Benjamin Kuras Livres

Benjamin Kuras is truly restoring Comenius - not only from scattered fragments into a unified piece of work, but also from a humble position of a hard-working educationalist to a well-deserved place among the world's leading thinkers. Kuras re-discovers Comenius as a surprisingly modern holistic and universalist philosopher, and a passionate healer of humanity's woes, whose ideas have matured to revelance for the 21st century. In Kuras' highly readable, entertaining and suspense-filled narrative which makes dramatic use of all the main events, acts and ideas that drove Comenius' life - from a small town in persecuted Moravia across Europe to the metropolis of freedom and creativity that was Amsterdam - Comenius comes alive as an indefatigable campaigner for freedom and tolerance, dignity of each individual and unfettered creativity, balanced by discipline, humility and kindness of spirit. From the abundance of Comenius' complex writings, Kuras' book extracts the clarity, simplicity and brevity needed to make Comenius accessible to the distracted and impatient reader of our time.

Small trade paperback in English by Baronet books. The author is a Czech-born British writer, broadcaster, journalist, and translator who begin his work in Moravia in 1966. "Makes Czech history look as easy as getting thrown out a window." "Dissects the Czech national character with relish and wit." "An informative, highly entertaining perspective on Czech history - a rarity in English." 198 pp

Kniha úvah o dědictví komunismu ve střední Evropě, o podstatě středoevropanství a o vztahu střední Evropy a Západu. Benjamin Kuras se těmito tématy provází čtenáře se svou typickou ironií, erudicí, absurdním humorem a občasnou zdráhavou něhou.

Let Me Not Be Madis an immersive, virtuosic and provocative investigation of madness, love and self-destruction that defies categorisation. A consulting room with two people in it. One of them is talking, the other is listening. Both of them need help. Throughout his life, A K Benjamin has found himself drawn to extreme behaviour - as a screenwriter, a contemplative monk, a counsellor for addicts, a support-worker for gang-members and ultimately as a clinical neuropsychologist. His bookbegins as a series of superbly realised clinical encounters with anonymised patients, some recently traumatised, some on the brink of mental collapse, others already in freefall. But with each encounter, it becomes increasingly and disturbingly apparent that what we are reading is not really about the patients at all- it is about the author's own fevered descent into mental illness and mania as he confronts his traumatic past. Layered with twists and revelations, Let Me Not Be Mad challenges the boundary between fact and fiction to provide a thrilling drama of self-diagnosis- a hall of mirrors blazing with energy, intensity, humour and emotion. And though shockingly personal, it also reveals something deep and dark in western culture that is driving millions of us to distraction and collapse.

Stories od Rabbi Judah Loew ben Betzalel, named Marahal and his miracles.

Úspěšný evergreen nás vrací do tragikomických událostí české historie se všemi jejími falešnými představami o vesnické idyle a „mírumilovných a laskavých lidech“.

Napěvky, trylky, sčasovky a spletny. Tak Janáček pojmenoval své hudební útvary. A jsou to nejkratší sekvence tónů dávající hudební smysl a obsahující hudebni sdílení. V lingvistice by tomu asi odpovídal morfém. Janáčkovy hudebni kejkle s útržky melodií se trochu podobají namátkovému tahání rozstřihaných textů na jednotlivá slova z klobouku, jímž dadaisté do bizarních kombinací sestavovali na první pohled vzájemně nesouvisející sdělení a objevovali v nich nové souvislosti, nové obsahy a nové významy, jaké si tradiční poetický řád nedokázal představit. Janáček to dělal podobně ze zdánlivě nesouvislých notových zápisků, náhodně odposlouchaných, pečlivě zapisovaných a pak pracně kombinovaných v nové melodické struktury.

Anglie je na houby: o houbaření v Anglii a jinde: 93 jedlých hub, 108 kulinářských receptů. Praha: Baronet

Bible jako drama a terapie Vtipný, ale laskavý výklad nejdůležitějších knih Starého zákona z pozic liberálního judaismu je určen široké čtenářské veřejnosti. Zakladatel židovské liberální kongregace v Praze popisuje židovským i nežidovským čtenářům zásady judaismu. V úvodních kapitolách je seznamuje s principy teorie divadla a snaží se převyprávět starozákonní příběhy jako divadelní dramata. Těžiště knihy se věnuje etice judaismu, který - na rozdíl od jiných nábožeství - nezdůrazňuje lásku ke Tvůrci (Bohu), ale lásku k bližnímu a boj proti zlu. Kniha dále líčí starozákonní pojetí času a chápání role žen v judaismu a v moderní společnosti. Bibliografie anglicky psaných knih o Starém zákonu a judaismu.

