Petr Jindra Ordre des livres (chronologique)

Publikace vydaná k 70. výročí Západočeské galerie v Plzni. Kniha, kterou Západočeská galerie v Plzni svým příznivcům u příležitosti svých 70. narozenin předkládá, si neklade za cíl být reprezentativní publikací. Je spíše stručným shrnutím toho, co dnes mohou návštěvníci galerie v rámci jejích aktivit vidět, poznat a zažít, a připomenutím cesty, kterou ke své současné podobě během uplynulých sedmdesáti let dospěla. Přirozený akcent je přitom kladen na období posledních patnácti let (přesněji šestnácti, počítáme-li i rok 2024), tedy počínající rokem 2009, který byl pro Západočeskou galerii v Plzni rokem do jisté míry přelomovým, a končící rokem 2024, který je právě rokem 70. výročí faktického počátku její činnosti.

Plastiky a objekty Viktora Karlíka z let 2012–2019, jež tato česko-anglická kniha představuje, jsou výtvarnými prácemi, které souvisejí s literaturou jako součástí kultury a inspirovaly je osobnosti a díla některých básníků, spisovatelů či filosofů pro autora podstatných. Hanč – Beckett – McLuhan – Kolář – Plíšková – Krchovský – Le Grand Jeu – Knižní gril – Kolmačka – Baudelaire – Kubišta – Matoušek – Kritické časy (Pohřbívaným zaživa) – Bondy – Walser – Zábrana – Céline – Boudník – Sorokin – Stankovič – Topinka – Conrad – Hruška – Knižní klec – Jirous – Kabeš – Dostojevskij – Pánek – Duchamp – Frynta – Gombrowicz – Vodseďálek – Grögerová – Nietzsche – Hauková – Orwell – Knižní krematorium – Poe – Hejda – Zelenka – Rimbaud – Hiršal – Klíma – Musil – Sekal – Topol – DADA – Hrabal – Zajíček – Kafka – Hlasy z podzemí – a další Autorem fotografií děl z Karlíkovy Literatury je Ondřej Přibyl, knihu graficky upravila Josefina Karlíková, představené plastiky, objekty a jiné práce doprovázejí texty historiků a teoretiků umění a literatury Petra Jindry, Michaela Špirita a Marka Vajchra.

Publikace je v pořadí 6. svazkem příspěvků z pravidelných sjezdů historiků a historiček umění, pořádaných pod záštitou Uměleckohistorické společnosti. Téma VI. Sjezdu, který se konal 20. - 21. Září 2018 v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze je zde reflektováno v širokém spektru přístupů v pěti tematických celcích: I. Apologie autora; II. Má každé umělecké dílo svého autora?; III. Umělec, umělecké dílo a "spoluautorství" scény; IV. Osobní narativy a sebestylizace umělců a umělkyň; V. Falzum, fikce, mystifikace, aneb Žert, satira, ironie a hlubší význam. Každému tematickému bloku předchází úvodní studie z pera odborných garantů sekce.

Obsáhlá monografie je věnována pozoruhodnému výtvarnému dílu Jiřího Kubového (nar. 1950), které vznikalo soustředěně na okraji veřejného uměleckého provozu. Tento výtvarník nalézal vlastní výrazovou formu odpovídající obsahům vycházejícím z tradice založené na vzájemnosti lidského subjektu a světa, kterou vystihuje fenomenologický pojem Husserlův: Lebenswelt, v překladu Jana Patočky „svět našeho života“. Tato tradice je také tradicí básnickou – fenomény světa prostupuje smysl, který se ustavičně znovu rodí – a výtvarné dílo Jiřího Kubového se k básnické zkušenosti vztahuje nejen svým ustrojením, ale i spoluprací s básníky, k nimž patřil Emil Juliš, Ladislav Novák, Josef Hrubý, nepřímo i Jiří Kolář. Monografie sleduje vývoj Kubového výtvarného díla v dialogické symbiose jeho forem a tematiky a kromě výtvarných děl představuje autorovu korespondenci s básníky Emilem Julišem a Ladislavem Novákem a přináší také studii Petra Jindry, rozhovor, který s Jiřím Kubovým vedl Vladimír Drápal, i biografii s přehledem výstav.

Publikace vyšla jako katalog ke stejnojmenné výstavě pořádané v Muzeu umění v Olomouci. Kniha mapuje eucharistii ve výtvarném umění napříč středověkem, renesancí a barokem. Eucharistie je rozdělena na čtyři kapitoly: I. Mši; II. Eucharistické alegorie a zázraky; III. Příběh Kristových pašijí; IV. Kristovo tělo ve výtvarném umění.

Oblast jihozápadních Čech odpovídá historickému území Prácheňského a Plzeňského kraje, ovlivněná specifickým geografickým charakterem a drsnějším klimatem. Vznik osídlení byl spojen s horními toky řek Otavy a Úhlavy, které vedly k rozvoji přeshraničního obchodu. V poslední třetině 15. století došlo k majetkové expanzi rodu Švihovských z Rýzmberka, který se spojil s dalšími šlechtickými rody, jako Rožmitály a Černíny z Chudenic. Tyto rody se staly významnými mecenáši umění, což vedlo k vysoké úrovni umělecké reprezentace v jihozápadních Čechách během jagellonského období. Významné umělecké realizace vznikly také v královských a poddanských městech, jako Klatovy a Sušice. Dominantní sochařskou produkcí v této době byla dílna Mistra Oplakávání Krista ze Zvíkova, jejíž vztah k dílně Mistra Oplakávání ze Žebráka je zpracován v publikaci. Kniha, redigovaná Michaelou Ottovou a Petrem Jindrou, navazuje na výstavu v Západočeské galerii a Národní galerii, a obsahuje studie o historickém a kulturním vývoji, uměleckohistorické analýzy a katalogová hesla. Příspěvky zpracoval tým odborníků z předních badatelských institucí. Publikaci vydalo nakladatelství Arbor Vitae ve spolupráci se Západočeskou galerií a Filosofickou fakultou Univerzity Karlovy.