Dan Holk Livres

Svět "nadměrných maličkostí" Dana Holka obsahuje více než sto padesát stručných a krátkých textů, většinou deklarovaných vynalézavým rýmem a ústících do nápadité pointy. V rychlém sledu se v autorově kaleidoskopu střídají úvahy o letmých polibcích, jarních depresích, o slzách jako "zkapalněných emocích" nebo o lidské zabedněnosti. Rejstřík Holkových témat působí naprosto nevyčerpatelným dojmem a zdá se, že jeho počet dosahuje oproti titulu spíše nadměrné, až encyklopedické dimenze. I když se zdá, že své pocity i názory objasňuje autor s jakousi záměrnou ledabylostí či s povýšeným nadhledem, přesto lze poznat, že je zaznamenává "se srdcem na dlani" i s objektivní snahou "zůstat sám sebou a přiznat si své vady".

V pořadí čtvrtá básnická kniha Dana Holka (předcházely tituly Hry se slovy, Hry na schovávanou a Střapatý verše) nenechá čtenáře na pochybách, že se autor předchozími třemi sbírkami ani v nejmenším nevyčerpal, ba naopak, jeho texty se s přibývajícími léty cizelují a precizují, básník v sobě a ve světě kolem sebe nachází stále nové a nové inspirační zdroje a podněty, které dokáže zkušeným perem přetavit do čtivé a sdělné poetické zkratky. Verše na počkání v sobě skrývají nejen entuziasmus a optimismus, tedy tak říkajíc obligátní atributy Holkovy poezie, ale především humor. To vzácné koření, jehož mnohdy vskutku zázračného působení se nám v poslední době poněkud nedostává.

Druhá sbírka českého autora a textaře obsahuje verše, které vznikaly v průběhu let 2006-2007. I v tomto novém souboru pokračuje autor ve stylu a v jazyku, který naznačil již ve své prvotině "Hry se slovy". Znamená to, že autor se nepokouší hledat nové tvůrčí postupy a patrně záměrně setrvává na těch principech, které jsou charakteristickým znakem pro jeho předcházející sbírku. Holk tedy nevyhledává konkrétní konfrontační postoje či dramatické konflikty, neuplatňuje silácká gesta nebo silná slova: jeho poezie si všímá spíše drobných detailů, které mu umožňují zamyslet se nad právě uplynulým okamžikem, nad chvílemi, které vyjadřují harmonický rodinný vztah či pocit štěstí nebo se naopak stávají svědky absurdních a zcela nesmyslných situací. Za základní metodu, kterou autor v tomto cyklu co nejvíce používá, lze považovat jakési laskavé rozjímání kořeněné vtipem a humorem, které je načrtnuto v lehce naivním tónu, podbarveném poměrně jednoduchým rýmovým schématem (snad proto Holkovy texty připomínají v mnoha případech písňové popěvky), do něhož Holk občas i "propašuje" některé ze svých životních hesel: "Chci dělat věci co mě ženou dopředu / líp to lidi dělat nesvedu."

Hry se slovy jsou shrnutím autorovy dosavadní textařské tvorby, obohacené o příležitostné čistě básnické výboje. Název beze zbytku vystihuje podstatu knihy, poetické hříčky, nápady a obrazy jistě osloví čtenáře svým nekomplikovaným půvabem, jehož podstatou je především hravost. Písňové texty (především ty bezprostředně spjaté s hudbou) dále vynikají melodičností a úderným rytmem.

Třetí básnická sbírka "věčného pábitele" Dana Holka zaručeně osloví každého citlivého čtenáře. A rozhodně nezklame nikoho, kdo zná jeho předchozí dvě sbírky Hry se slovy a Hry na schovávanou. Název Střapatý verše dokonale vystihuje podstatu autorovy poetiky - texty jsou hravé, nápadité, sympaticky neučesané (až rozčepýřené). A žádná z básní nenechá člověka chladným. Autor doslova se srdcem na dlani nabízí všem, kdo se do jeho veršů ponoří, aby si zároveň s ním vychutnali všechny krásy a radosti tohoto světa. Střapatý verše jsou zkrátka pohlazením po duši.