Tomáš Hejduk Livres

Publikace mapuje vybrané podoby proměn pojetí svobody od antiky po současnost. V historické části knihy je prostor věnován antickému myšlení (od Aristotela přes helénismus až k pozdní antice), řecké i latinské patristice (Órigenés a Řehoř z Nyssy, Julián z Aeclana a Augustin), středověku (Jan Duns Scotus), období renesance (Paracelsus) a osvícenství (Kant). V části zaměřené na filosofii dvacátého století a na současné koncepce se jednotliví autoři zabývají myšlením Emmanuela Lévinase, Hannah Arendtové a Bernarda Williamse. Pozornost je věnována také fenomenologickému přístupu, personalismu a vybraným dílčím problémům: koncepci všeobecných práv a svobod, filosofickému poradenství, tématu prvního hybatele i problematice neurobiologické.

Koš příběhů a anekdot , které si získají vaše srdce a pohladí duši. Kniha je jedním z příspěvků k sérii 'Slepičí polévka pro duši' vypravěčů z Ne York Times bestseller. Tato sbírka vás naučí, jak vykřesat vítězství z čelistí porážky , jak překonat ještě horší překážky a jak žít život pravdivě podle hodnot , které vám jsou drahé.

Filosof Ladislav Hejdánek se kromě badatelských aktivit silně veřejně angažoval, což se podle režimu, který zrovna vládl, projevovalo různě – od zakládání a vedení občanských iniciativ (Nová orientace, Charta 77) přes pokusy o dialog s vládnoucí garniturou až po popularizaci filosofie a vědy. Filosofové se sice v dobře fungující společnosti, dnes řekněme v liberálně-demokratickém režimu, politicky příliš neangažují, v předkládaném rukopisu nicméně autor hledá smysluplný výklad Hejdánkova konceptu nepolitické politiky, respektive rýsuje koncept nepolitické politiky jako takového veřejného angažování a doklad jeho nutnosti. Rekonstrukce koncepce nepolitické politiky v životě a díle Hejdánka v první řadě usiluje systematizovat jeho nesystematické příspěvky k tématu – od různě publikovaných až po osobní zápisky a poznámky nově zpřístupňované Archivem Ladislava Hejdánka. Stěžejní je otázka, jak v Hejdánkově duchu rozumět političnu, jak členit oblasti politicko-společenského působení člověka a jaký je vztah těchto oblastí mezi sebou. Dále pak jaké možnosti (participace, kritiky, zakládání) má v těchto různých oblastech filosof, intelektuál, ale i řadový občan, a co realizace takových možností pro něho jako pro člověka (společnost), jedince i „odborníka“ znamená.

Antologie Filosofie lásky a přátelství předkládá čtenáři výběr nejdůležitějších současných studií z anglosaské filosofie lásky a přátelství, a to jak systematických, tak historických. Systematické texty z oblastí současné teorie (část II) a neoplatónské etické koncepce (část III) jsou za účelem zpřístupnění jejich hlavního inspiračního zdroje doplněny historickými interpretacemi klasické řecké filosofie (část I). Antičtí autoři věnovali značnou pozornost psychologickým aspektům lidského života, a jejich texty se proto staly přirozenou inspirací nejen pro současnou teorii ctností, ale také pro filosofii emocí a lidských vztahů. Sókratovo, Platónovo a Aristotelovo pojednání o lásce tak současným myslitelům poskytlo základní rámec rozlišení a klíčových otázek. Badatelé, kteří se zabývají antickou filosofií, jsou na druhou stranu ovlivněni zvyšujícím se zájmem o emoce ze strany současné filosofie. Nejen že dnešní badatelé začali studovat pojetí lásky u antických autorů, ale toto zkoumání též obohatili moderními otázkami vyplývajícími ze současného chápání a zakoušení lásky a přátelství. Mezi nimi se především vyjímají dvě otázky: (1) problém racionality lásky a (2) problém nenahraditelnosti předmětu lásky.

Předkládaná publikace uvádí čtenáře do Sókratova filosofování, konkrétněji zkoumá Sókratovo chápání pojmů erós a filia. Jedním z hlavních počinů práce je vysvětlení rozdílů v chápání eróta a filie na pomezí polí konvenčních a filosofických, vysvětlení, jak používání výrazu erós v kontextu Sókratovy filosofie komplikuje tradiční schémata žití, například typu soutěže s nulovým součtem či jednoduché asymetrie erotických vztahů. Celá práce poukazuje na smysluplnost snahy chápat Sókratovu filosofii z eróta, k němuž se opakovaně hlásí.

Kniha představuje aktuální studie a poprvé do češtiny přeložené primární texty, které pojednávají o ideji univerzity. Východiskem zkoumání je oblast německé klasické filosofie. Jednotlivé kapitoly se věnují zrodu ideálu Humboldtovy univerzity v 19. století, politizaci univerzit v éře nacistického Německa a demokratizaci univerzit po 2. světové válce. Publikace je zajímavá pro obory filosofie, historie, sociologie či germanistiky a může se s úspěchem uplatnit při výuce na vysokých i středních školách.