pevné zdi, prozíravost a snad i močály svírající Vltavu na pomezí z Bavorskem ho mohou uchránit před opakujícími se nájezdy bavorského šlechtice, který je v Čechách znám spíše pod přezdívkou Hanz Křivák. Jako Rožmberkův man, kterého si mladý vladař i přes vzájemnou rozepři velice cení, musí Vřesov opouštět a účastnit se bojů jak s vnitřními, tak s vnějšími nepřáteli na obranu krále. Nebo proti němu? To podle toho, na které straně Rožmberk zrovna stojí.
Volné pokračování autorova románu Čtvrtý králův pes. Píše se rok 1417 a Hynku Tasovi z Boru se konečně podařilo krále přemluvit, aby jej propustil ze služby. Dostává jako výsluhu hrádek Vlkov na jihu Čech, vklíněný do panství odvěkých králových rivalů – Rožmberků. To, po čem Tas dlouhá léta toužil, tedy klid, se ale s mocným sousedem za zády, loupeživými tlupami, potulnými kazateli a hordami husitů nemůže dostavit. Rovněž tak jako u předešlého románu je děj plný napětí a zvratů, zrady, ale i přátelství. Tas, tak skoupý na jakýkoliv projev citů, stojí najednou mezi svou milenkou Ulrikou a svojí novou ženou Markétou z Blatce. Chladná ocel, mráz, hořící domy, hodiny v sedle, vytí vlků a předzvěst léta trvajících válek nastávajících s příchodem vyznavačů nového učení, to je rámec tohoto románového příběhu.
Zjevný boj v Království českém roku 1318 zdánlivě ustal. Zčásti v důsledku všeobecné únavy a zčásti v důsledku dohod uzavřených mezi králem a odbojnou šlechtou. O to víc se však rozhořel boj v zákulisí. Král Jan Lucemburský je po osmi letech vládnutí unaven. Připadá si osamělý a vlků v jeho království neubývá. Neúnavnému a neobyčejně schopnému Jindřichovi z Lipé se daří postupně přiklánět krále na svoji stranu a dokáže ho utvrdit v tom, že královna Eliška proti němu chystá, spolu se svými stoupenci vedenými Vilémem Zajícem z Valdeka, spiknutí, jehož cílem je svrhnout krále z trůnu a dosadit tříletého syna Václava. A tak Jan vnikne s ozbrojenci na hrad Loket, kam se Eliška s dětmi uchýlila...
Král Jan Lucemburský se snaží upevnit si své postavení navzdory odporu velmožů, kteří si představovali, že se nezkušený mladíček stane jejich loutkou. Mezitím roste moc jak Jindřicha z Lipé, tak Petra z Rožmberka. Skutečnými hrdiny románu však jsou, tak jako v předchozí knize Rytíři z Vřesova, příslušníci dvou zemanských rodů: Beneš a Čeněk z Vřesova, Lothar Katzinger z Olšové a jeho starší bratr Wolfram.
Ondřejovi z Rohatce se konečně podařilo vyvléci se z osidel, která mu kladl křivoklátský purkrabí Chval z Valdéře, jenž ho chtěl připravit o hrad Jenčov, bohaté naleziště železné rudy, hutě a hamr na výrobu železa. Chval byl vždy mužem Jana Lucemburského, zatímco Ondřej manem markraběte Karla. Vztah obou Lucemburků byl vždy komplikovaný, a i když nakonec král Jan uznal, že je Ondřej v právu a darovací listinu na Jenčov, kterou vystavil jeho syn Karel, uznal a stvrdil i svým podpisem a pečetí, nemohl jen tak ustoupit, aby neztratil tvář. A tak stanovil Ondřejovi podmínku, že se bude muset, pokud ho on sám vyzve, zúčastnit tří jeho válečných tažení. Píše se rok 1341 a králi zbývá necelých pět let života. Zapomene král na tuto svoji malichernost, nebo bude Ondřej vyzván k tomu, aby ho do bitvy následoval?
