Jan Bažant Livres

Frances Starn is a writer living in Berkeley, California. --Book Jacket.

Ztvárnění antických mýtů jsou dnes pro většinu lidí nesrozumitelná, což je škoda. Cílem této knihy je, aby neohrožený Perseus, hrůzná Medusa, obětavá Danae, krásná Andromeda a tajemný Pegas znovu promluvili. Publikace není určena pouze odborníkům, její text slouží jako komentář k autentickým pramenům a k pěti stům typických zobrazení Perseova mýtu. Na zadní straně obálky je fotografie antické římské gemy s hlavou Medusy, pravděpodobně ze sbírky Karla IV. Tento vzácný předmět, který český král a císař římský pečlivě zkoumal, ovlivnil podobu koruny římského krále z roku 1349. Karel IV. začlenil antické gemy s hlavami Medusy do její výzdoby, což vyvolává otázky o jeho výkladu mýtu. Monografie hledá odpovědi na tyto otázky a ukazuje, že zobrazení Persea a Medusy v kultuře poantické Evropy jsou stejně pozoruhodná jako vznik a vývoj tohoto mýtu ve starověkém Řecku. Čtenáři se mohou podrobně seznámit s vývojem gramatiky a slovníku těchto zobrazení od antiky po současnost. Nejstarší památky pocházejí z 2. tisíciletí před Kristem, zatímco nejmladší díla pocházejí z dnešní doby a zahrnují i významná zobrazení z českých zemí. Mýtus o Perseovi byl od svého vzniku spjat s viděním a zobrazováním, na němž je naše dnešní kultura postavena.

Publikace představuje tento jedinečný a nesmírně rozsáhlý soubor všech slohových období zahrnující téměř 1400 kulturních památek (z toho 23 národních) představuje nejpodstatnějšími typy významných staveb (paláce, kostely, kláštery, židovské památky, stavby určené pro vzdělání a kulturu, ostatní významné stavby a měšťanské domy) jednotlivých částí historického centra – Pražského hradu a Hradčan, Malé Strany, Starého města a Josefova, Nového Města a Vyšehradu. Spolu s nimi představit také významný komplex Průhonického parku. Publikace na svých 336 stranách ilustruje toto mimořádné kulturní bohatství a krásu stovkami obrazů a současných snímků. Publikace připravená nakladatelstvím FOIBOS BOOKS vyšla jako desátá kniha v edici Památky UNESCO za podpory Ministerstva kultury.

Zoom je řada výtvarných monografií, představující tvorbu současných českých komiksových tvůrců. Kromě komiksů, které jsou prezentovány jak ukázkami, tak celými příběhy a tvoří základ publikace, se Zooom soustřeďuje i na přesahy do ilustrace, grafického designu, herních návrhů a dalších disciplín. Připravovaná řada výtvarných alb má ambici ukázat práci českých autorů i z jiného úhlu, nejen z čistě komiksového a Zooom tak přibližuje jejich tvorbu v detailním pohledu i v širší perspektivě. Knížka tradičně obsahuje komiksy i ukázky další výtvarné produkce autora, kterým je tentokrát Jan Bažant (Hza).

Publikace o dějinách středověkého umění v českých zemí a vlivu antické tradice na kulturu českých zemí ve středověku. Doplněno o 20 stran barevných obrazových příloh.

Publikace se podrobně zabývá historií vzniku, podobou a výzdobou pražského Belvedéru, stavby, jejíž výrazná podoba je jednou z hlavních pražských dominant a která je obestřena romantickou pověstí, že ji dal postavit český a uherský král a římský císař Ferdinand I. pro svou milovanou manželku Annu. Ve skutečnosti byl její význam především politický, a tomu odpovídá i promyšlená koncepce bohaté výzdoby. V kontextu evropských dějin umění má stavba mimořádný význam tím, že její architektura je jedním z prvních ohlasů italské renesance v záalpské Evropě. Obsahuje množství odkazů na antickou řeckou a římskou kulturu, ale je výjimečná také propojením se středoevropskou kulturní tradicí.

Pán času je příběh člověka, natolik stresovaného nemilosrdným tokem času, že jej dožene k nutnosti konstrukce přístroje, umožňujícího čas zastavit. Jeho představa, že tím vyřeší své trauma, však dostává za své hned v prvních okamžicích poté, co se mu čas skutečně zastavit podaří.

Stručný průvodce jednotlivými sály a zahradou Valdštejnského paláce v Praze.

Kde skončí vynález třaskaviny nesmírné síly? Podle slavného románu Karla Čapka komiks napsal a nakreslil Jan Bažant.

Originální zábavný příběh o exponátech z českých muzeí. Chcete si popovídat s Karlem IV. nebo si osahat trilobita? Muzeum je úžasné místo, které skrývá víc, než se zdá, a není v něm žádná nuda! Když pan vrátný zavře muzeum a vydá se na obhlídku, potkává nejen prostořekou uklízečku Blaženku, ale i nečekané návštěvníky. Jsou to historické osobnosti spojené s některým vystaveným exponátem, jehož napínavý příběh nám vylíčí. Příběh exponátu sledujeme v podobě komiksového dobrodružství prestižního výtvarníka Hzy Bažanta a v jednotlivých kapitolách se tak dozvíme mnoho pozoruhodného třeba o letadle prvního českého letce Jana Kašpara, o vzácném kříži Karla IV. či o známé kostře velryby z Národního muzea.

