Matěj Myška Livres

Kniha se věnuje nejdůležitějším tématům současného práva informačních technologií. S výjimkou první kapitoly věnované pojmu a metodě práva informačních technologií, se příliš nezaměřuje na obecné otázky, ale naopak cílí na konkrétní problémy. To odpovídá nynějšímu stavu vývoje této stále ještě poměrně nové právnické disciplíny. Původní věda práva informačních technologií se totiž z počátku věnovala převážně základním axiomům tohoto oboru, nicméně nyní mají spíše navrch na sobě na první pohled nezávislé specializované problémy. Kniha se tedy postupně zaměřuje kromě metody práva informačních technologií na místní působnost práva na internetu, odpovědnost poskytovatelů služeb informační společnosti, práva k datům a softwaru, elektronické dokumenty, doménová jména, data veřejného sektoru, ochranu soukromí a osobních údajů, regulaci elektronických komunikací a v závěru také na kyberbezpečnost a kyberkriminalitu. Každá kapitola je rozčleněna na obecný popis pojmu a rozbor regulatorního problému, popis jeho vývoje, systematický výklad právní úpravy, partikulární výklad jednotlivých dílčích otázek a shrnutí závěrů z jednotlivých podkapitol.

Snaha dosáhnout spravedlivé rovnováhy mezi zájmy jednotlivých subjektů participujících v systému autorského práva limitací garantovaných výlučných práv je historicky pozorovatelná od počátku jeho existence a úzce souvisí se samotným účelem a sociálním rozměrem autorského práva. Expanze autorskoprávní ochrany a její vymáhání technickými prostředky v reakci na technický vývoj ovšem představuje zásadní hrozbu pro toto chtěné vyvažování. Monografie se věnuje roli a zájmům uživatelů autorskoprávně chráněných statků, vybraným limitům autorského práva, specifickým problémům, kterým systém výjimek a omezení aktuálně čelí, jakož i návrhům de lege ferenda jak tyto adresovat a odpovídá tak na základní výzkumnou otázku, jak přizpůsobit systém výjimek a omezení autorského práva prostředí digitálních sítí.

Rozvoj vědy je často proklamovanou prioritou politiků na národní, evropské i mezinárodní úrovni. Veřejné politiky v oblasti vědy se však zaměřují především na institucionální rámec výzkumných institucí, objem financování a daňové úlevy, zatímco právnímu rámci samotné výzkumné činnosti je věnováno relativně málo pozornosti. Cílem této monografie je pokrýt téma, které autorský tým považuje v oblasti řízení vědy a výzkumu za jedno z nejpalčivějších, a to právní rámec sběru, zpracování a dalšího šíření výzkumných dat. Výklad je zaměřen zejména na otázky právní povahy informace a dat, práva duševního vlastnictví k datům, osobnostní práva a práva jednotlivců na ochranu osobních údajů. Monografie je dílem autorského kolektivu z Ústavu práva a informačních technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity.