Vlastimil Vavřín Livres

Vlastimil Vavřín, který před časem zaujal svým románem Spaste naše duše, nyní přichází se strhující novelou, odehrávající se ve fiktivní Kotlince. V první části vypráví o rošťárnách partičky malých darebáčků, nahlížených stárnoucím umělcem. Díky jeho výraznému zjevu, černým vlasům, pronikavému pohledu a svéráznému oblečení se děti domnívají, že objevily upíra. Druhá část zastihuje protagonisty o desítku let starší. Z dětí jsou dospělí, opět se setkávají v Kotlince, jež je obklíčená znesvářenými stranami. Dětská dobrodružství se mění v boj o holý život. Každý den je naplněn násilím, podlostí a ohavnostmi. V Kotlince se daří jen vyvoleným. Ale přes všechnu choulostivost lidských vztahů v dennodenní mrzké bídě, vítězí touha po přátelství a lásce. Navzdory všem válečným útrapám se všichni snaží si navzájem pomáhat. Uhrančivá blízkost smrti však mění všechny plány...

Básnická sbírka autora - redaktora deníku Svoboda. Básně publikoval v knižní formě i v pořadech Čs. rozhlasu

Strhující povídky plno vzpomínek na 25 dny z oblouku života Pražáka od roku 1952 až do současnosti. Svižné vyprávění s jemným humorem v pražském slangu vytvoří Zlatou bránu jménem Přítomnost. Nabízí nám pohled do 70 společenského života vnímanými očima obyčejného může, který má rad život.

Vavřínův román zahrnuje úctyhodné časové období od konce století devatenáctého až k nedávné současnosti posledního desetiletí dvacátého století. Osudy jeho postav od obyčejných lidí až po mocnáře a špičky světové politiky nesou pečeť té které doby. Prožijeme s nimi období Rakousko-Uherska, první světovou válkou, vznik samostatného Československa, první republiku, nacistickou okupaci, rozčarování z osvobození v roce 1945, rok 1948 a následnou dobu komunistické diktatury, revoluční zlom v roce 1989 a léta následující. Plnokrevnost postav umocňuje autorův jazyk. Strohá až faktografická líčení se prolínají s básnickým viděním, což románu dodává další rozměr. Řada postav žije nezaměnitelným životem už proto, že je autor stvořil na základě znalosti a studia archivních dokumentů. Jeho líčení od padesátých let pak jednoznačně doplňují autobiografické zážitky. Román nepostrádá napětí, hýří přirozenou obrazností, postavy neidealizuje, naopak je předkládá v jejich pravdivé erotické i sexuální podobě. S využitím fakticity dospěl autor k jedinečné imaginaci. Kniha V. Vavřína je v kontextu českých i překladových románů ojedinělým dílem.