Obsah dvaceti dílů televizního dokumentárního seriálu o nejrůznějších tragických událostech a katastrofách, které se udály v Československu v letech 1928 až 1983. Shrnutí průběhu důlních neštěstí, havárií letadel, destrukcí budov a dopravních nehod očima obětí či jejich blízkých. Líčení osobních tragédií lidí, kteří se bez vlastní viny ocitli v tíživé životní situaci.
Publikace se snaží čtivou a poutavou formou přiblížit čtenářům všech věkových kategorií více než šedesátiletou historii českého a československého loutkového filmu, především prostřednictvím vzpomínek těch, kteří byli při tom. Publikace, zhruba na 200 stránkách textu, s bohatou obrazovou přílohou (většinou zatím nikde nezveřejněných fotografií), obsahuje kromě životopisů a filmografií předních tvůrců (Trnka, Zeman, Týrlová, Pojar, Vojta, Pospíšilová, Švankmajer, Barta, …) také množství zajímavých informací ze zákulisí přípravy i natáčení a dá tak možnost nahlédnout do kuchyně filmových kouzelníků. Všimneme si podrobně nejslavnějších, na festivalech oceněných filmů, které patří k vrcholům československé školy loutkové animace (Sen noci svatojánské, Ruka, Cesta do pravěku, Vynález zkázy, O skleničku více, Uzel na kapesníku, Možnosti dialogu, Krysař a další).
Šedesát příběhů o lidech, kteří v posledních dvou stoletích pomáhali přes veškerou nepřízeň, lhostejnost a nepochopení doby otevírat našemu národu okno do světa. Čtenář může v knize nalézt odpověď na základní otázku, na kterou si museli odpovídat lidé uzavření v zemi bez možnosti svobodně cestovat, popřípadě putovat světem bez potřebných financí. Kde se vzalo jejich odhodlání, čím byli motivováni a proč jejich touha po širém světě dokázala překonat všechny překážky? Kniha Zapomenuté výpravy je o odvaze nevzdat se a prošlapávat cestu, byť je to jakkoliv obtížné. Rozšířené a aktualizované vydání vychází s předmluvou Miloslava Stingla a obsahuje jedinečné dobové fotografie, doprovodné materiály a ilustrace. Třicet nových a třicet původních příběhů většinou neznámých lidí, kteří dokázali mimořádné, mnohdy světově ojedinělé kousky, aby pak byli zapomenuti.
Kniha zahrnuje reportáže o výpravách československých občanů do nejrůznějších zemí světa, které byly ve své době výjimečné, ale které už dnes zavál čas. Zapomenuté výpravy jsou unikátní tím, že ještě žije převážná část účastníků expedicí a může podat svědectví. Myšlenky a poznání moudrých cestovatelů zaniknou jejich skonem jednou provždy! Proto je snad i naší povinností zachovat jejich svědectví o lidech své doby v tištěné podobě.
V knize Svědomí hrdinů autor ukazuje odvrácenou tvář odbojové činnosti bratří Mašínů a jejich společníků, která dodnes názorově polarizuje českou společnost. Vrací se k činům, které skupina spáchala počátkem 50. let minulého století na československém území. Na rozdíl od ostatních publikací zabývajících se touto tematikou Miroslav Kačor nabízí pohled z „druhé strany“: Poprvé promlouvají potomci, příbuzní a blízcí těch, kteří se stali nepřímým terčem některého z násilných činů dnes oslavovaných a vyznamenaných odbojářů. A také poprvé promlouvají dosud nezveřejněná fakta: autor rekonstruuje události na základě svědectví a dosud nezpracované kriminalistické dokumentace (výpovědí obviněných a svědků, pitevních protokolů obětí, fotografií z místa činu atd.). Jak se ve skutečnosti odehrály ony známé události, při nichž byli zabiti Oldřich Kašík, Jaroslav Honzátko a Josef Rošický a vážně zraněn Jan Lecián? Kdo a jací byli ti, kteří se podle bratrů Mašínů v nesprávnou dobu ocitli na nesprávném místě? Jak hodnotí odboj Mašínů lidé, kolem nichž prošla reálná, nezvratná smrt? A jak jej máme posuzovat my? Mají být Mašínové opravdu za své činy vyznamenáni?
V knize Svědomí hrdinů autor ukazuje odvrácenou tvář odbojové činnosti bratří Mašínů a jejich společníků, která dodnes názorově polarizuje českou společnost. Vrací se k činům, které skupina spáchala počátkem 50. let minulého století na československém území. Na rozdíl od ostatních publikací zabývajících se touto tematikou Miroslav Kačor nabízí pohled z „druhé strany“: Poprvé promlouvají potomci, příbuzní a blízcí těch, kteří se stali nepřímým terčem některého z násilných činů dnes oslavovaných a vyznamenaných odbojářů. A také poprvé promlouvají dosud nezveřejněná fakta: autor rekonstruuje události na základě svědectví a dosud nezpracované kriminalistické dokumentace (výpovědí obviněných a svědků, pitevních protokolů obětí, fotografií z místa činu atd.). Jak se ve skutečnosti odehrály ony známé události, při nichž byli zabiti Oldřich Kašík, Jaroslav Honzátko a Josef Rošický a vážně zraněn Jan Lecián? Kdo a jací byli ti, kteří se podle bratrů Mašínů v nesprávnou dobu ocitli na nesprávném místě? Jak hodnotí odboj Mašínů lidé, kolem nichž prošla reálná, nezvratná smrt? A jak jej máme posuzovat my? Mají být Mašínové opravdu za své činy vyznamenáni?