Jindřich Šimon Baar Livres

Život vesnického kněze od maturity přes život v semináři, drobné konflikty s osadníky, panstvem i církevními kruhy až k farářově smrti. J.Š. Baar zobrazil mnoho z vlastního života, Holoubek je však víc než autobiografie. Vlastenecký kněz se vždy hlásil k pokrokovým tradicím, v jeho románu se spojuje sociální a národní cit s důvěrnou znalostí života venkovského lidu, jeho myšlení a zvyků. Lidová moudrost, láska k Bohu a k vlasti, bezelstný přímočarý poměr k dobru i ke zlu, vřelý vztah k lidem a národu - to jsou hodnoty, které si získávají i další generaci Baarových čtenářů....

Poslední část chodské trilogie, kterou tvoří romány Paní komisarka, Osmačtyřicátníci a Lůsy. Děj se soustřeďuje především na při o vlastnictví lesů, která započala již v prvním dílu trilogie. Čtenář se setká se známými hrdiny předchozích dílů a víc než vleklý veřejný sporupoutá jeho pozornost osud rodiny sedláka Krále, jeho čekání na narození syna a dědice i smrt očekávaného dítěte. Trpký závěr této knihy se stal pointou celé trilogie. Autorova smrt zabránila vydání čtvrtého dílu, který měl být obrazem chodského venkova kolem r. 1848.

Chodská pohádka o zlé maceše a hodné Barušce, která věrnou láskou a obětavostí vysvobodí ze zakletí krásného prince

Chodský román, líčící životní osudy dvou bratří Porazilů - Martina a Hadama, se odehrává v autorově milovaném rodné kraji pod Čerchovem, především v rodném Klenčí. Počáteční vzájemnou lásku a úctu obou bratrů postupně rozleptává závist a chamtivost Martinovy ženy Manky...

Povídkový soubor chodského spisovatele J. Š. Baara Na srdci přírody byl inspirován jako většina jeho děl láskou k rodnému kraji; tentokrát však nevěnoval pozornost jen lidem, ale především tajuplné a půvabné přírodě, k níž měl ostatně v celé své tvorbě vřelý a výjimečný vztah.

Soubor povídek o starých lidech na Chodsku přináší na pozedí krajových zvyků, pořekadel a písní příběhy z obyčejného života všedních lidí.

Povídky z chodské Hyjty. Kniha obsahuje 10 povídek.

V rodovém románu Baar ukázal, jak se výsledky poctivé snahy o zvelebení kraje obracejí proti jejich tvůrci - sedlákovi Sedmerovi.

Soubor osmnácti pohádek, které pocházejí ze specifické oblasti naší země, využívá v textu nářečí.

Prostředí jihočeské vesnice je dějištěm románu, jehož hrdinou je legendární sedlák, člověk moudrý a spravedlivý, spjatý celým srdcem s přírodou

Paní komisarka je první díl románové trilogie, která měla být součástí širšího cyklu, popisující obraz chodského venkova před rokem 1848 a v bouřlivém období tohoto revolučního roku. 1. díl: Paní komisarka, je věnován dvěma významným postavám: klenečskému faráři Fastrovi a spisovatelce Boženě Němcové. Vlastenecký kněz, který učil venkovské chlapce hrát divadlo, česky zpívat a recitovat, zakládat a pěstovat zahrady, je znepokojen sporem o části bývalého královského lesa - lůsy. O tento les, nyní obecní, vedou spory klenečští sedláci a chalupníci. Farář se snaží, aby nedošlo ke sporu mezi českými obyvateli, neboť do neshod zasahují i němečtí přistěhovalci. Výsledek jeho úsilí je malý, protože ekonomické zájmy jsou silnější než národnostní cítění. Božena Němcová, žijící na Domažlicku, kde její manžel vykonává funkci finančního dozorce, podporuje zklamaného kněze. Ten jí na oplátku podněcuje, aby se věnovala české literární činnosti. Knězovo hospodářské a vlastenecké působení končí po jeho přeložení na jinou farnost. Teprve při odchodu zjistí, jak ho měli lidé rádi…

První souborné vydání Baarovy sbírky chodských písní, vyprávění pohádek a lidového humoru. První oddíl obsahuje na 450 písní zapsaných v letech 1889-1894, druhý zahrnuje tři Baarovy knihy pohádek a pověstí. Do třetí části jsou zařazeny lidové hádanky, přísloví, lidová rčení apranostiky. Závěrečný oddíl přináší několik ukázek z Baarových zvykoslovných prací. Převážná většina textu je napsána v nářečí.

