Josef Beránek Livres

Nejsem žádný intelektuál, říkal o sobě Jan Rybář. O světlých i stinných stránkách životatak vypráví přímo a bez zbytečných ohledů. Dnes již zesnulý jezuita patří ke svědkům dramatických událostí 20. století. Pamatuje hrůzy 2. světové války, nástup komunistické totality, vězení a permanentní dohled StB. Pamatuje ale také naděje, které vzbudil 2. vatikánský koncil, a návrat svobody v roce 1989. Evangelijní svobodu a humor si nenechal vzít... Kniha získala 1. místo v anketě Dobrá kniha 2016.

Knižní rozhovor s populárním katolickým knězem, který miluje rockovou hudbu. Život kněze Ladislava Heryána je plný paradoxů. Připravoval se na dráhu misionáře, ale působí v nejateističtější zemi Evropy. Je doma mezi salesiány i mezi kamarády z undergroundu. Je introvert, ale vystupuje na rockových festivalech s kytarou a Biblí v ruce. Věří v Boha, který přesahuje všechny naše představy, a přece touží po setkání s námi bez ohledu na to, kdo jsme. A o tom všem je rozhovor, který s ním vedl publicista Josef Beránek U Božího mlýna.

Terapeut, lektor a karmelitán od Pražského Jezulátka. Rozhovor s knězem a psychoterapeutem Petrem Glogarem, organizátorem manželských setkání a vedoucí skupin mužské spirituality, kde se inspiroval prací amerického františkána Richarda Rohra.

Nejsem žádný intelektuál, říká o sobě P. Jan Rybář. Možná právě proto vypráví o světlých i stinných stránkách života přímo a bez zbytečných ohledů. Pětaosmdesátiletý jezuita patří k posledním svědkům dramatických událostí 20. století. Pamatuje hrůzy II. světové války, divoké odsuny, nástup komunistické totality, vězení a permanentní dohled StB. Pamatuje ale také naděje, které vyvolal II. vatikánský koncil, a návrat svobody v roce 1989. A evangelijní svobodu a humor si při vší pokoře nenechá vzít, ba naopak rád je bude sdílet se všemi čtenáři.

Radim Palouš v rozhovoru s Josefem Beránkem. V životopisném rozhovoru s publicistou Josefem Beránkem (autorem rozhovorů s V. Malým, P. Kolářem a J. Sokolem) profesor Palouš hovoří o událostech, které ovlivnily a nasměrovaly jeho život, vyznává se ze svého celoživotního zájmu o dílo Jana A. Komenského, Bernarda Bolzana a Tomáše G. Masaryka. Z těchto kořenů také vyrůstá Paloušova filosofie výchovy. Žánr rozhovoru může být pozvánkou k setkání s mužem, který - ač ho jeho občanské postoje léta držely v roli outsidera - se stal učitelem a moudrým rádcem mnohých. Profesor Radim Palouš (1924) přednášel na mnoha univerzitách ve světě. Osmkrát byl jmenován doktorem honoris causa v Evropě, v USA a v Asii. Obdržel řadu ocenění, publikoval přes tři sta odborných statí a publikací.

Anton Otte působil mnoho let jako školní kaplan a posléze jako kaplan vězeňský. V Čechách je ale tento rodák ze slezské Vidnavy znám spíš jako člověk, který roky usiluje o smíření mezi Čechy a Němci. Říká se, že omluv již bylo slyšet hodně. Stačí to ale ke smíření? ptá se Otte, který sám pochází ze sudetoněmecké rodiny. Smíření není jednorázová záležitost. I zahojené rány někdy bolí, říká Anton Otte, a přece na smíření a na zaměření na společnou vizi závisí budoucí nenásilné soužití Evropanů. Mají Evropané takovou vizi? A co je Otteho velkým snem? Za své celoživotní úsilí Anton Otte obdržel řadu ocenění, mj. v roce 1996 byl v Česku vyznamenán Řádem TGM a o pět let později obdržel v Německu Kříž za zásluhy I. třídy. Nejvíce si ale cení čestného občanství Vidnavy.

Václav Vacek, nonkonformní kněz, učí, jak poznávat krásu svobody a mezilidských vztahů. V biografickém rozhovoru sledujeme jeho cestu od dětství v Orlických horách, přes hledání životního povolání v těžkých letech nesvobody, až po jeho kněžské působení. Vacek objevuje nové cesty, jak lidem přiblížit hodnotu hlubokých mezilidských vztahů a dospělé svobody. Inspiraci nachází v naslouchání lidským radostem a bolestem a v citlivém čtení Bible, což jeho pohled činí přístupným a povzbudivým. Věří, že Bůh s námi počítá a chce s námi pečovat o svět pro budoucí generace. Jeho životní postoje ovlivnila rodina a lidé, které potkal, včetně kardinála Františka Tomáška, persekvovaných kněží a dalších statečných osobností. Vzpomíná na setkání s Arnoštem Lustigem, Evou Brodskou a Jiřím Mrkvičkou, ale také na nenápadné přátele, jako je jeho dlouholetá spolupracovnice Jana Kalousková. V závěru Vacek vyjadřuje vděčnost za krásné lidi, které potkal, a zdůrazňuje, že jsou bohatstvím jeho života.

Životopisný rozhovor s Petrem Kolářem SJ., který se v roce 2001 dožil 60. narozenin, se dotýká jeho studia v Rakousku, Německu, Francii a USA, jeho práce v pařížském centru českých exulantů, v Radiu Vatikán, na jezuitské koleji Centre Sévres v Paříži a v posledních deseti letech v Českém rozhlase. Hlavním tématem, k němuž se diskuse vrací, je především vztah církve ke společnosti, role křesťanů v dnešním světě a hledání cest ke spolupráci lidí dobré vůle. Upravený dotisk.

V autobiografickém rozhovoru se kromě osobních vzpomínek na minulá desetiletí a jejich aktéry zamýšlí Jan Sokol nad vztahem mezi byznysem, morálkou a právem, nad rolí náboženství a kultury ve společnosti a také nad budoucností Evropy a rolí České republiky v ní. Knihu uvítají čtenáři se zájmem o knižní rozhovory, novodobou historii, politiku a v neposlední řadě osobnost Jana Sokola.