Jan Morávek Livres

Kolektivní monografie věnovaná různým formám vztahu mezi obrazem a zvukem, respektive mezi výtvarným uměním a hudbou.Jednotlivé kapitoly se zabývají obrazem a zvukem v českém a československém výtvarném umění, zkoumají recepci mezinárodního hnutí Fluxus ve zdejším prostředí, zaměřují se i na nekodifikované modely hudební notace či na grafické partitury v tvorbě hudebníků a výtvarníků. Nechybí ani text o tématu akustické ekologie. Druhá část publikace představuje výběr českých i zahraničních umělců, kteří ve 20. a 21. století experimentovali ve své tvorbě se zvukem jako inspirací pro vizuální tvorbu.

Idylický venkovský román Románový děj se odehrává před I. Světovou válkou a autor dokázal zachytit mnohé charakteristické rysy tehdejší posázavské přírody a sociálního ovzduší vesnice. Venda Domáček, maminčin mazlík, mamánek, furiantský syn sázavského voraře, a Květa, dcera hostinského a řezníka. Oba jsou zde sledováni od samých začátků své mladé lásky přes dobu zdánlivě utišeného manželství až do chvíle rozpadu svých vztahů, rozvrácených poživačnou a poměštělou Albínou. Venda podléhá síle smyslů, kterou na něho působí Albína, a zpronevěřuje se citové a něžné Květě. Ale nastane u něho zlom, chce se vrátit zpět, do čistoty ztraceného domova. Albína pozoruje ztrátu milence a vymyslí plán, jehož obětí se Venda málem stává. Pravda se však prokáže a Venda začíná nový život po boku své ženy, která mu odpouští. Hlavním ziskem příběhu s pevně nakreslenými postavami je poznání, že „nic není zadarmo, nejméně manželské štěstí“.

Román o vymírání sázavských vorařských rodů ve 30. letech

První díl románové kroniky z rodného Posázaví. Plavecká osada v dolním Posázaví už neexistuje. Sázavští voraři už neplaví dříví, už nevzdorují každoročním záplavám, už neshánějí obživu. Zůstaly po nich však příběhy naplněné romantikou těžké vorařské práce, prastarými rodovými nenávistmi, láskami i tragédiemi. Příběhy konce minulého a začátku tohoto století, neopakovatelné a plné zašlých romantických vůní. Na knihu volně navazuje druhý díl románové kroniky: Opuštěná řeka.

Kniha zachycuje konflikt pohanství a křesťanství v 10. století

Román z Posázaví. Dramatický příběh rozvráceného manželství, v němž dojímá osud čestné ženy, která z mnoha zásad uzavírá své srdce na zámek a snaží se udržet hospodářství.

Lidé z trhu - 1946, román o drůbežářích a řeznících ve staré Praze

Život vorařů na Sázavě. Baladicky příběh z minulého století. Odehrává se v malé posázavské vesnici. Hrdinou je prostý člověk, voják, laskavý člověk s láskou k životu. Zde prožije velkou lásku a později se do vesnice natrvalo vrací. Tehdy však dostává jeho životní pouť tragický směr....

Morávkova románová kronika Zpáteční voda je široký obraz ze života autorova rodného Posázaví, odehrávající se v časovém rozmezí od sedmdesátých let osmnáctého století až ke sklonku století devatenáctého. Do příběhů několika rozvětvených rodin typických Sázavanů, barvitě vyprávěných zkušeným autorem, zasahují politické a sociální otřesy doby: napoleonské války, rok 1848, válka v roce šestašedesátém, konec zlatých dolů v Jílovém aj. Vyprávění se odvíjí v pestré směsi radosti a smutku, s drobnými radostmi je vykupován velkou dřinou a odříkáním, venkovská veselice je vždy dlouze připravovaným a vítaným svátkem.

Chléb odříkaný - 1944, román je příběhem pozdního milostného vzplanutí mlynáře k ženě, z níž se nakonec stane vražednice.

Volné pokračování Plavců na Sázavě líčí romantický život, plný nesmiřitelného boje mezi hajnými a pytláky. Osou děje je láska dvou milenců, syna hajného a dcery pytláka, jejichž dramatický životní román je poutavě podán na pozadí sázavské lesní divočiny i zápasů tvrdého lesního lidu. Je to románová kronika plná horké bídy i krásy života, prodchnutá autorovou láskou k lidu i kraji.

