Rudolf Fürst Livres

První ucelené zpracování dějiny kontroverzní Čínské republiky na Taiwanu od předních českých odborníků zachycují přehledným způsobem vývoj ostrova i přilehlých ostrůvků od nejstaršího období až po současnost, která je charakterizována dynamicky se rozvíjející ekonomikou a velmi komplikovaným politickým postavením.

Čína je v Čechách tradičně velmi populární exotickou zemí, okouzlující svou starou kulturou. Současně představuje mimořádnou ekonomickou příležitost. Po roce 1989 se po dlouhé době opět naskytla šance otevřít s asijskou velmocí novou kapitolu bilaterálních vztahů, nezatížených ideologickými překážkami a politickým diktátem zvenčí. Čína se současně stala testem, do jaké míry je česká společnost schopná zorientovat se v nové situaci a prosadit své záměry. Monografie o česko-čínských vztazích je prvním a zatím nejkomplexnějším pokusem zmapovat a analyzovat politické, ekonomické, kulturní a akademické kontakty ČR s ČLR v éře obnovené české demokracie. Česká strana získala zkušenost, že rostoucí Čína je asertivním partnerem, který o malou zemi ve střední Evropě nejeví valný zájem, zatímco český pohled na ČLR reflektuje vlastní potřebu nové sebeidentifikace a nemá dostatečnou oporu ve znalosti čínských moderních reálií. Český vztah k Číně představoval doposud spíš více fascinace exotikou než reálné praxe. Ambicí autora bylo české představy o současné Číně a přehnaná očekávání ekonomických perspektiv zvěcnit. Přesto česká zkušenost kontaktů s Čínou od počátku 90. let, zasazená do širšího evropského kontextu, vybízí k opatrnému optimismu do budoucna. Hned rok po vstupu ČR do EU přijel čínský předseda vlády poprvé v historii do Prahy.

Der Nachdruck von "Deutsche Erzähler des achtzehnten Jahrhunderts" bietet eine hochwertige Wiederauflage der Originalausgabe von 1897. Das Buch beleuchtet die bedeutenden Erzähltraditionen und literarischen Strömungen des 18. Jahrhunderts in Deutschland und präsentiert eine Auswahl von Autoren und deren Werke, die die deutsche Literatur geprägt haben. Es ist eine wertvolle Ressource für Literaturinteressierte und Historiker, die sich mit der Entwicklung der Erzählkunst in dieser Zeit auseinandersetzen möchten.

Se směsicí nejistoty, zvědavosti a fascinace se naše pozornost upíná k vzestupu asijských velkých států – Indie a Číny, danému jejich lidnatostí a hospodářským růstem vyjádřeným v makroekonomických veličinách. Ovšem při pohledu na vnitřní strukturální problémy obou zemí se prvotní obdiv rozplývá – obě asijské mocnosti jsou stále na úrovni rozvojových zemí a jsou zatíženy vlastními vnitřními deficity. Úroveň jejich ekonomických, finančních, politických, právních a sociálních systémů vyžaduje rozsáhlé reformy. Zvolený název této společné monografie naznačuje otázku, zda v 21. století se těžiště světové politiky a ekonomiky vychýlí směrem na východ – do Asie, resp. do té části kontinentu, kterou geograficky představuje tzv. „Čindie“. Tento posun, který není v názvu zprvu blíže specifikován, vyjadřuje generalizující úzkost Západu z nového a z neznámého. Je však důvod považovat měnící se poměr sil Západ–Východ za znepokojivý? Ani jedna z kapitol této knihy nic takového zjevně nepotvrzuje. Jestliže titul této společné monografie naznačuje budoucí vývoj ve prospěch asijských velmocí a implikuje nejisté postavení Západu v nové konstelaci během 21. století, pak odpovědí je soubor pochybností o něčem takovém.

Historie Čínské lidové republiky po roce 1989, určeno především pro studenty sinologie.