Svatopluk Čech Ordre des livres (chronologique)

Společné vydání všech výletů pana Broučka. Pan Matěj Brouček, majitel pražského činžovního domu, se ne vlastním přičiněním vydává na podivné cesty časem a prostorem. Měšťák, který se zajímá jen o hmotné statky a své osobní pohodlí, je konfrontován s lidmi a mimozemskými bytostmi, kteří uvažují docela jinak. Po návratu ze své oblíbené vinárny je pan Brouček unesen na Měsíc, kde se setkává s jeho obyvateli, překypujícími bujnou fantazií, ale neschopnými pochopit reálný pozemský život. Podruhé se propadne do doby husitských válek a ocitá se mezi odhodlanými obránci Prahy. Třetí cesta pana Broučka vede na Jubilejní výstavu průmyslu a umění Čech, kde zažije pitoreskní dobrodružství.

Učební text Přehled embryologie člověka je adresován studentům magisterského programu Všeobecné lékařství a Zubní lékařství, a posluchačkám studijního programu Specializace ve zdravotnictví, které studují obor porodní asistent. Při sestavování a psaní textu autoři sledovalidva cíle: 1) společně s recentními poznatky o prenatálním vývoji člověka studentům zprostředkovat rovněž informace, týkající se důležitých a častějších vrozených vývojových vad, a to v rozsahu curricula předmětu tak, jak je zakotveno ve výukových sylabech a soupisu požadovaných znalostí. 2) po grafické stránce vypráví text tak, aby uživateli usnadnil pochopení a zapamatování probírané látky, k tomu slouží obrázky a schémata, tabulky, důsledné desetinné třídění kapitol i členění textu, v němž pasáže doplňkového charakteru jsou odlišeny kurzívou.

Další "broučkiáda" Svatopluka Čecha... Autor plně využil dobové výstavní atrakce v Praze k definitivnímu zarámování omezené hlouposti svojí nejslavnější postavy... Objevují se zde parodie na básně, nejen plné vzletu „Orlanda Furiosa“, ale i něhy „Břetislava Boubínského“...

Histologie a mikroskopická anatomie pro bakaláře - 2., přeprac. vydání.

Základy histologické techniky pro zdravotní laboranty

Skriptum je určeno posluchačům magisterského studia studijních programů Všeobecné lékařství a Zubní lékařství. Při jeho psaní autoři měli na zřeteli dva cíle: zprostředkovat studujícímu základní informace o zbůsobech a histologických metodách používaných při vyšetřování biologických vzorků a seznámit studujícího se základy mikroskopické a submikroskopické stavby buněk a tkání lidského těla ( včetně krevních tělísek ). Autoři upozorňují, že porozumění textu a jeho zapamatování bude v řadě případů vyžadovat znalosti z navazujících oborů (anatomie, biologie, biochemie a fyziologie), jejichž zopakování nebo opětovné nastudování je každopádně doporučeníhodné. Snazší zapamatování látky mají stimulovat i do textu zařazené tabulky, důsledné desetinné třídění a zvláště pak grafické členění textu, v němž pasáže, které mají povýtce doplňkový charakter, jsou odlišeny kurzívou.

Pan Matěj Brouček, majitel pražského činžovního domu, se ne vlastním přičiněním vydává na podivné cesty časem a prostorem. Měšťák, který se zajímá jen o hmotné statky a své osobní pohodlí, je konfrontován s lidmi a mimozemskými bytostmi, kteří uvažují docela jinak. Po návratu ze své oblíbené vinárny je pan Brouček unesen na Měsíc, kde se setkává s jeho obyvateli, překypujícími bujnou fantazií, ale neschopnými pochopit reálný pozemský život. Podruhé se propadne do doby husitských válek a ocitá se mezi odhodlanými obránci Prahy. Třetí cesta pana Broučka vede na Jubilejní výstavu průmyslu a umění Čech, kde zažije pitoreskní dobrodružství.