Společenský i hospodářský obraz chodského venkova v době kolem 1. svět. války. Antonín Skřivánek jako typický představitel chodských sedláků a výměnkářů, člověk s dobrým srdcem a s přímým postojem k lidským chybám a nedostatkům.

Jádrem povídky je láska chodského chlapce Vodry k půvabné Hančí, láska, jejímž prostřednictvím Baar osvětluje společenskou situaci české vesnice na počátku 19. století.

Adventní, vánoční, tříkrálové a povánoční kněžské promluvy ve kterých se Jindřich Šimon Baar obracel ke svým osadníkům v Ořechu, v Klobukách i v rodném Klenčí.

Na pozadí revolučního roku 1848 zde autor líčí životní koloběh chodské vesnice a podává poutavý obraz národního zápasu sedláků. Medailón o autorovi: Jaroslava Janáčková

Cyklus kázání, jejichž středem je oslava Matky Boží a osvětlení místa Mariina v Kristově díle spásy.

17 pohádek,známých a neznámých,některé s vazbou na Chodsko

Pohádky Jindřicha Šimona Baara patří dlouhá léta k nejoblíbenější četbě dětských, ale pro svou lidovou jadrnost také dospělých čtenářů s duší dítěte. Kniha Chodské pohádky 2 obsahuje pohádková čísla, která neztratila ani po letech svůj jedinečný vypravěčský šarm, kouzlo, fantazii a bodrý chodský humor. Autor jim vtiskl formu lidového projevu, umělecky je prohloubil. Knihu i tentokráte výtvarně vyzdobil kreslíř a karikaturista Milan Kocmánek.

Příběh o touze mladých manželů mít kravičku - živitelku. Aby ji získali, odchází za prací do Mnichova. Tam po úmorné půlroční dřině na stavbě na ni ušetří. Po návratu domů si jí koupí, ale...

Farář Petr Plachý umožňuje svou dobrotou růst panovačných a kořistných sklonů v bývalé služce, která se stane hospodyní a ovládne celý dům.

Příhody dvou vesnických dětí z autorova rodného Klenčí v pol. 19. stol. vznikly původně jako součást jeho Chodské trilogie. Příběhy Hanýžky a Martínka autor vybral a shrnul do samostatného svazku určeného dětem, který poprvé vyšel v r. 1927. Kromě citového života dětí a přirozených lidských vztahů, upřímných a bezprostředních, zachytil J. Š. Baar i lidové prostředí a způsob života svého milovaného kraje, včetně starých zvyků a obyčejů. Knížka je určena dětem do 10 let, ale může potěšit i čtenáře z řad starší generace, kteří mají rádi poklidnou klasickou četbu.

Sbírka patetických básní všech možných témat - svátky, víra ,láska a příroda.

Kniha z Chodska starých dob obsahující 15 povídek.

Obsahuje povídky z Chodska a Klenčí, obsahuje i vzpomínky na svůj život a působení a na závěr dopis autora na rozloučenou a poslední vůle.

Hanče: Jádrem povídky je láska chodského chlapce Vodry k půvabné Hančí, láska, jejímž prostřednictvím Baar osvětluje společenskou situaci české vesnice na počátku 19. století. Pro kravičku: Příběh o touze mladých manželů mít kravičku - živitelku. Aby ji získali, odchází za pracído Mnichova. Tam po úmorné půlroční dřině na stavbě na ni ušetří. Po návratu domů si jí koupí, ale...

Další z mnoha knih tohoto jedinečného autora obsahuje 12 povídek.

Povídky z různých far v České zemi: Páter Kodýdek, Vyhrál, Oběť zákona, Obrácení a polepšení kupce Šoršíka, Podvodnice.

