Česká biskupská konference Livres

1. Důležitost a důstojnost slavení eucharistie 2. Stavba mše, její prvky a části (Stavba mše všeobecně • Různé prvky mše • Jednotlivé části mše) 3. Povinnosti a služby při mši ( Povinnosti plynoucí ze svěcení • Úkoly Božího lidu • Zvláštní služby • Rozdělení služeb a příprava slavení) 4. Různé způsoby slavenímše (Mše s účastí lidu • Koncelebrovaná mše • Mše, při níž je přítomen pouze jeden přisluhující • Některé všeobecnější normy pro všechny způsoby slavení mše) 5. Dispozice a výzdoba kostelů k slavení eucharistie ( Všeobecné zásady • Uspořádání presbytáře k posvátnému shromáždění • Uspořádání kostela) 6. Věci potřebné ke slavení mše ( Chléb a víno k slavení eucharistie • Sakrální vybavení všeobecně • Posvátné nádoby • Posvátná roucha • Ostatní předměty používané v kostele) 7. Výběr mše a jejích částí (Výběr mše • Výběr částí mše) 8. Mše a modlitby za různé potřeby a mše za zemřelé ( Mše a modlitby za různé potřeby • Mše za zemřelé) 9. Úpravy, které přísluší biskupům a biskupským konferencím

Dokument je určen osobám, které nesou přímou odpovědnost za řízení, koordinaci a podporu katecheze, za pastoraci v jednotlivých diecézích nebo jsou aktivními účastníky katechetické služby církve. Text inspiruje k přemýšlení nad tím, jak lze v podmínkách naší země realizovat Všeobecné direktorium pro katechizaci vydané v roce 1997 Kongregací pro klérus. V předkládaném novém Dokumentu jsou formulovány obecně platné přístupy a principy pro katechezi a náboženské vzdělávání. Biskupové jej předkládají jako zásadní rámcové směrnice, které mají podnítit a podpořit evangelizační zaměření katecheze a náboženského vzdělávání. Je také ponechán prostor pro řešení specifických situací jednotlivých diecézí. Oblasti, které tento Dokument neřeší, jsou v kompetenci diecézních biskupů.

Čtenář dostává do rukou stručný přehled o životě, práci a organizační struktuře římskokatolické církve. Jak v celosvětovém kontextu, tak v prostředí církve v České republice této publikaci předcházela tzv. Bílá kniha. Vzhledem ke změnám, k nimž došlo od vydání v roce 2009, tato kniha dnes již nezachycuje např. aktuální personální obsazení v rámci církve u nás. Na druhou stranu může Bílá kniha i nadále sloužit jako pohled na místní církev nejen v současném, širším kontextu, ale i s ohledem na nedávnou minulost. Tato publikace si neklade za cíl přesvědčovat o úspěších církve. Předkládá svědectví o živoucí instituci, kterou římskokatolická církev je. Ta již víc než 1000 let působí v naší zemi v duchovní, kulturní, sociální a vzdělávací oblasti. Během věků se proměňují její struktury i metody práce. Naše společnost se v průběhu let sekularizovala a celou řadu činností, které dříve vykonávala církev, převzaly jiné instituce. Přesto se však římskokatolická církev podílí na ekumenické spolupráci s nekatolickými církvemi a židovskými obcemi ve shora uvedených oblastech všude tam, kde je potřeba pomoci společnosti bez ohledu na náboženské či politické smýšlení. kardinál Dominik Duka OP, arcibiskup pražský a předseda ČBK

Svátosti jsou úkony Krista a církve skrze Ducha Svatého. Jejich slavení v konkrétní komunitě je znamením reálné jednoty ve víře, modlitbě a životě společenství. Svým p ůsobením jsou však svátosti – a zvláště eucharistie – také zdrojem jednoty křesťanského společenství a duchovního života a prostředky k jejich rozvoji. Eucharistické společenství je tak neoddělitelně spjato s plným církevním společenstvím a je jeho viditelným vyjádřením.

Jednotlivé části zpracovali: Petr Vácha (Péče o zvony) Marek Čihař (Péče o varhany) P. Vladimír Kellnar (Péče o movité památky) Dr.Vojtěch Cekota (Péče o farní a děkanské archivy s týmem spolupracovníků.

Smlouva mezi Ekumenickou radou církví a Českou biskupskou konferenci -- Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem obrany, Ekumenickou radou církví a Českou biskupskou konferencí

Svátost nemocných je jedna ze sedmi svátostí, ustavená od Krista, našeho Pána. Publikace přináší liturgické texty ke svatému přijímání nemocných, udělení svátostí nemocnému, který je v blízkém nebezpečí smrti a pod. //Úvod: svátosti, které se udělují nemocným //Návštěvy a svaté přijímání nemocných //Svátost pomazání nemocných //Viatikum // Udělení svátostí nemocnému, který je v blízkém nebezpečí smrti. //Biřmování v nebezpečí smrti //Odporučení umírajících Bohu //Křest v nebezpečí smrti //Čtení s Písma svatého pro bohoslužby za nemocné // Čtení s Písma svatého při podávání viatika //Česká verze je připravena podle vzorové latinské předlohy (editio typica 1972), s přihlédnutím ke změnám po roce 1983, kdy vstoupil v platnost Kodex kanonického práva, a byl vydán Český misál.

Pastorační služba církve spočívá v předávání nadpřirozeného života hlásáním evangelia, udělováním svátostí a vytvářením živého společenství Božího lidu. Je to úkol především svěcených služebníků církve, tj. biskupů, kněží a jáhnů. Základním úkolem laiků je působit jako evangelní kvas ve své rodině, svém povolání a postavení ve světě. Přesto však mohou být někteří laici přizváni církví k účasti na její pastorační službě, především k účasti na předávání evangelia, jeho osvědčování životem a na vytváření a posilování živého společenství Božího lidu. V těchto společenstvích se stávají krystalizačními body života z víry.

Doslovný výtah z liturgické knihy Svaté přijímání a úcta eucharistie mimo mši