Soubor článků původně psaných pro Playboy. Rozkoš chvilková, pozice směšná, výdaje proklaté, podle lorda Chestertona. Balitba internetem, se všemi trapnostmi. Sex telefonický. Sex podle českých pohádek. Sex bezpečný a nebezpečný. Sex s náhubkem. Neukojené chtíče. Kovidové líbání může být smrtelné. Bod G: je či není? – a je-li, jak se hledá a co dělá? Toxická maskulinita a toxická femininita. Sex seniorský jako kulečník. A víc.

Knižní vydání pravidelných sloupků v týdeníku Euro, tentokrát zaměřených na pokrmy vegetariánské. Známý autor a gurmán představuje známé i méně známé ingredience vegetariánské kuchyně - luštěniny, koření, ořechy, semínka a - jak je u něj zvykem - koření je rozmanitými kulturně-historickými i politickými postřehy. Těžiště tvoří středomořská kuchyně (zvl. italská) a kuchyně asijské. I zde uváděné recepty lze s dávkou kuchařské fantazie prakticky použít.

Eseje exilového žurnalisty zkoumají problémy na současné české, britské, evropské i světové politické scéně. Tématicky značně různorodé příspěvky se zaměřují na aktuální domácí (např. prezidentské působení V.Klause, vstup do Evropské unie), britskou (kupř. Blairova politika), evropskou (např. vstup Turecka do Evropské unie) a světovou (kupř. válka v Iráku, terorismus, Organizace spojených národů) politiku.

Malá paměť je memoár, napsaný v trysku za první koronavirové karantény, komponovaný na přeskáčku, komicky vzpomínající na události a osobnosti, které Bejamina Kurase přivedly k psaní jako celoživotnímu řemeslu. V knize zažíváte s autorem komedii českého komunismu, emigrujete do Londýna, vysíláte v české redakci BBC, bavíte se recesistickým humorem maďarských kolegů a pouštíte se do psaní her v angličtině, podle osobních rad anglo-maďarského humoristy George Mikese. Poznáváte zevnitř anglické divadlo, cestujete s ním po Evropě a Izraeli a potkáváte všude inspirující osobnosti.A sledujete jeho zdráhavé vstupy do postkomunistického Česka a českého písemnictví, vnímané ne jako návrat domů, ale jako nová pozvolná emigrace do neznámé země.

Epikúros definoval dobré žití jako "slast bez strasti". V jeho stravě "jídla prosté chuti působí stejnou slast jako bohatá hostina, jestliže nás zbavují trýzně pocitu nedostatku". Do epikurejské filozofie se to překládá takto: Touhou po tom, co nemáme, si kazíme to, co máme. Kdo se nedokáže těšit z toho, co má, nebude se těšit z ničeho. Strach z nouze nás nutí konat činy, které nouzi působí. Pečujme proto o vše, co působí blaho, neboť máme-li je, máme vše, a nemáme-li je, ze všech sil po něm toužíme. Blaho sobě působíme i vytvářením blaha druhým, tak jako bolestí působenou druhým vytváříme bolest sobě. To se týká všeho živého, co bolest vnímá. Včetně zvířat, která jíme. Ta nám pak bolest vracejí v podobě stresem a bolestí působených toxinů ve svém mase. S tímto vědomím byl Epikúros s téměř stoprocentní jistotou vegetarián. Benjamin Kuras v této netradiční kuchařce svou vtipnou formou předkládá řadu receptů, která budou působit blaho vám i vašemu okolí.