Na hranici života a smrti - 1945, novela s okupační tematikou

Co si Češi nalhávají o Češích? Proč nedůvěřují policii a soudům? Co si dnes myslíme o sametové revoluci nebo o rozdělení Československa? Může mít jméno vliv na naši kariéru? Proč nám nevadí bezpečnostní kamery? Je u nás náboženství mrtvé? Jsou české hodnoty něčím výjimečné? Je česká společnost skutečně tak tolerantní, jak se traduje? Jaké je vůbec v České republice „Názorové klima“? Tato populárně-vědná kniha nastiňuje témata spojená s výzkumem společnosti. Pokouší se přístupnou formou seznámit čtenáře-neodborníka s prací sociologů. Vždyť mnohé otázky, které sociologie zkoumá, jsou přímo spojené s rozhodováním a opatřeními, jež mají dopad na nás všechny.

Román o sociálních zápasech, které svádějí obyvatelé Posázaví a to zejména dělníci v lomech.

První autorův román (poprvé vydáno v r. 1931) je umístěn do rodného Posázaví a vypráví o osudech několika venkovských lidí, prožívaných v průběhu první světové války. Teprve s koncem války a s mírem se dostaví mezi lidmi očistné usmíření.

Dědičný hřích - 1936, řeší otázku demoralizujícího vlivu města na život na vesnici.

Rybářova žena - 1941, konvenční román o polabských rybářích

Knihu Formani vandrovníci voraři – barvitou mozaiku dávno minulých časů – sestavil z románů autorů „z druhé řady“ spisovatelů první poloviny minulého staletí Jiří Pelán, který ji doplnil předmluvou, medailóny autorů a vybral také dobově odpovídající obrazový doprovod z děl českých malířů. Kniha nás seznamuje se světem zaniklých profesních a sociálních skupin tak, jak ji viděli a ve svých románech popsali: Josef Jahoda: Slunce J. Š. Kubín: Podařený párek Jan Morávek: Plavci na Sázavě

Aneb Tři od divadla a ostatní kolem nich – obraz z hereckého života.

Špatný voják - 1930 - autobiografický román, ve kterém autor zdařile evokuje boje na srbské frontě včetně bitvy na Drině.

Oblíbený autor Jan Morávek, v poslední době stále více a více vyhledávaný, je čtenářské obci znám především svými romány, jejichž děj se odehrává většinou v Posázaví. Tentokrát přivádí autor své čtenáře rovněž k vodě, nikoliv však k Sázavě, ale k povodí Vltavy, k libeňským rybářům. "Lidé od vody" je knížka příběhů, napsaných přitažlivě, zábavnou formou. Vystihuje dokonale prostředí, záliby, vášně a osudy lidí, žijících u vltavského břehu, vykresluje poutavě a přitom pravdivě zajímavé figurky, hrdiny příběhů, milovníky a doslovné zajatce krásy vod a jejich břehů. Ať rybář, ať ctitel přírody, ať čtenář - všichni naleznou v knížce mnoho půvabů a rádi se k ní budou vracet.

Román o životě malé sázavské osady na konci minulého století. Osudy vorařů a dělníků jsou vyprávěny na pozadí dobových událostí, které formují autorovy hrdiny stejně, jako jejich namáhavá práce.

Vane z ní dech utrpení člověka, toužícím po užitečném a bohatě naplněném životě.

Aneb Tři od divadla a ostatní kolem nich – obraz z hereckého života.

Ráj u vody - 1947. Povídky o rybářích a lidech od vody.

Třetí volná část románové trilogie / Zpáteční voda, Veselá ves, Kuropění /, ve které autor líčí život v dolním Posázaví od poloviny 18. století do r. 1906. Román je další Morávkovou knihou z rodného Posázaví. Patří k autorovým nejzralejším a nejucelenějším dílům. Rodová kronika Klánů-Morávků podává na pozadí rodinných událostí obraz o životě v Posázaví na konci 19. století zasazený do rámce historických událostí v celé společnosti. Autorův vztah k rázovitému kraji i k lidem, kteří ho obývali, jeho realismus a vypravěčské umění jsou zárukou dobré a zajímavé četby o lidech v dobách již minulých.

Vzpomínková knížka na autorovo dětství prožité v Kamenném přívoze na Sázavě, která je vlastně kronikou jeho rodné obce.

Povídka z 20. let 20. století vypráví o strastech a radostech prostých chudých lidí, žijících v pražském Povltaví.