František Rachlík Livres

Vydáno u příležitosti Světové výstavy EXPO 1958 v Bruselu. Obrazová publikace s množstvím fotografií dokumentujících především kulturní a společenský život socialistické republiky.

Týden světle modrých, modrých, tmavomodrých, nebeských a mořských bajek, bájí a pohádek dědečka Hermelína Hranostaje Barabínského. Filozofická pohádka českého spisovatele a dramatika je osobitým prozaickým experimentem ze 60. let a v kontextu jeho díla zaujímá zcela zvláštní postavení.

Hrdinou románové kroniky je herec Jindřich Mošna. Na pozadí široce pojatého obrazu sílící české společnosti druhé poloviny 19. století autor domýšlí hercovy životní osudy i jeho vnitřní zápasy. Autor detailně uplatnil znalost hereckého a divadelního prostředí, v němž se pohyboval od svých studentských let.

Týden světle modrých, modrých, tmavomodrých, nebeských a mořských bajek, bájí a pohádek dědečka Hermelína Hranostaje Barabínského. Filozofická pohádka českého spisovatele a dramatika je osobitým prozaickým experimentem ze 60. let a v kontextu jeho díla zaujímá zcela zvláštní postavení.

Pokračování humorných příhod pana Randáka za prohnilé rakousko - uherské monarchie, její bezduchou a morálně prohnilou šlechtu a tvrdý život prostého člověka. Životní osudy a příběhy pana Randáka, jsou sledem událostí, rozmarných příhod a veselých situací, jež na životní pouti potkávají pana Randáka. Sledujeme veselého hrdinu od jeho dětství přes učednická léta u místního ševče, dlouhý vandr, spoluúčast na venkovské kapele, službu u panstva pod Alpami, přátelství s Vojtíškem Pašulou až po návrat do rodné Loučné. Randák vypráví své zážitky s vervou, rád uděluje i různá poučení, je shovívavý k lidským slabostem, ne však k špatnostem. Je to typ lehkomyslného krajánka, jemuž je příroda nade všecky statky světa, věčný tulák, z něhož však často mluví i hluboká životní zkušenost.

Pokračování humorných příhod pana Randáka za prohnilé rakousko-uherské monarchie, její bezduchou a morálně prohnilou šlechtu a tvrdý život prostého člověka. Životní osudy a příběhy pana Randáka, jsou sledem událostí, rozmarných příhod a veselých situací, jež na životní pouti potkávají pana Randáka. Sledujeme veselého hrdinu od jeho dětství přes učednická léta u místního ševče, dlouhý vandr, spoluúčast na venkovské kapele, službu u panstva pod Alpami, přátelství s Vojtíškem Pašulou až po návrat do rodné Loučné. Randák vypráví své zážitky s vervou, rád uděluje i různá poučení, je shovívavý k lidským slabostem, ne však k špatnostem. Je to typ lehkomyslného krajánka, jemuž je příroda nade všecky statky světa, věčný tulák, z něhož však často mluví i hluboká životní zkušenost.

Týden světle modrých, modrých, tmavomodrých, nebeských a mořských bajek, bájí a pohádek dědečka Hermelína Hranostaje Barabínského. Filozofická pohádka českého spisovatele a dramatika je osobitým prozaickým experimentem ze 60. let a v kontextu jeho díla zaujímá zcela zvláštní postavení.Některé citáty přel. z růz. jazyků A . Uhlíř. O. Fischer a J. Taufer

Týden světle modrých, modrých, tmavomodrých, nebeských a mořských bajek, bájí a pohádek dědečka Hermelína Hranostaje Barabínského. Filozofická pohádka českého spisovatele a dramatika je osobitým prozaickým experimentem ze 60. let a v kontextu jeho díla zaujímá zcela zvláštní postavení.Některé citáty přel. z růz. jazyků A . Uhlíř. O. Fischer a J. Taufer

Týden světle modrých, modrých, tmavomodrých, nebeských a mořských bajek, bájí a pohádek dědečka Hermelína Hranostaje Barabínského. Filozofická pohádka českého spisovatele a dramatika je osobitým prozaickým experimentem ze 60. let a v kontextu jeho díla zaujímá zcela zvláštní postavení.Některé citáty přel. z růz. jazyků A . Uhlíř. O. Fischer a J. Taufer

Týden světle modrých, modrých, tmavomodrých, nebeských a mořských bajek, bájí a pohádek dědečka Hermelína Hranostaje Barabínského. Filozofická pohádka českého spisovatele a dramatika je osobitým prozaickým experimentem ze 60. let a v kontextu jeho díla zaujímá zcela zvláštní postavení.Některé citáty přel. z růz. jazyků A . Uhlíř. O. Fischer a J. Taufer

- čili kobaltické pohádky, které vypravuje stařeček Hermelín Hranostaj Barabínský svým dvěma vnukům, Dájenovi a Dafanovi, panu Julvernovi a jeho pejskovi, dvěma hrochům a menší společnosti slůňat.