Blaho je přirozený stav vesmíru. Všechno, co není blaho, je faleš, lež, sebeklam, přetvářka, předstírání, náhražka. Blaho je pocit harmonie s tokem vesmíru, který se čínsky jmenuje Tao. Faleš, napodobenina, předstírání a sebeklam se čínsky řeknou Mao. Tao nám prospívá, Mao nám škodí. Tao je nekonečná energie nekonečného vesmíru, Mao je jepičí eneržičička našeho malého vystrašeného egíčka nafukujícího se k prasknutí. Mao vytváříme, když nahrazujeme něco, co je, něčím, co si představujeme, že by být mělo podle našeho egocentrického řádu, kolektivistické utopie, bigotních pravidel, Maovy příručky. Tak se blaho stává neblahem a z taoistů maoisté. To se nám promítá do sexu a s ním často spojované záhady, které se říká láska.

podtitul: Svoboda a totalita v 21. století Jedenáctá česky vydaná kniha Benjamina Kurase vznikla rozšířením textu předneseného na orwellovském sympoziu Centra pro ekonomiku a politiku v červnu 2003. S tradičním kurasovským humorem a sarkasmem popisuje události a stav evropské politiky, ekonomiky a kultury hrozící sklouznout do nového totalitního systému. Vydání první

Publikace obsahuje texty ze semináře Centra pro ekonomiku a politiku z 9. ledna 2010 a několik dalších doplňkových textů. Jsou zde také přetištěny úryvky z díla Alberta Camuse.

S humorem, nadhledem, ironií a populárně o právu, ekonomii a businessu.

Po dvou úspěšných titulech Tao sexu a Ciao sexu ukazuje autor svou typickou mírně ironickou formou, že některé události, věci a lidi nejen v politice, ale i v běžném životě nelze brát úplně vážně. Padouch je každý, kdo využívá trvalé nebo dočasné bezmocnosti druhých k tomu, aby je oloupil o hmotný majetek, intelektuální vlastnictví, tvůrčí energii, dobrou pověst, čas, svobodu, přízeň bližních, zdraví, život, nervy, rozum, osobní štěstí nebo naděje. To vše k vlastnímu obohacení, které ale nemusí vždy být hmotné. Padouch se v padoušství neustále musí procvičovat, a tak mu k zisku někdy stačí byť i jen nepatrné posílení vlastní moci nebo moci vlastní smečky nad druhými, kontrola a upevňování bezmocnosti a závislosti druhých, zdokonalování svých schopností druhé oblbovat a uondávat do bezmocnosti, vybrušování padoušských kejklí a triků. Tato kniha je o tom, jak to vše přežít.

Autor čerpá ze své bohaté novinářské praxe, která jej zavedla na půdu politického humoru a glosátorství veřejného života.

Nebýt Golema studuje spisy pražského rabína Jehudy Löwa a vnímá ho jako renesančního filosofa spíš než legendárního mága. V jeho kabalisticky formulovaných popisech tvoření jako nadvlády myšlenky nad hmotou, v etice střední cesty a ve výkladech biblických zázraků nachází předchůdce kvantové fyziky, teorie relativity, postfreudovské motivační a transpersonální psychologie a systému vzdělání, který téměř v identické podobě o století později světu předal Komenský. Prokládá je událostmi z židovských dějin, strukturou židovské vzdělanosti a židovskými anekdotami. Místo obvykle zdůrazňovaných židovských dějinných tragédií zaostřuje na historické židovské úspěchy a snaží se vystopovat psychické a kulturní prvky, které k úspěchu přispívají. Zaznamenává Löwovo prolínání s českými dějinami, českou kulturou, českou psychikou a českými osudy, a nalézá v něm několik prvků, které mají Češi se Židy společné, a jimiž by mohli posílit svoji cestu k národnímu úspěchu.

Bláhové snění o světě bez padouchů navazuje na kultovní knihu Jak přežít padouchy. Pátrá po původu touhy západní civilizace přetvářet padouchy v dobrotivé lidi a společnost krutou a bezohlednou ve spravedlivou a soucitnou. Kořeny nachází v antickém Řecku a Izraeli; analyzuje jejich náboženské mýty, sleduje souběžný historický vývoj, srovnává jejich pravidla ideálního jednání a objevuje v nich víc podobností než odlišností. Zaznamenává vzájemné ovlivňování a příležitostné konflikty, které nakonec splývají v západní kultuře, která trvá dodnes. Bláhové snění o světě bez padouchů sleduje historicky průběžně trvalé napětí mezi utopickou vírou a praktickou racionalitou, které je na jedné straně hnací silou civilizační tvořivosti a na straně druhé zdrojem hromadné vražednosti ve jménu těžko uskutečnitelných „vyšších principů“. Jako možnou záchranu před hrozícím civilizačním krachem nabízí cestu etiky skvělosti spočívající v soustředění všech lidských energií k tvorbě užitečných věcí, k jejich vlastnímu dokonalému účelu a smyslu, v níž by na padoušství nezbývala síla, čas ani místo.

