Božena Klímová Livres

Úsměvná knížka povídek a fejetonů s autobiografickými prvky ostravské spisovatelky Boženy Klímové. Velmi humornou formou v ní píše o svém dětství a hlavně o postavičkách příbuzných a známých, kterými je obklopena, a nazývá je „krásnými blázny“, neboť mnozí z nich skutečně vystupují v rolích, jaké by jim při nejlepší fantazii nevymyslel žádný autor - jen opravdový život.

Poezie patří ke krásným uměním právě proto, že dokáže čtenáře obohatit o citlivější odstíny vnímání, otevřít před ním nový pohled do hlubin člověčího světa. Uvědomujeme si to, když se nám dostane do ruky, přesněji když se nás dotkne poezie vytvořená (prožitá) skutečným básníkem. Tehdy je každý verš žhavým bleskem, který v nás zanítí nepojmenovatelný pocit a dojem. Snad se mu dá říci souznění, spoluprožívání. Pokládám za štěstí, že jsem mohl sledovat tvorbu ostravské básnířky Boženy Klímové prakticky brzy po jejím startu do oblasti tištěného slova. Dobrá báseň ovšem není jen tištěný text, je – zjednodušeně řečeno – zvukem struny napjaté mezi srdcem a intelektem. Božena Klímová je básnířka horkého srdce a navíc velké osobní upřímnosti. A příkladem kultury slova. V této sbírce Tykání s Nebesy překovává žhavou tavbu citu na kovadlině intelektu v naprosto svébytný, pevný a krásný tvar. Je to poezie strhující každým číslem sbírky a poskytuje nevšední zážitek, je čtenářovým svátkem. Skrze tuto sbírku Boženy Klímové se vyznávám z obliby poezie plnokrevné, v níž nechybí kadlub formy ani jeho náplň. (Z recenze spisovatele Ladislava Mušky)

V roce 1993, kdy tato sbírka vyšla v tištěné podobě, oslovila řadu čtenářů různých věkových kategorií, od studentů po seniory. Čím je tak upoutala? Bezpochyby humorem, nadlehčeností pohledu na životní negativa, hrstí filozofie, rozvernosti, únosnou smyslností a také jistým druhem naděje, že nic není natolik černé, aby v tom člověk nenašel bílé puntíky… Nejlepší recenzí je asi příhoda, kdy nadšený čtenář (lékař a shodou okolností také básník…) spisovatelce zavolal domů poté, co v poslední básni sbírky našel text: Svět ještě žije a v něm ten kdo mi chtěl právě zavolat A hovor dotyčný započal: Tak já volám, jak jste si přála… Nutno podotknout, že do této chvíle se spisovatelka s lékařem vůbec neznali…

Autorčina básnická prvotina otevírá před čtenářem bezútěšný život nemoci a bolesti, svět nemocničního pokoje. V centru pozornosti jsou stavy úzkosti, depresí a stresů, mezi kterými se občas mihne prchavý závan vzpomínek na chvíle prožité v rodinném kruhu se synem a manželem. I když se v závěru autorka smiřuje s osudem, přesto nejnaléhavěji vyznívá otázka autenticity lidského osudu, který může být proměněn v nejrůznějších rovinách.

K psaní krátkých a nadlehčených – až černohumorných – krimi příběhů se Božena Klímová dostala náhodou. To když byla jedním kolegou-literátem vyzvána, aby se zúčastnila soutěže o nejlepší krimi povídku roku. Považovala to za žert, ale zároveň byla nahlodána potřebou zjistit, zda a jak se s takovým námětem vypořádá. Tak vznikla povídka Tajemství korpulentní dámy. Cenu tehdy sice nedostala, avšak úspěchem bylo zařazení tohoto textu v knize Nejlepší povídky roku. Od té doby sem tam napíše jen tak pro radost nějakou tu „ustřelenou“ krimi, jejíž předlohou bývají obyčejní lidé či občasné kuriozní situace, se kterými se setká. Pak už jen využije svého práva literáta vše smíchat, přidat kostky ledu, mátu, sem tam i rajčatovou šťávu a nyní nabízí tento slovní koktejl čtenářům. Nezbývá než doufat, že Vás bude e-kniha bavit stejně, jako bavilo autorku ji pro Vás tvořit.

Oranžový tic autorky Boženy Klímové nezklame ty, kteří rádi vidí život v žertovných barvách. A spolu se spisovatelkou si říkají – proč hledět kolem černě, když smích zdarma prodlužuje život…