Týden světle modrých, modrých, tmavomodrých, nebeských a mořských bajek, bájí a pohádek dědečka Hermelína Hranostaje Barabínského. Filozofická pohádka českého spisovatele a dramatika je osobitým prozaickým experimentem ze 60. let a v kontextu jeho díla zaujímá zcela zvláštní postavení.Některé citáty přel. z růz. jazyků A . Uhlíř. O. Fischer a J. Taufer

V knižní sadě 'Ko Balty. Šest modrých dnů.' autor František Rachlík zkoumá život a dobrodružství hlavního hrdiny, který se ocitá v neobvyklých situacích a prožívá intenzivní emocionální okamžiky. Příběh se odehrává v různých prostředích, kde se protagonisté vyrovnávají s výzvami každodenního života, přátelstvím a osobními dilematy. Hlavní postava, Ko Balty, se snaží najít své místo ve světě, zatímco se potýká s otázkami identity a smyslu života. Každý z šesti dnů, které kniha zachycuje, přináší nové výzvy a lekce, které formují jeho pohled na svět a vztahy s ostatními. Důležitou součástí příběhu jsou i vedlejší postavy, které obohacují jeho cestu a přinášejí různé perspektivy na životní situace. Témata jako přátelství, odhodlání, introspekce a osobní růst jsou v knize přítomna, což čtenářům poskytuje prostor k zamyšlení nad vlastními životními zkušenostmi. Rachlíkův styl psaní je přístupný a realistický, což umožňuje snadnou identifikaci s postavami a jejich příběhy.

Život Jana Žižky z Trocnova do započetí Husitských válek.

Podtitul: Románové vyprávění ze života Jindřicha Mošny. Jako nápověď budoucího velkého románu vychází prozatím tato skiza, jejíž hlavní postavou je jeden z největších českých mistrů realistického komického herectví, Jindřich Mošna. Na jeho životním příběhu - na cestě od dělníka po umělce, který spoluvytvářel realistický sloh na českém jevišti - rekonstruuje autor dobu a prostředí, z něhož Jindřich Mošna vyrůstal, ukazuje vlivy, které jej formovaly, a vysledovává nejen podstatu hereckého tvoření, ale i tylovskou tradici našeho herectví.

Poutavý a humorný román, který ukazuje poměry na sklonku starého Rakouska s jeho degenerující šlechtou, i tvrdý život prostého chudého člověka.

Autor románu historických se obrací k současnosti. Prostředí moderního letiště tvoří rámec tří příběhu, které si vzájemně vyprávějí v dlouhých hodinách čekání na opožděné letadlo do Paříže dva čeští technici a francouzská lékařka. Vprvním příběhu vypráví francouzská lekařka jak byl za války v Terezíně snad omylem místo jejího manžela popraven přítel podobného jmena. Přijela do Československa aby vypátrala pravdu o tomto podivném případu záměny jmen a zodpověděla si otázku viny či neviny lověka se kterým žije. Vdruhém čteme o lásce dvou mladých lidí v jejichž vztahu sehrála duležitou roli změna společenského posavení v pohnutých poválečných letech. A konečně třetí příběh vypráví o drobné lehkomyslné chyběvedoucího pracovníka závodu na výrobu aut a jejich následcích. Aby závod splnil plán zařadil mezi hotové vozy i tři vadné v přesvědčení, že je bude moci závadu druhý dne odstranit- vozy však byli v noci odeslán a on s hruzou a výčitkami sleduje zprávy o automobilových neštěstích očekáván kdybude jeho vina odhalena

Studie o Cézannovi - tato studie vznikla z rozhovorů autora o díle Cézannově s malířem Ludvíkem Püschelem

Román známého autora, sledujícího ve svém díle projev, charakter a duši českého člověka. Na pozadí zrání a rozpadu meziválečné generace líčí formování mladého studenta filosofie a historie, podobajícíse drcení a ohlazování kamene proudem. Tento mladý muž má mnoho povahových rysů iživotních zážitků shodných s autorem a také v ostatních postavách románu lehce rozpoznáme známě příslušníky tehdejší umělecké avantgardy, špičkové inteligence a hlavně levicové žurnalistiky a politiky.

Formou krátkých povídek, napsaných na podkladě historického materiálu a dějově na sebe navazujících, jsou vylíčeny počátky husitského hnutí v Čechách: dobytí Menšího Města pražského 4. listopadu 1419, Žižkovo oslepnutí pod hradem Rabí, jeho vítězný boj s temnotou a vytváření nového způsobu boje, sněm Zikmundových stoupenců v Broumově a v Brně a zkázu křižáckých výprav r. 1421 a 1422. Autorovým cílem bylo ukázat úlohu Jana Žižky v lidovém povstání, působení vůdce pražské chudiny Jana Želivského, a zdůraznit, jak venkovská a městská chudina v jednotě a společné víře dovedla odrazit útok statisícových skvěle ozbrojených panských vojsk.