"Slepování střepů" je svižně psaná knížka s mnoha novými objevnými pohledy na život a práci J. A. Komenského. Nachází v Komenském filozofického předchůdce politického konzervatismu, významného zákulisního stratéga třicetileté války, neúnavného workoholika a jednoho z nejproduktivnějších spisovatelů všech dob. Klade jej do kontextu kulturních a politických velikánů jeho doby, stopuje jeho kontakty s mystickým řádem Růžového kříže a definuje jej jako prvního velkého holistického filozofa pokoušejícího se vnímat a napravovat svět "ve všech aspektech, se všemi a pro všechny, a všemi způsoby".

Kniha Poslední naděje civilizace navazuje na bestseller Jak zabit civilizaci. Dokumentuje dobu od přelomových událostí historické imigrační vlny léta 2015 a nabízí hlubší vhled do příčin a kořenů sebevražedné mánie západní civilizace. Vydává tak zoufalý výkřik k probuzeni z iluzí a sebeklamů růžovými brýlemi vnímané reality a vykresluje skutečný obraz vystupující z mlhy ideologické zaslepenosti. V podrobně dokumentovaných událostech popisuje šíři kolonizace a hloubku islamizace západní Evropy, prudké tempo islamizace Ameriky za Obamova prezidentství, kolaps Blízkého východu a jeho pád do brutálního chaosu a ničím nezastavovaný růst síly a agresivity spojený se sofistikovanou strategií radikálního islámu. Ukazuje, jak a proč prohlubující se psychické poruchy západních elit vhánějí celou civilizaci do propasti, a přibližuje poslední naděje na záchranu Evropy před kulturním a civilizačním zánikem. Vkládá je především do střední Evropy jako poslední dosud nekolonizované a multikulturní politickou korektností neomámené evropské části, jejímž osudovým posláním je vyrůst ze své domnělé malosti a uchovat zdravý rozum, tak jako kdysi Západ zachránil zdravý rozum a civilizovaný život jí.

Jako všechny ostatní texty Benjamina Kurase, jsou i jeho Pravicové kuchařky vyváženě namíchaným pokrmem bystrých postřehů, poučených úvah a humoru. Čili pro ty, kteří se jen chtějí zasmát - vězte, že si budete moci i něco uvařit. A pro ty, kdo hledají nové kulinářské prožitky - zkonzumujete i spoustu zajímavostí o kulturním pozadí té které kuchyně.

Říká se, že národy, jejich charakter, temperament, tužby a míra úspěchu nebo neúspěchu jsou výsledkem jejich dějin. Ve skutečnosti je to ale naopak a dějiny většiny národů se tvoří částečně z legend a mýtů, z části z podjatého výkladu několika skutečně zdokumentovaných a několika údajných historických událostí, ale hlavně ze současného konsenzu vnímat kolektivní minulost tak, aby to napomáhalo vytvářet určitý model budoucnosti. Dějiny byly vždy výsledkem lidského rozhodování o nadcházejících konkrétních činech. To se řídí podle toho, jak lidé pojímají svoji minulost v době, kdy rozhodují. Přepisovat dějiny podle svého pojetí se záměrem změnit svou budoucnost je legitimní nástroj národního přežití. Kurasův nejstarší besteller, původně psaný anglicky s titulem Czechs and Balances, časem přeměněný v evergreen a aktualizovaný novou kapitolou dělá českou historii jednoduchou jako vyhození z okna. Náš národní charakter pitvá s požitkem a vtipem a přináší jak informativní, tak vysoce zábavný pohled na české dějiny.

Brilantní novinář a sžíravý politický komentátor (viz například Sekl se Orwell o 20 let?, Jako psa ke kandelábru) se ve své nejnovější knize zamýšlí nad budoucností Evropy v kontextu jejích vztahů k imigraci nejen lidských zdrojů, ale i ideologií. Jeho brilantní schopnost analýzy a jeho jasná řeč nás přesvědčuje, že nejen názory a chování našich politických institucí jsou často směšně absurdní, ale dokonce i názory naše vlastní. Zavádějí lidská práva a multikulturalismus, či způsob jejich aplikace, západní společnost do slepé uličky, nebo je ještě naděje na její restauraci? Vydání první.

