Jiří Hutečka Livres

In historical writing on World War I, Czech-speaking soldiers serving in the Austro-Hungarian military are typically studied as Czechs, rarely as soldiers, and never as men. As a result, the question of these soldiers' imperial loyalties has dominated the historical literature to the exclusion of any debate on their identities and experiences. Men under Fire provides a groundbreaking analysis of this oft-overlooked cohort, drawing on a wealth of soldiers' private writings to explore experiences of exhaustion, sex, loyalty, authority, and combat itself. It combines methods from history, gender studies, and military science to reveal the extent to which the Great War challenged these men's senses of masculinity, and to which the resulting dynamics influenced their attitudes and loyalties.

Americká občanská válka zůstává i po téměř sto padesáti letech od skončení konfliktu předmětem obrovské pozornosti odborné i laické veřejnosti nejen ve Spojených státech...Autor sleduje válku metodou prezentace problematiky, kombinuje naraci a analýzu důležitých momentů prehistorie i vývoje střetnutí dvou částí společnosti, která se vyvinula do značně odlišné podoby na jihu a severu Spojených států. Vojenské aspekty konfliktu považuje jen za součást srážky s významnými politickými a sociálními dimenzemi pro proces vytváření moderních Spojených států. Americká občanská válka je pro něj, stejně jako pro další historiky, prvním „moderním” válečným konfliktem dějin. Nejen použitím obrněnců na moři, masivním využitím železnice a telegrafu či fotografickému krytí událostí...

Motivace, morálka a mužnost českých vojáků Velké války 1914–1918. Jak čeští muži vnímali v roce 1914 svoji vojenskou povinnost? Proč většina z nich věrně sloužila monarchii až do posledních dnů války? Jak válečná zkušenost v uniformách c. a k. armády ovlivnila jejich vnímání vlastní mužnosti? Jak toto vnímání souviselo s jejich morálkou? Autor se v textu pokouší nalézt odpovědi na tyto i mnohé další související otázky, přičemž s českými vojáky v c. a k. uniformách prochází všemi frontami války i jejich poválečným zápasem s interpretací válečných let prožitých bojem za „nesprávnou“ stranu konfliktu.

Cílem této práce je vyprávět příběh generála armády Konfederace amerických států Roberta E. Lee v americké historiografii, člověka, který zasvětil vrchol své profesionální kariéry boji proti legálně zvolené vládě Spojených států.

18. června 1815 se nedaleko Bruselu utkaly v jednom z nejvýznamnějších střetnutí modernách dějin spojené britské, nizozemské, belgické a pruské armády s obávanou Napoleonovou Grande Armée. Bitva měla rozhodnout o osudu evropských národů na dlouhá desetiletí a ukončit kruté období napoleonských válek. Za úsvitu onoho dne si byl Napoleon Bonaparte jist dalším vítězstvím nad početně slabším nepřítelem. Co způsobilo, že vavříny vítěze si na konci dne nasadil Wellington, skvělý britský vojevůdce a mistr taktiky? Tato hledá odpověď na příčiny rozhodující porážky a nevyhnutelného pádu jednoho z největších vojenských stratégů historie v bitvě u malé belgické osady, jejíž jméno se stalo navždy symbolem drtivé porážky – Waterloo.

Když Vasilij Zajcev dorazil v říjnu roku 1942 do Stalingradu, průměrná životnost sovětského vojáka zde nepřekračovala 24 hodin. Tato statistika se však v průběhu bitvy postupně zlepšovala, mimo jiné i zásluhou skupinky odhodlaných odstřelovačů – a Vasilij Zajcev se měl stát nejlepším z nich. Zároveň také patřil k těm šťastnějším, kteří u Stalingradu bojovali a boj přežili, aby mohli svůj příběh vyprávět. V prvních 10 dnech zabil 40 německých vojáků a jeho celkové skóre se zastavilo na čísle ne menším než 225. Taktika, kterou za svoji kariéru vypracoval, se dodnes studuje na odstřelovačských školách po celém světě. Zajcev poskytuje čtenáři jedinečný pohled do tváře války – tváře plné hrůzné brutality a zoufalství vojáků obou stran, tváře doložené děsivou statistikou mrtvých a raněných. Jeho Zápisky jsou považovány za nejlepší záznam o stalingradské bitvě z pera přímého účastníka bojů a představují klasické dílo válečné literatury.

Největší tanková bitva v kurském oblouku u vesnice Prochorovky znamenala definitivní zlomení plánů Adolfa Hitlera opětovně převzít iniciativu na ruském bojišti. Zdecimované německé tankové armády se od této chvíle již pouze bránily při ústupových bojích směr Velkoněmecká říše.