Jedná se o krátkou novelu inspirovanou právnickým prostředím a jedním starým fasciklem, jež se zabýval sporem mezi lichvářem a dlužníkem.

Výbor je nazvaný podle jedné z humoresek, v níž vytvořil milý obrázek vzdálené minulosti, jak se dostal rodinným podáním do jeho rukou. Kniha tvoří celek v němž se laskavý úsměv prolíná s útočným výsměchem satirika.

"Pravý výlet pana Broučka do měsíce" líčí "astronomický sen" měšťáckého pana domácího Matěje Broučka, který se po nočním popíjení v hradčanské Vikárce octne na Měsíci. Konfrontací hmotařského Broučka s estétskými měsíčňany tepe Čech výstřelky uměleckých a literárních kruhů z konce minulého století. - V "Novém epochálním výletě pana Broučka tentokrát do patnáctého století" vykročí si pan Brouček ze století 19. rovnou do r. 1420. Autor líčí prostředí husitské Prahy i život v ní a heroickým prostředím provádí svého nehrdinského hrdinu. Na protikladu sobecky pohodlného a zbabělého chameleonství Broučkova a mravní opravdovosti, statečnosti a obětavosti husitů ukazuje úpadkovost své doby. - První díl "Pestrých cest po Čechách", vykazující se z rámce "broučkiád", je volnou řadou novelisticko-časopiseckých obrazů, přerušovanou občas memoárovými básněmi a episodami. Druhý díl, v němž vystupuje Brouček na jubilejní výstavě r. 1891 ("Matěj Brouček na výstavě"), zesměšňuje podlézavost měšťáků vůči šlechtě a jejich přezíravý postoj k lidu před cizinci.

První část knihy tvoří osm kratších básní pro děti, mezi nimi smutný obrázek bídy "Šumařovo dítě" (Leoš Janáček byl jím inspirován k symfonické básni), pro svobodu horující báseň "Na Bezdězi" ( o hrdém kralevici, který otevírá ptačí klícku seslovy: Syn Otakara dar ti vrací s díkem: on může být vězněm - nikdy žalářníkem!), něžné "Sněženky" (o obětavosti sesterské lásky a o původu jarních kvítků), a "Král Ječmínek", symbolisující víru českého lidu v lepší budoucnost. Druhá část obsahuje padesátistránkovou veršovanou pohádku "O čarovném pavouku": mladý tkadlec je jím sveden k lenošnému blahobytu a posléze poučen, že ne na úkor jiných nabyté bohatství, ale práce přináší člověku štěstí. Všechny básně jsou prostoupeny vlastenectvím Čechovým, jeho láskou k lidu a výchovnou notou.

Do tohoto svazku bylo shrnuto celkem 16 povídek Sv. Čecha, který ve své prozaické tvorbě navazoval úzce na realistické tradice naší literatury. Po vzoru Nerudově se tu autor zabývá osudy postav zdánlivě malých lidových, za nimiž chodí do advokátních kanceláří, zapadlých hospůdek, venkovských škol, do činžáků a staromládeneckých bytů. S humorem, dobromyslným posměškem, sympatií a porozuměním líčí své prosté hrdiny - ať už jsou to představitelé nejlidovějšich vrstev nebo drobné inteligence, zklamaní "básníci" nebo zestárlí muži, jejichž "výlety do mladosti" končívají tichou rezignací. Protiklad k těmto optimistickým povídkám tvoří prózy, kreslící způsob života měšťácké společnosti. Autor v nich kriticky ukazuje lhostejnost, povrchnost, zbabělost a pokrytectví všech těch, kdož žijí z práce druhých, bezohledně je vykořisťují a lichvaří s jejich životy.

Dramatická báseň. Edice Národní klenotnice, svazek 52.