S vítaným návratem k tradičnímu černému humoru provází Pohřbívání svobody absurditami, kterými dnes na individuální tvůrčí svobodu a zdravý rozum útočí v křečích politické korektnosti na úrovni lokální, státní, eurounijní a globální téměř všechny obory lidské činnosti - politika, zákony, školství, média, umění, náboženství, věda, vojenství, komunikační a sledovací technologie, business, finančnictví, energetika, bezpečnost, medicína, zemědělství, potravinářství i zacházení s odpadem. S citátem Fritjofa Capry "život tu samozřejmě zůstane, ale nebude nutně lidský", nás autor chlácholí, že blížící se destrukci sebe samých a celé planety dokáží přežít švábi, z nichž kosmické moudro s přírodou jistě vytvoří za milion let další humornou civilizaci.

Extraterestriální novela, v níž se autor humornou formou vyjadřuje k závažným etickým problémům současného světa. Benjamin Kuras je britsko-český spisovatel, novinář a dramatik. Patří k těm spisovatelům, kteří se umějí podívat na současný svět s humorným a lehce ironizujícím intelektuálním nadhledem.

Další v sérii knížek (předchozí Sekl se Orwell o dvacet let?, Jako psa ke kandelábru, Evropa snů a skutečností) popisujících a s příměsí humoru komentujících postupnou přeměnu Evropy z civilizace demokratických národů v totalitní superstát. Jak zabít civilizaci už vnímá demokracii v Evropě jako prohranou a sleduje její pevně nastartovanou a setrvačností hnanou cestu k zániku západní civilizace. Nastiňuje ideový původ, vznik a vývoj západní civilizace, její jedinečnou a vratkou kompozici stěžejních prvků, principů a hodnot, které z ní přes všechny překážky a pokusy o zničení udělaly nejtvořivější civilizaci dějin. Táže se, co z nich nám ještě stojí za záchranu, jak by se taková záchrana ještě na poslední chvíli dala provést, nebo jak alespoň něco z jejích hodnot převést do civilizace, která se ji chystá nahradit s mírou bigotnosti a cílené krutosti, jakou západní civilizace na svém území pamatuje jen z krátkého období Hitlerova nacismu. Mezi hlavními prvky této náhradní civilizace jsou adorace nenávisti, zbožňování smrti a likvidace smyslu pro krásu, lásku, laskavost, soucit a humor, které jsou pro západní civilizaci prvky stěžejními. Ty se i zde autor pokouší zachránit, ale jeho obvyklý optimistický humor předchozích knížek zde místy přechází v humor šibeniční a mrazivý.

Tao smíchu studuje triky a techniky známých humorových velmistrů a analyzuje strukturu humoru. Všímá si, jak humor souvisí s tvořivostí a svobodou a naopak jak je absence humoru projevem totalitního myšlení. Snaží se ukázat, že humor není něco, s čím se někdo narodí a někdo ne, nýbrž prachobyčejná lidská dovednost, která se dá naučit, podobně jako jazyk. Někdo je k tomu talentovanější, někdo míň, ale každý se nějaký jazyk naučí. Stejně tak se každý může naučit humor. Potřebuje k tomu jen vědět, co to je, jak se to učí, jak se to používá a proč se vůbec obtěžovat. Tao smíchu je příručka, podle níž se může humor naučit i člověk veskrze nehumorný.

Přestaňte doufat, že ti vaši mužští někdy mentálně a emočně dorostou do takové dospělosti, že jim budete moci svoje potřeby vysvětlit tak, aby jim dávaly smysl. Muži přecházejí rovnou z infantility do senility, takže s nimi musíte věčně zacházet jako s dítětem. Přestaňte od mužského očekávat, že sám od sebe přijde na to, co vám působí rozkoš. Jako každé malé dítě, muž je sám sebou fascinovaný a potřeby druhých nevnímá. Ať už to děláte z lásky, pokory, nebo pocitu povinnosti, přestaňte přivádět muže k orgasmu dřív, než jste prožily orgasmus svůj, i kdyby to mělo trvat sto let. Skvělá a poučná kniha s podtitulem "aneb jak blaho alespoň předstírat" volně navazuje na autorův bestseller Tao sexu a je novým příspěvkem k věčnému tématu vztahů žen a mužů.... celý text

