Léon Bloy Livres

Sueur de Sang, recueil incontournable de Léon Bloy, a été publié pour la première fois en France en 1893. Vous souhaitez lire autrement et profiter d'une expérience de lecture originale ? Grâce à notre charte éditoriale, nous vous offrons l'opportunité de découvrir ce recueil dans une édition aérée et dans un grand format, facilitant ainsi votre lecture pour vous permettre de profiter d'une expérience de lecture unique.

C'était une impossible rencontre. A un siècle de distance, celle d'un empereur, Napoléon, et d'un écrivain maudit, Léon Bloy. L'un croyait à peine au ciel, l'autre, pour ainsi dire, y vivait. L'un voyait dans la religion un simple instrument de gouvernement, un adjuvant de son ambition toute terrestre ; l'autre pratiquait l'extase et l'oubli de soi dans un catholicisme mystique, sombre et flamboyant. L'un mena sa vie comme un météore dont l'éclat illumine encore les imaginations ; l'autre fut un vaincu de l'existence, vivant misérablement dans les emportements vains et les fureurs impuissantes, écrivant faute de vivre et ne vivant jamais bien d'une écriture pourtant magnifique. L'un voyait les humains comme la pâte qu'on modèle pour construire son destin, indifférent aux autres et tout entier dans sa propre légende ; l'autre puisait dans sa foi une immense compassion pour le pauvre, le laid, l'oublié, préférant toujours les humbles aux puissants, apercevant le salut dans le regard des réprouvés. L'un croyait à la force, l'autre à la faiblesse. Et pourtant Napoléon fournit à Léon Bloy le sujet d'un de ses grands livres, l'un des plus étranges et des plus beaux qu'on ait écrits sur l'homme inépuisable. Dans l'océanique bibliographie impériale, L'Ame de Napoléon figure parmi la poignée de curiosités fascinantes, la gerbe de textes hors du commun que le petit général corse a suscités chez les grands écrivains.

Focusing on the Macedonian dynasty, this work explores the rise and fall of notable warrior emperors like Nicephorus Phocas and Basil II, who led the Eastern Roman Empire through a Renaissance period marked by conflicts with various peoples. The narrative spans the middle of the tenth to the eleventh century, detailing the empire's military endeavors and cultural revival before the Crusades. The final chapter highlights the last of the Macedonian rulers, the Porphyrogenita empresses Zoe and Theodora, symbolizing the end of an era.

Léon Bloy's collection features articles from 1882 to 1884, showcasing his early work as a passionate and uncompromising Catholic writer. Originally published in notable Parisian journals, these pieces highlight his fervent critiques of societal issues during the Belle Époque. Despite facing significant backlash that tarnished his reputation, Bloy's incisive commentary and unique perspective have gained recognition over time, positioning him as a significant figure in literary history, akin to a modern-day Diogenes.

The book explores profound theological themes, particularly focusing on the dichotomy between the Christian soul and the perceived lack of soul in Wilhelm II, the German emperor during World War I. Written in a time of deep frustration and compassion, Léon Bloy reflects on the moral and spiritual crises of the era. It serves as a companion piece to his earlier works, presenting a unique perspective on the tumultuous events of the time and the author's intense emotional responses to the political landscape.

The narrative chronicles Joan of Arc's extraordinary rise from a humble girl in Lorraine to a revered military leader and savior of France, highlighting her pivotal role in ending the Hundred Years War. Drawing on historical documents, trial records, and eyewitness accounts, the author infuses the text with personal admiration and a distinct perspective on her legacy. This blend of history and passionate interpretation offers a compelling portrayal of Saint Joan's remarkable journey and impact.

Set against the backdrop of early 20th-century France, this diary chronicles Léon Bloy's four-year experience in the fictional town of Cochons-sur-Marne. Through vivid observations and reflections, Bloy explores themes of captivity, resilience, and the human condition. The narrative blends personal experiences with social commentary, providing insight into the struggles and triumphs of life during this period. As part of the Ungrateful Beggar series, it continues to develop Bloy's unique perspective and literary style.

Exploring themes of Mariology and Millenarianism, this influential work by Léon Bloy delves into the author's deep religious convictions. Initially started in 1879, the manuscript faced abandonment until Pierre Termier, a close friend and advocate of Mary, reignited Bloy's passion for the project. The text reflects Bloy's unique perspective on faith and spirituality, making it a significant contribution to his body of work and religious thought. This translation brings a pivotal piece of Bloy's legacy to English-speaking audiences.