Paní komisarka je první díl románové trilogie, která měla být součástí širšího cyklu, popisující obraz chodského venkova před rokem 1848 a v bouřlivém období tohoto revolučního roku. 1. díl: Paní komisarka, je věnován dvěma významným postavám: klenečskému faráři Fastrovi a spisovatelce Boženě Němcové. Vlastenecký kněz, který učil venkovské chlapce hrát divadlo, česky zpívat a recitovat, zakládat a pěstovat zahrady, je znepokojen sporem o části bývalého královského lesa - lůsy. O tento les, nyní obecní, vedou spory klenečští sedláci a chalupníci. Farář se snaží, aby nedošlo ke sporu mezi českými obyvateli, neboť do neshod zasahují i němečtí přistěhovalci. Výsledek jeho úsilí je malý, protože ekonomické zájmy jsou silnější než národnostní cítění. Božena Němcová, žijící na Domažlicku, kde její manžel vykonává funkci finančního dozorce, podporuje zklamaného kněze. Ten jí na oplátku podněcuje, aby se věnovala české literární činnosti. Knězovo hospodářské a vlastenecké působení končí po jeho přeložení na jinou farnost. Teprve při odchodu zjistí, jak ho měli lidé rádi…

Román z farského prostředí, v němž se autor kriticky vyslovuje o tíživém celibátě a o vysoké církevní hierarchii. Příběh začíná u maturitní zkoušky, jak student Josef Holoubek, který je považován za premianta třídy, popadne u maturitní zkoušky z matematiky.. Je z toho velmi zklamán ajde do semináře, by se z něho později stal farář. V semináři se potká mnoho přátel a zažívá mnoho zábavných i ponurých příhod. Po svých studií odchází do vesnice Markova, aby tam pomáhal tamnějšímu knězi hospodařit. Velebníček Holoubek je v Markově velmi šťasten, obhospodařuje svoji zahrádku, chodí do školy učit děti a věnuje se sledováním zvěře v lese. Ale pouze do té chvíle, kdy přijde oznámení o tom, že v Třešticích umřel farář a on má nastoupit na jeho místo. Není to žádná hračka, jak si myslel ze začátku. Tamnější obyvatelé nemají moc v lásce kostel, víru a ani faru. Holoubek se však nevzdává...

Povídky z chodské Hyjty. Kniha obsahuje 10 povídek.

Soubor 12 povídek o starých lidech na Chodsku přináší na pozedí krajových zvyků, pořekadel a písní příběhy z obyčejného života všedních lidí.

Povídky z různých far v České zemi: Páter Kodýdek, Vyhrál, Oběť zákona, Obrácení a polepšení kupce Šoršíka, Podvodnice.

Dva romány o touze po penězích a moci. V prvním románu farská hospodyně neustále podvádí a okrádá svého faráře.je sice odhalena,ale v době kdy už je zabezpečena pro stáří,takže výpověď z místa není pro ni žádný trest. Ve druhém pak sledujeme boj o moc v jedné vesnici mezi farářem a učitelem. V knize je ještě připojena povídka On tomu věřil.

V malé chodské vsi žijí lidé s každodenní starostí o živobytí. Mnozí jsou odkázáni na práci na velkostatku. Proti zdejším nedůstojným poměrům se dokáže vzepřít pouze farář Jiří, ale stejně se nedočká vděku, protože šafář štve vesničany proti němu. Na panském pracuje také strojník Staněk, jehož syn Ondřej studuje na gymnáziu. Chlapec by rád pokračoval v Praze ve studiu práv a je velmi zaskočen matčiným přáním, aby se stal knězem. Matka spoléhá na faráře, že Ondřejovi domluví. Jiří byl však kdysi ve stejné situaci, a tak ví, jak těžké je dobře vykonávat poslání, které si člověk sám nezvolí. Navíc Ondřej má rád Hanči Vachudovou a rád by ji jednou viděl po svém boku. Mladík na chvíli uvěří zlým pomluvám a na Hanči zanevře. Ta zjistí, že bude matkou, otce však neprozradí...

Román z farského prostředí, v němž se autor kriticky vyslovuje o tíživém celibátě a o vysoké církevní hierarchii. Příběh začíná u maturitní zkoušky, jak student Josef Holoubek, který je považován za premianta třídy, popadne u maturitní zkoušky z matematiky.. Je z toho velmi zklamán ajde do semináře, by se z něho později stal farář. V semináři se potká mnoho přátel a zažívá mnoho zábavných i ponurých příhod. Po svých studií odchází do vesnice Markova, aby tam pomáhal tamnějšímu knězi hospodařit. Velebníček Holoubek je v Markově velmi šťasten, obhospodařuje svoji zahrádku, chodí do školy učit děti a věnuje se sledováním zvěře v lese. Ale pouze do té chvíle, kdy přijde oznámení o tom, že v Třešticích umřel farář a on má nastoupit na jeho místo. Není to žádná hračka, jak si myslel ze začátku. Tamnější obyvatelé nemají moc v lásce kostel, víru a ani faru. Holoubek se však nevzdává...

