Irena Zachová Livres

Jak svobodně jednat a myslet v konzumní společnosti. Je možné, aby lidé konzumní společnosti, často znudění a deprimovaní, byli hluboce svobodní ve svém jednání a ve způsobu myšlení? Odpověď zní ano, ovšem za předpokladu, že se dopracujeme globálního pohledu na člověka, tedy pohledu, který bude brát na vědomí jeho morální konflikty a současné hodnoty jako důslednost, integritu a solidaritu jakožto důležitou alternativu konformismu obecně předkládaných kulturních vzorů. Už nestačí promlouvat k člověku jenom o jeho neuspokojených potřebách. Člověk se realizuje, když se mu podaří najít smysl života, to je, když pojímá život jako úkol, který je třeba plnit tak, že se svobodně a odpovědně rozhodujeme. V této souvislosti je svoboda nazírána jako vnitřní dispozice, která dovoluje čelit jakékoli situaci, i té zcela negativní, s vědomím hodnoty a důstojnosti lidské bytosti. Každodenní realita, složená často z nedorozumění a násilí, se tak stává výzvou k znovuobjevení lidstva, „lidstva hledajícího přesvědčivé důvody pro svůj růst a pro svou naději”.

The exploration of the fate of classical literature in Western Europe is central to this work. It serves as both a valuable resource and a model for understanding literature and tradition, particularly during the Latin Middle Ages. Its enduring relevance makes it an essential read for scholars and enthusiasts of European literature. The renewed availability of this influential text is a significant benefit for those studying the intersection of classical influences and literary development.

Etnograf a znalec Sahary ve své nové knize líčí pokračování svých průzkumů saharských prehistorických skalních kreseb a fresek.

Sbírka rukopisů bývalého Františkova muzea v Brně obsahuje téměř 1000 (989) rukopisů, z nichž 30 je středověkých. Je uložena v Moravském zemském archivu v Brně ve fondu G 11. Ke sbírce až do vydání katalogu existoval jen velmi stručný inventární soupis, pořízený ředitelem muzea W. Schrammem v roce 1890. Odborné veřejnosti jsou ze sbírky v podstatě známy pouze liturgické rukopisy pořízené Eliškou Rejčkou pro starobrněnské cisterciačky. Moderní vědecký katalog zpřístupňuje tuto důležitou památku našeho kulturního dědictví pro další odborné využití.