Lukáš Pilka Livres

HUMAIN je projekt, konference a platforma otevírající, sdružující, propojující témata a odborníky z oblasti umělé inteligence, umění, designu a humanitních věd. Umělá inteligence je fenomén, který už nemůže být prezentován pouze jako spektákl a exhibice robotických rukou nebo jako užitečná technologická kuriozita. Je nám totiž blíže, než se může na první pohled zdát. Cílem projektu HUMAIN je představit umělou inteligenci v širších interdisciplinárních kontextech a rámcích (humanitní vědy, umění a design), které doposud v České republice nebyly zcela artikulovány. Je třeba upozornit na množství perspektiv a tematických aspektů, které se dotýkají a v budoucnu dotknou každého z nás. Umělá inteligence už tedy není pouze záležitostí technologických laboratoří, aplikací v průmyslu a IT. Propojenost lidského a strojového zde nabírá intenzivní podobu vzájemně závislých a neoddělitelných sfér, tak jak naznačuje název projektu.

Budovy bankovních domů a spořitelen zastupují v téměř každém českém městě architektonickou vrstvu, která dnes zpřítomňuje chaotické a hořko-sladkými emocemi prodchnuté období transformace společnosti po pádu totalitního režimu a budování nového demokratického státu v režii Václava Havla a Václava Klause. Největší z nich, které vznikly rozpadem Státní banky československé, ovšem svými většinovými podíly zůstaly strategicky ve vlastnictví státu, sehrály klíčovou roli v procesu privatizace a staly se tak symbolickými monumenty etapy později označované jako tzv. bankovní socialismus. Kniha přináší příběhy 23 vybraných bankovních domů, které odrážejí specifický regionální kolorit a osobní přístup jejich architektů. Poodhaluje, jaké významy utvářejí jejich křehkou postmoderní identitu, která byla obecně spojována s příslibem nového životního stylu charakteristického pro západní společnost formující se od konce sedmdesátých let 20. století. Jednotlivé eseje o bankovních domech vznikaly převážně na bázi osobních rozhovorů s architekty a jsou doprovázeny bohatou architektonickou dokumentací, především velkým množstvím dobových fotografií, dokládajících původní reprezentativní podobu těchto staveb, která je dnes již většinou nenávratně ztracena pod nánosy rekonstrukcí. Dobový kontext v knize dotvářejí umělecky pojaté vizuální koláže. Ty jsou sestavené ze zahraničních katalogů prezentujících kancelářské interiérové produkty a rovněž z reklam, které se tehdy objevovaly v západních architektonických časopisech a měly tak značný vliv na utváření představ zdejších architektů o podobě firemní image. Kniha tak nastavuje některé paralely mezi budováním reprezentativní identity velkých polostátních bankovních institucí a identity nového demokratického státu a obecně tak rekonstruuje scénografii společensko-politické transformace, jejích ideálů a jejích mýtů.