Hanče: Jádrem povídky je láska chodského chlapce Vodry k půvabné Hančí, láska, jejímž prostřednictvím Baar osvětluje společenskou situaci české vesnice na počátku 19. století. Pro kravičku: Příběh o touze mladých manželů mít kravičku - živitelku. Aby ji získali, odchází za pracído Mnichova. Tam po úmorné půlroční dřině na stavbě na ni ušetří. Po návratu domů si jí koupí, ale...

Poslední část chodské trilogie, kterou tvoří romány Paní komisarka, Osmačtyřicátníci a Lůsy. Děj se soustřeďuje především na při o vlastnictví lesů, která započala již v prvním dílu trilogie. Čtenář se setká se známými hrdiny předchozích dílů a víc než vleklý veřejný sporupoutá jeho pozornost osud rodiny sedláka Krále, jeho čekání na narození syna a dědice i smrt očekávaného dítěte. Trpký závěr této knihy se stal pointou celé trilogie. Autorova smrt zabránila vydání čtvrtého dílu, který měl být obrazem chodského venkova kolem r. 1848.

Poslední část chodské trilogie, kterou tvoří romány Paní komisarka, Osmačtyřicátníci a Lůsy. Děj se soustřeďuje především na při o vlastnictví lesů, která započala již v prvním dílu trilogie. Čtenář se setká se známými hrdiny předchozích dílů a víc než vleklý veřejný spor upoutá jeho pozornost osud rodiny sedláka Krále, jeho čekání na narození syna a dědice i smrt očekávaného dítěte. Trpký závěr této knihy se stal pointou celé trilogie. Autorova smrt zabránila vydání čtvrtého dílu, který měl být obrazem chodského venkova kolem r. 1848.

Román z farského prostředí, v němž se autor kriticky vyslovuje o tíživém celibátě a o vysoké církevní hierarchii. Příběh začíná u maturitní zkoušky, jak student Josef Holoubek, který je považován za premianta třídy, popadne u maturitní zkoušky z matematiky.. Je z toho velmi zklamán ajde do semináře, by se z něho později stal farář. V semináři se potká mnoho přátel a zažívá mnoho zábavných i ponurých příhod. Po svých studií odchází do vesnice Markova, aby tam pomáhal tamnějšímu knězi hospodařit. Velebníček Holoubek je v Markově velmi šťasten, obhospodařuje svoji zahrádku, chodí do školy učit děti a věnuje se sledováním zvěře v lese. Ale pouze do té chvíle, kdy přijde oznámení o tom, že v Třešticích umřel farář a on má nastoupit na jeho místo. Není to žádná hračka, jak si myslel ze začátku. Tamnější obyvatelé nemají moc v lásce kostel, víru a ani faru. Holoubek se však nevzdává...

Tři příběhy - Žolinka, Kanovník a Tři kříže - ze života kněží. V prvním je venkovský farář donucen po mrtvici omezit svou každodenní činnost a kompenzuje si ztrázu všech zájmů péčí o psa. Kanovník je příběhem faráře, spíše okolnostmi dohnaného k budování kariéry. Poslední, krátká povídka se věnuje tématu člověka, který díky své pracovitosti postupně ztratí smysl pro normální život.

Poslední část chodské trilogie, kterou tvoří romány Paní komisarka, Osmačtyřicátníci a Lůsy. Děj se soustřeďuje především na při o vlastnictví lesů, která započala již v prvním dílu trilogie. Čtenář se setká se známými hrdiny předchozích dílů a víc než vleklý veřejný sporupoutá jeho pozornost osud rodiny sedláka Krále, jeho čekání na narození syna a dědice i smrt očekávaného dítěte. Trpký závěr této knihy se stal pointou celé trilogie. Autorova smrt zabránila vydání čtvrtého dílu, který měl být obrazem chodského venkova kolem r. 1848.