Děj románu se odehrává v blízké budoucnosti v Praze, kam při svém nekonečném bloudění znovu přichází Faust s Mefistofelem. Faust tu nalézá dvě děti – Davida a Markétku, o nichž se domnívá (o Davidovi neprávem), že je před šestnácti lety, při své poslední návštěvě Prahy, zplodil se dvěma ženami, a k nimž náhle pocítí otcovský vztah. Hybatelem děje a jeho režisérem je však Mefistofeles, který připraví bizardní sled dramatických událostí. Ve městě se začnou objevovat malí draci, ve Vltavě piraně, bronzový kůň z Vítkova se vzepne a odcválá, ve městě se zastaví tramvaje, promění se prostorové vztahy, ulice na sebe přestanou navazovat, chodníky se propadají, podzemí města se mísí s povrchem. Nakonec se jedná o bytí či nebytí celé Prahy.

Detektivní román o umění, starých tiscích a těch, pro něž jsou knihovny cennější než jejich vlastní život. Teatrální vražda ve zbrusu nové pražské ústřední knihovně na Letné je jako ruská matrjoška, ale je to neustále pachatel, kdo panenky jednu po druhé otevírá, aby před policisty nakonec vítězoslavně otevřel tu poslední, nejmenší. Samozřejmě že v ní nic není, protože policisté celou dobu viděli pouze to, co chtěli vidět. Nakonec se ukáže, že vrah byl ve skutečnosti obětí, ale možná bylo všechno úplně jinak. Dramatické události zasazené do temné atmosféry, v níž je smrt neustále na dosah ruky, nejsou cílem vyprávění, ale metaforou o smyslu práce historika a významu historie pro budoucnost.

Brožura přibližuje založení této zahrady, popisuje její jednotlivé části a uměleckou výzdobu.

Publikace se věnuje vile Hvězda na Bílé hoře. Ta vznikla jako renesanční letohrádek podle návrhu arcivévody Ferdinanda v roce 1563. Letohrádek byl koncipován jako třípodlažní s půdorysem šesticípé hvězdy. Originální projekt autoři srovnávají s italskými renesančními vilami, jimiž se Ferdinand inspiroval, např. s osmicípou vilou Stella u Mantovy nebo s antikizující vilou la Rotonda u Veneta. Celé přízemní patro Hvězdy je bohatě zdobeno štukovou výzdobou, jejímž autorem byl italský sochař Antonio Brocca. Kniha podrobně rozebírá jednotlivé výjevy na reliéfech, které všechny čerpají z antické mytologie (Aeneas, Diana, Venuše, Neptun atd.). Kniha obsahuje nákresy mytologických postav a výjevů, přičemž je autoři srovnávají s obdobným pojetím v italských renesančních vilách. Hvězdu užívali Habsburkové do konce 18. století, pak sloužila jako výrobní dílna pro granáty. Poznámkový aparát, obsažná bibliografie a příloha s plánky rozmístění výjevů.

Historie výstavby kostela, podrobný popis interiéru a sochařské výzdoby chrámu.

Afroditu, kterou Římané převzali jako Venuši, máme spojenou s „věčnou krásou“, její zobrazení jsou považována za vizualizaci „podstaty ženství“. Kniha „Božská nahota: Sochy Venuše od počátku do dneška“ se zaměřuje na dramatické proměny v pojetí soch antické bohyně sexuality, jež byly důsledkem přehodnocení božstev, rituálů, nahoty, postavení žen a výtvarné kultury. Tak tomu bylo i v poantickém světě, který se k antickému Řecku a Římu a jeho výtvarnému umění znovu a znovu až do současnosti vrací, ale vždy z jiné pozice, s jiným cílem a s jinými výsledky. Zobrazení Afrodity/Venuše tak neustále oscilovalo mezi dvěma protikladnými póly: fascinující božskostí, jež je z principu nezobrazitelná, a ženskostí, atraktivní o to víc, čím více naopak odpovídá naší vizuální zkušenosti.

Bohyně Afrodita jako námět ve výtvarném umění - výstavní katalog ukazuje, jak se současní čeští grafičtí umělci inspirovali postavou antické bohyně lásky.

Druhý svazek rozsáhlého díla o řecké mytologii představují syntézu autorova bádání v tomto oboru.

Monografie provádí po vile, původně letním sídle V. Lanny, která dnes patří Akademii věd ČR. Jednotlivé kapitoly seznamují s architekturou a freskovou výzdobou budovy. Text doplňují půdorysy, plánky a velké množství reprodukcí a fotografií. V závěru je shrnutí v angličtině a poznámky. Průvodce seznamuje s architekturou, interiéry a výzdobou novorenezanční vily podnikatele Vojtěcha Lanny v Bubenči. Vyšlo jako příloha časopisu: Akademický bulletin roč. 2013, č. 9 -- ISSN 1210-9525

podnázev: Eseje o české renesanci druhé poloviny 19. století