Soumrak bílého muže sleduje vývoj západního myšlení od slavného Kiplingova imperiálního „břemene bílého muže“ konce 19. století přes totalitní ničivé politické ideologie 20. století po psychologii sebemrskačství a ztráty pudu sebezáchovy počátku století tohoto. V mezerách mezi nimi se pokouší vystopovat paralelně probíhající a často opomíjené proudy filozofie a psychologie tvoření, sebezlepšování a duchovní a morální obnovy navazující na kreativní tradice Západu, od biblické etiky, přes protestantskou etiku kapitalismu, vědeckou a technickou revoluci, po nejnovější psychologické objevy, které by mohly západní civilizaci zachránit a posunout na další stupínek úspěšného vývoje.

Hravý talmud Popularizace Talmudu v humorných, lehce ironických esejích exilového žurnalisty. Autor se pokouší čtenáře seznámit a spřátelit s některými myšlenkami a postavami Talmudu. Vtipným vyprávěním přibližuje některé z více než tisíce rabínů, s jejich příběhy, povahami i jednáním. Judaismus je náboženství těla, tělo je nástrojem a předmětem duchovního života, což publikace dokazuje v úvodu zabývajícím se sexuálním životem rabínů, aby poté přešla k duchovnějším tématům. Talmud není práce mystiků v duchovní extázi, nýbrž lidí žijících uprostřed společnosti, snažících se předávat zděděné tradice.

Detektivní novela je situována do konce šedesátých let, kdy se kapitán Šmrdlánek vydává na dobrodružnou cestu za zločinem do Paříže.

Julia Bird navigates her new life as a recently single and reluctantly retired woman who unexpectedly finds herself drawn into amateur sleuthing. As she delves into mysteries, she uncovers not only secrets but also her own strengths and resilience. This engaging tale blends humor and intrigue, showcasing Julia's journey of self-discovery while tackling the challenges of her newfound role.

Kniha úvah o dědictví komunismu ve střední Evropě, o podstatě středoevropanství a o vztahu střední Evropy a Západu. Benjamin Kuras se těmito tématy provází čtenáře se svou typickou ironií, erudicí, absurdním humorem a občasnou zdráhavou něhou.

Série Kurasových "civilizačních" knih, sledujících pokračující destrukci západní civilizace zevnitř i zvenčí, vstoupila do české literatury. Začala ji publikace Soumrak bílého muže, následovaly bestsellery Jak zabít civilizaci a Pohřbívání svobody a završila Poslední naděje civilizace. S obvyklým, ač stále víc šibeničním humorem, autor komentuje současné absurdity a varuje před blížícím se kolapsem - pokud se včas neprobereme z letargie k jeho zastavení.

Jak udržovat ženu v blahu a zpomalit stárnutí. Kniha ojedinělých textů známého publicisty, která se zabývá převážně neznámými aspekty lidské sexuality z pohledu čínské taoistické filosofie. Autorova třináctá kniha Tao sexu opět svědčí o široké paletě jeho zájmů a námětů. S obvyklým humorem, spikleneckým pomrkáváním na znalce a laskavou shovívavostí k neznalcům, zábavně, srozumitelně a svižně nastiňuje obnovování tradic staročínských taoistických sexuálních technik a taoistické životní filozofie. Proplétá je anekdotami ze staré Číny a z nedávné Hané, kde se určité formy taoistického sexu bezděky pěstovaly za dob hlubokého komunismu.

PPP čili "politika prochází pupkem" je politicko-gastronomická teorie, podle níž to, co člověk jí, podvědomě, podprahově a velmi hluboce ovlivňuje jeho politické myšlení a tudíž i volbu politiků. Podle níž taky barvu a pravděpodobné chování politika můžeme odhadnout i podle toho, co jí. Že tudíž existují jídla pravicová a levicová, i kuchařské metody levicové a pravicové. A máme-li před sebou politika, který káže pravicově, ale jí levicově - nebo naopak - měl by nám být podezřelý. Z čehož vychází další teorie, že politické myšlení - tak jako třeba zdraví - se dá měnit tím, že změníme stravu. Téměř vědeckým důkazem pro tuto teorii je poznatek, že komunismus si upevnil moc levicovým hromadným stravováním, které jednak zúžilo výběr, jednak odebralo kuchaření soukromým drobným restauracím a předalo je do rukou státem kontrolovaného potravinového "glajchšaltu". Tedy vytvořilo dokonalé stravování levicové, z něhož pak těžko mohl vyrůstat člověk pravicově myslící. Měli to ti komunisté vymakáno do posledního drobečku a hodně toho po nich přežívá. Tato knížka zkoumá, jak se pravicovým jídlem zase vrátit k demokratickému konzervatismu. ... celý text