Je to výbor z díla Svatopluka Čecha. Příběh je psán jako pohádka. Vychází z Čechových vlastních vzpomínek na dětství a jsou zde i básně z básníkovy prvotiny, které jsou málo známé. Básně střídá próza. Dále je zde doba husitská v básních i próze .Bitva na hoře Vítkově - z Nového epochálního výletu pan Broučka. Jsou zde i Básně otroka z roku 1894.Na začátku knihy je fotografie Svatopluka Čecha, který zemřel v r. 1908. Kniha vyšla v roce 1950 v knižnici pro střední školy.

Tento svazek básní Sv. Čecha obsahuje Písně otroka, Sekáče, torzo básně Step a básníkovu závěť Do světa širého.

Veršovaná povídka od Svatopluka Čecha. Vyšla v roce 1883, ale byla konfiskována a znova celá otištěna až po 1. světové válce. Je rozdělena na šestnáct částí. Má silně národní charakter, je výzvou Čechům k boji. Její poselství a idylický závěr může na dnešního čtenáře působitpřekonaně a zastarale.

Podtitul: Odlesky přítomnosti a minulosti Pravděpodobně jeho nejlepší román, líčí zde své mládí a studium na gymnáziu. 3. vydání

Tuto knížku , mladí přátelé, napsal pro Vás veliký básník. Byl jménem, srdcem – stejně Čech. Do svých děl, kterými oslavoval minulost našeho národa, vložil celé své srdce. Pro Vás mladí přátelé, vytvořil pak svým kouzelným veršem knížku básnických vypravování,která stojí zato,abyste se jim učili zpaměti. Máte tu soubor vyprávění, která patří k nejkrásnějším, jež vytryskla z české duše. Setkáte se s postavami tak milými, že se jen stěží ubráníte slzám dojetí, dotknete se, uneseni na křídlech básníkovy představivosti, až samého lemu krásy, té štědře rozdávající dárkyně moudrosti. Strýc Martin tu navyprávěl tolik krásných a dojemných příběhů, že budete okouzleni jejich čaromocí. Chtěl však ještě více než okouzlení: chtěl Vám přidržet zrcadlo, v němž se ostře odrážejí dva světy: svět dobra a svět zla. Uvidíte, že svět dobra je svět jasu a radosti a že prohloupí každý, kdo volí cestu jinou než tu. Která vede do oblasti dobra. A k tomu všemu vymaloval Vám Adolf Kašpar, jeden z těch malířů, kteří nejlépe porozuměli duši české, obrázky na něž nezapomenete. A stane-li se Vám tato knížka milým druhem a průvodcem, pak se z toho budou radovat ti, kteří ji pro Vás vydali.

Satirický román, kdy se dostává pražský měšťák pan Brouček na Měsíc a setkává se s místními obyvateli.

Báseň byla napsaná roku 1896. Autor se v ní obrací na praotce Čecha, píše o jeho krásných představách a o tom, jak to tu ve skutečnosti bylo (o rušných časech, o požárech apod.).

V prvém odd. je podán výbor z Jitřních písní a z Nových písní, v nichž lze spatřovat vrchol programně politické poezie Čechovy. Druhý odd. obsahuje vybrané verše z Písní otroka, Sekáčů, Stepi a ukázku skladby Do světa širého. Třetí část výboru seznamuje čtenáře s ukázkami drobnější poezie výpravné i reflexivní. V odd. čtvrtém je básníkova nejzávažnější satirická skladba Hanuman, v posledním odd. je zajímavá skladba ze života českého lidu Ve stínu lípy.

Obsahuje dvanáct humorných povídek se vztahem k českému venkovu a životem zde.

Veršovaná povídka od Svatopluka Čecha. Vyšla v roce 1883, ale byla konfiskována a znova celá otištěna až po 1. světové válce. Je rozdělena na šestnáct částí. Má silně národní charakter, je výzvou Čechům k boji. Její poselství a idylický závěr může na dnešního čtenáře působitpřekonaně a zastarale.

Jako antický mladík, sní i hrdina románu o vynalezení letadla, ale ztroskotá.