Léon Bloy's personal journal captures a pivotal moment in history, spanning from 1913 to 1915, just before and during the early years of World War I. His insights reveal a deep awareness of the looming threat from Prussian Germany towards France, which he viewed as "the Eldest Daughter of the Church." Bloy's writings reflect his long-held belief in an impending catastrophe, influenced by religious visions such as those from Our Lady of Salette, offering a profound perspective on the intersection of faith and the tumultuous events of his time.

Exploring themes of prophecy and salvation, this work delves into the complex relationship between Jews and Christians, particularly in the context of Léon Bloy's earlier writings. It serves as a sequel to The Desperate Man, reflecting on apocalyptic and eschatological ideas while challenging readers to engage with its profound artistry and arguments. The narrative transcends its religious context, suggesting that its insights can resonate universally, making it essential reading for anyone interested in deeper societal and existential questions.

Exploring the theme of avarice, this work presents a profound and unflinching critique of societal issues. Léon Bloy's writing is emotionally challenging, leaving readers exposed to the harsh realities of the world without any refuge. The text combines the fervor of a sermon reminiscent of Savonarola with the sharp satire akin to Jonathan Swift, creating a dark, poetic prose that confronts the reader directly and unrelentingly.

The book delves into the life and legacy of Christopher Columbus, advocating for his canonization and exploring his significance to Western civilization. Bloy presents Columbus as a pivotal figure, embodying the essence of the West, while critiquing those who benefit from this civilization yet express ingratitude. The narrative, enriched by a preface from Jules Barbey d'Aurevilly, resonates with contemporary relevance, prompting readers to reflect on the complex interplay between heritage and acknowledgment.

Autor ve svém posledním díle, v meditacích, které přestal psát pár dnů před smrtí, kryptograficky charakterizuje zrod moderního odbožštělého světa. Je nelítostným kritikem tohoto nového uspořádání, z jehož kapitálu teče krev chudého a které postrádá krásu, bolest, za níž existuje věčnost.

Léon Bloy - stránky z díla / vybrala Raïssa Maritainová; předmluva Jacques Maritain. Rozsáhlý výbor z díla francouzského prozaika (1846-1917), které významně ovlivnilo jak autory počátku 20. století, tak nastupující meziválečnou generaci ve Francii, stejně jako v českých zemích (Florian, Deml, Čep aj.), a jehož kvality ocenili i spisovatelé pozdější, například Jorge Luis Borges. Antologie Raissy Maritainové představuje Léona Bloy ve dvanácti oddílech jako vynikajícího stylistu, břitkého myslitele a básníka "zázraku Stvoření". Předmluvu napsal filosof Jacques Maritain. Knihu přeložila Věra Dvořáková, obsahuje též bibliografii L. Bloy a soupis českých knižních překladů. Vychází u příležitosti 160. výročí narození a 90. výročí úmrtí L. B.

Román Chudá žena je podle mého názoru v první řadě knihou o křesťanském obrácení. Příběh prosté ženy Klotyldy je zpočátku smutné všední vyprávění o lidech v bídě kdesi na pařížském předměstí. Dokonale šedá beznaděj však není bez konce, do děje náhle zasáhne světlo Božího milosrdenství, naděje, jakési „prozření“, rozpoznání skutečných duchovních i mravních hodnot. A život hlavní postavy románu se rázem docela mění...

Rozsáhlý výbor z díla francouzského prozaika (1846–1917), které významně ovlivnilo jak autory počátku 20. století, tak nastupující meziválečnou generaci ve Francii, stejně jako v českých zemích (J. Florian, J. Deml, J. Čep aj.), a jehož kvality ocenili i spisovatelé pozdější, například Jorge Luis Borges. Antologie Raissy Maritainové s předmluvou Jacquesa Maritaina představuje Léona Bloy ve dvanácti oddílech jako vynikajícího stylistu, břitkého myslitele a básníka „zázraku Stvoření“.

Na prahu Apokalypsy: 1913-1915 : Další k Žebráku Nevděčníku, Mému Deníku, Čtyřem Letům Zajetí v Prasečí na Marně, Neprodajnému, Starci s Hory a k Poutníku Absolutna