Úsměvná sci-fi novelka, jejímž hrdinou je virus, co odmítá zabít své lidské nositele. Humoristická novela či tragikomické sci-fi melodrama plné zápletek, nebezpečí, filozofování a lásky mezi viry i lidmi. Uprostřed jedné z virových epidemií se mladý hippie virus zamiluje do mileneckého páru svých nakaženců a odmítá je zabít. Stává se tak pro virusový establishment stíhaným disidentem a bezděkým vůdcem vzpoury, jejímž posláním je zachránit Zemi před hrozící katastrofou působenou lidstvem. Nakladatelská anotace.

K. O. sexu volně navazuje na předchozí trilogii Tao sexu, Ciao sexu a Mao sexu a sleduje postmoderní vývoj sexuálních vztahů. Analyzuje tři fáze a tři generace feminismu, od Simone de Beauvoir přes Germaine Greer po MeToo, od emancipace ženy po psychický masakr mužů. Kniha se baví revolučností současných feministek brojících proti “fašisticko-rasistické” maskulinitě bílého heterosexuála ztělesněné v osobě Donalda Trumpa. Kroutí hlavou nad nadšením dnešních feministek pro islám, který má vlastní dlouholeté bohaté zkušenosti, jak si s ženskou rebelií poradit. A snaží se spočítat desítky nových genderových identit a hodně se při tom všem směje, i když jí místy běhá mráz po zádech napětím, kam se naše civilizace zvolna řítí.

Se svým obvyklým tragikomickým pohledem Benjamin Kuras prezentuje svou skrz naskrz prošmejděnou, prokoukanou a prochutnanou Itálii jako rodiště naší civilizace a její archiv, muzeum, pinakotéku, fonotéku a gastrotéku. Provází nás od regionu k regionu velkolepými městy a překvapivými městečky, fascinujícími stavbami, výraznými osobnostmi jejích dějin, bizarnostmi jejích tradic a zvyklostí, drahokamy její gastronomie, klenoty její výtvarné, hudební a literární tvorby a jejího designu. Úzkostně je klade do kontrastu s její nynější krizí ekonomickou (4 miliony pod hranicí chudoby, třetinová nezaměstnanost mládeže), demografickou (úbytek obyvatel nenarozením a emigrací o čtvrt milionu ročně, vylidňování venkova a menších měst), migrační (pokračující statisícové přítoky afroislámských ilegálů), slábnoucí úctou ke svým civilizačním úspěchům, chabnutím kvalit a dovedností, které je tvořily, a ztrátou kontinuity, smyslu a vůle pokračovat.

Glokalizmus a demokratura, jeho devátá česká kniha, je souborem článků a esejů, které vycházely v průběhu posledních měsíců a let v českém periodickém tisku (např. Lidové noviny, Právo, MF Dnes, Xantypa atd.). Autor zde nezapře skutečnost, že je pravověrným přívržencem britského pojetí konzervativní politiky a liberální ekonomiky. Nebojí se neuralgických témat (problematika vstupu do EU, otázky přistěhovalectví, odvrácené strany globalizace, naše národní povaha atp.)

Publikace obsahuje texty ze semináře Centra pro ekonomiku a politiku z 8. září 2011 a další zajímavé doplňkové texty. "Válka proti terorismu by neměla být zneužívána k omezování individuálních svobod, pokud to není nezbytně nutné. Autoři: Jakl Ladislav; Eichler Jan; Joch Roman; Bureš Oldřich; Robejšek Petr; Kuras Benjamin; Kohout Pavel; Bernau Patrick; Loužek Marek; Vilímek Petr; Mareš Miroslav; Duřpektová Eva; Lavička Václav; Heger Lubomír; Stroukal Dominik