Jiří Baroš Livres

Dne 11. listopadu 2012 by se dožil devadesáti let vzácný člověk, duchovní otec a „dobrý bratr" mnoha lidí Stanislav Krátký, římskokatolický kněz, biskup skryté církve a 25. probošt mikulovské kapituly. V tomto sborníku chceme čtenářům nabídnout nové a dosud nezveřejněné vzpomínky na otce Stanislava, jejichž autoři pocházejí zširokého spektra lidí, které oslovil a ovlivnil. Některé z nich byly proneseny při posledním rozloučení s otcem Stanislavem v Mikulově dne 20. listopadu 2010, jiné byly napsány pro tento sborník a jsou uspořádány chronologicky. Vzpomínky jsou doplněny několika studiemi a rozsáhlou fotografickou přílohou.

Předkládaný svazek edice Pocta osobnostem si klade za cíl přiblížit Vladimíra Čermáka nejen jako filozofa, politologa a soudce, ale také jako velkého člověka. Nechal za sebou pozoruhodnou stopu především proto, že své zásady nejen hlásal, ale také prakticky uskutečňoval.

Liberální demokracie na počátku 21. století čelí mnoha krizím – politické, hospodářské, důvěry, reprezentace a konstitucionalismu. Jaké jsou možnosti jejího dalšího vývoje? Politické filosofie se snaží formulovat důležité otázky a nabízet konstruktivní odpovědi, což je v souladu s historickými obdobími proměn a krizí, kdy docházelo k vrcholným výkonům v této disciplíně. Autorský tým z Katedry politologie FSS MU v Brně zkoumá klíčové odborné diskuse o životaschopnosti liberální demokracie jako dominantního vládního modelu. Kniha oslovuje odbornou veřejnost a zároveň studenty politických věd, filosofie a dalších společenskovědních oborů, čímž poskytuje pokročilý úvod do aktuálních problémů politické filosofie. Jaký je význam liberální demokracie a co obnáší snaha o její překročení směrem k alternativním variantám, jako jsou deliberativní, populistické či agonistické modely? Měli bychom se obávat neznámého, nebo očekávat nový věk demokracie? V dvanácti kapitolách, které se věnují například logice politické reprezentace, vztahu demokracie a lidských práv či konstitucionalistické obhajobě populismu, vyzývají autoři k zahájení debat, které v českém prostředí dosud chybějí.

V roce 1989 jsme toužili po svobodě a demokracii. V následujících letech jsme proto začali přebírat řadu demokratických a konstitucionalistických institutů a principů od našich západních sousedů, které se postupně staly součástí našeho právního řádu. Tyto principy a instituty však byly často přijímány bez hlubší společenské debaty a ne vždy jsme plně chápali jejich význam. Předkládaná kniha se vrací k samotným základům ústavní demokracie a usiluje o objasnění významu jejích klíčových konstitucionalistických prvků. Autor, politický teoretik s desetiletou praktickou zkušeností z působení u Ústavního soudu, si klade řadu zásadních otázek: Proč o současné demokracii často hovoříme jako o ústavní či liberální? Jaké jsou meze tohoto politického režimu? Co přesně označuje pojem konstitucionalismus? Jak ústavní soudnictví proměňuje podobu demokratického vládnutí? Jaké myšlenky a hodnoty stojí v pozadí principu dělby moci? Jak vznikla lidská práva a v čem spočívá jejich fundamentální význam? A proč se lidská důstojnost stala ústřední hodnotou moderního konstitucionalismu? Publikace představuje mimořádně cenný příspěvek k současnému bádání, zejména díky hloubce teoretické reflexe základních stavebních prvků, na nichž spočívá ústavní demokracie.

Kniha Ne islámu! Protiislámská politika v České republice se věnuje aktuálnímu jevu s dopadem na domácí politickou situaci. Agenda zaměřená na kritiku islamizace a islámu je důležitou součástí politiky mnoha politických stran, hnutí a uskupení. Autoři objasňují základní politické a právní aspekty existence protiislámských skupin. Publikace je rozdělena podle ideových směrů v antiislámském spektru – monotematické skupiny, pravicový extremismus, pravicový populismus, konzervatismus, levicový patriotismus apod. Tato monografie je doposud nejúplnější vědeckou analýzou tohoto fenoménu.Vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury - (978-80-7325-397-4) a Masarykova univerzita (MU) - (978-80-210-8288-5).