Gabriela Zapletalová Livres

Kolektivní monografie se věnuje výzkumu realizace interpersonální jazykové funkce v široké paletě žánrů různých typů diskursu. Kapitoly monografie spoluvytvářejí tři tematické celky: první oddíl knihy se zaměřuje na otázky metodologické a terminologické, mapuje vývoj a současný stav zkoumání interpersonálních, či intersubjektivních prvků v diskursu, interpretuje metodologický rámec Hallidayovy systemické funkční lingvistiky a konfrontuje jej s dalšími funkčně strukturálními přístupy ke studiu jazykové komunikace; druhý oddíl monografie se soustředí na analýzu interpersonálních prvků v mluvených (konferenční příspěvek) i psaných (vysokoškolská učebnice, odborný článek) žánrech odborného, akademického diskursu; třetí, nejobsáhlejší, oddíl sdružuje kapitoly charakterizující formální realizaci a funkci interpersonálních prvků v tradičních i novelizovaných či nových žánrech masových sdělovacích prostředků z tištěného média i internetového prostředí (v internetových diskusních fórech, domovských webových stránkách institucí, v novinových zprávách z tištěných i elektronických verzí novin, v novinových titulcích zpravodajství a v elektronických počítačových hrách).

Kolektivní monografie je souborem tří studií, jejichž společným záměrem je analýza různých prostředků realizace interpersonální jazykové funkce v autentickém diskursu a které se opírají o jednotný metodologický základ Hallidayovy systemické funkční lingvistiky. Prezentovaná zjištění jsou výsledkem originálního výzkumu využívajícího postupů žánrové analýzy v diskursu dvou diskursních komunit (tzv. communities of practice) – akademiků a hráčů počítačových her – a představují stylisticky příznakové prostředky nesoucí interpersonální významy ve třech specifických žánrech: konferenční prezentaci, vysokoškolské učebnici a počítačové hře.

Tato kolektivní monografie se zabývá volbou a realizacemi komunikačních strategií v pěti typech mediálního diskurzu v češtině a angličtině. Příspěvky pěti autorů jsou rozděleny do dvou základních částí: „text“ (psaný diskurz – komerční publicistika, lifestyleové časopisy, akademické články) a „talk“ (mluvený diskurz – filmové dialogy, rozhlasové debaty). Pozornost je věnována jak verbálním, tak i neverbálním komunikačním strategiím. Dílčím cílem monografie je na základě kontrastivní analýzy zjistit shody a rozdíly mezi aplikací vymezených strategií v jednotlivých srovnatelných vzorcích českého a anglického diskurzu. Analytický přístup autorů vychází především z Hallidayovy funkční lingvistiky a interpretuje komunikační strategie v souladu se třemi základními metafunkcemi jazykové komunikace, tj. interpersonální, ideační a textovou.

Předmětem disertace je jeden z ústředních žánrů akademického diskursu odborný článek; cílem je tedy zaměřit se na jeho vybrané jazykové charakteristiky a naznačit jejich kvantitativní a kvalitativní popis. Empiricky zaměřený výzkum je proveden na korpusu v rozsahu 250 000 slov, který obsahuje 24 odborných článků ze dvou prestižních odborných časopisů. Výzkum má dvě teoretická východiska: vychází z Hallidayovského pojetí jazyka jako sociálního znaku (language as social semiotic) a struktury sémantického systému, a dále čerpá ze Swalesovy žánrové analýzy. Výzkum se tedy soustředí na užití funkčních a rétorických přístupů k diskursu odborných článků v rámci tří textově-lingvistických studií. První dvě jsou více zakořeněny v jazyce a zabývají se gramatickými a textovými prostředky: zaměřují se na vývoj rétoricko-gramatické makrostruktury odborného článku v souladu s užitím pasíva – aktiva, dále pak na textovou kohezi s cílem zkoumat lexikální řetězce a vzorce za účelem sestavení srozumitelných a funkčních shrnutí či výtahů. Třetí analýza se kromě gramatických charakteristik soustředí i na sociálně-jazykové aspekty užití osobních zájmen. Na pozadí dvou teoretických východisek je tedy cílem výzkumu prostřednictvím analýzy odborných článků vytvořit funkční syntézu, která by odhalila a naznačila komunikační strategie, které přispívají k rétorické makrostruktuře daného žánru.