Edvard Beneš Livres

Československá zahraniční politika v projevech ministra Edvarda Beneše 1924 - 1933.

Kniha zahrnuje Benešovy vzpomínky, v nichž se před námi odvíjí obraz jeho spolupráce s Masarykem od jejich prvního setkání v roce 1903 až do okamžiku, kdy se stal v roce 1935 Masarykovým nástupcem v prezidentském úřadě.

Paměti našeho bývalého prezidenta od Mnichova až do roku 1943,podepsání smlouvy se Sovětským Svazem.

V historické literatuře se dnes hovoří o mnichovském komplexu dr. Beneše. Dr. Edvard Beneš si byl vědom své osobní odpovědnosti, a proto se k mnichovskému řešení ve své politické činnosti neustále vracel, promýšlel je a také je pro sebe i pro ostatní podrobně vylíčil. Šlo mu o to objasnit československou politiku, kterou jako president s vládou v roce 1938 a v letech předcházejících sledoval. Paměti dr. E. Beneše mají jistě svůj význam v tom, že přinášejí řadu historických faktů...... celý text

Pět významných projevů prezidenta Edvarda Beneše z kritického období od konce května do počátku října 1938.

Kniha "Demokracie dnes a zítra". Jedná se o počin nakladatelství "Společnost Edvarda Beneše" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.

Dva projevy československého prezidenta Edvarda Beneše na univerzitách v Edinburghu a v Glasgow, 5. a 7. listopadu 1941. Předmluva Věrta Olivová.

V roce 1912 vznikla v Praze jedna z prvních vědeckých publikací mladého Edvarda Beneše nazvaná Stranictví. Byla věnována problematice politických stran a byla podána jako habilitační spis na české filozofické fakultě a profesoři T.G. Masaryk, František Krejčí a František Čáda ji označili za "velmi pozoruhodnou. Kniha má několik kapitol jako: Vznik a třídění politických stran, Cíle a poslání stran, Vzájemný poměr politických stran, Funkce pol. Stran (Strana je orgánem pro uplatňování vůle lidu), Následky stranického ducha a nesnáze demokracie, atd. Tato práce předběhla dobu a ještě nyní, po 100 letech svým rozborem a myšlenkami je dílem, kterým by se mohli a měli poučit politici naší doby.

Vedle Winstona Churchilla byl Beneš jedin‎ým státníkem-memoáristou, kter‎ý publikoval své politické reminiscence z doby obou světov‎ých válek. V pamětech mu šlo především o „odčinění“ Mnichova, tj. o objasnění podstaty tzv. československé (sudetské) krize roku 1938. Jako vedoucí československ‎ý státník, kter‎ý nesl zodpovědnost za vznik a existenci ČSR, chtěl „podat zprávu národu“ a vysvětlit, jak prožil zánik a znovuvzkříšení Československa v letech 1938–1945, proč uzavřel „na věčné časy“ spojenectví se Sovětsk‎ým svazem, proč si zásadně nepřál udělit Slovákům autonomii a proč dospěl během války k nevyhnutelnému řešení německé otázky formou odsunu. Bohužel mu nebylo dopřáno je dokončit. Benešovy vzpomínky vycházejí nyní poprvé v kritickém, doplněném, rekonstruovaném vydání (svazky I a II přinášejí vlastní text pamětí doplněný obrazovými přílohami, ve svazku III je soustředěna většina dokumentů, které se k pamětem vztahují).

Paměti našeho bývalého prezidenta od Mnichova až do roku 1943,podepsání smlouvy se Sovětským Svazem

Řeči, projevy a dokumenty z let 1938 - 45. Čtvrté vydání knihy „Tři roky druhé světové války“, k níž úvodní slovo napsal ministr dr. Hubert Ripka. Je nezměněným otiskem třetího, doplněného vydání z března 1946. Obálku navrhl Karel Svolinský, vazbu Jaroslav Šváb. Vydalo v červnu 1946 Vydavatelstvo Družstevní práce v Praze a nakladatelství Orbis, Praha.

V publikaci otiskuje Společnost Edvarda Beneše kapitolu z Pamětí prezidenta Beneše o odsunu Němců z Československa, doplněnou souborem dokumentů. Již třetí (zkrácené) vydání této publikace reaguje tak na - v současnosti oživované pokusy - o zpochybnění některých historických skutečností, především odsunu Němců a snah přesunout vinu za Druhou světovou válku na Československou republiku a především prezidenta Beneše. Na konci války zůstalo 360 000 mrtvých československých občanů zavražděných v koncentračních táborech a plynových komorách. V publikaci jsou otištěny projevy Konrada Henleina, Reinharda Heydricha a K. H. Franka, kde je jasně stanoven záměr likvidace českého národa.

výbor z Pamětí, projevů a dokumentů 1940-1947

Osmdesát let od inaugurace Edvarda Beneše prezidentem první Československé republiky, které uplynuly v prosinci 2015, je výročím, které si zasluhuje i dnešní reflexi. Celoživotním tématem Edvarda Beneše bylo úsilí o prosazení, obhájení a zajištění naší nezávislosti, suverenity a svobody. Jeho zásluhy na obnově československé státnosti jsou nepopiratelné. Velkého demokrata Edvarda Beneše bychom měli pozorně studovat i dnes. Do sborníku přispěli Robert Kvaček, Jan Kuklík, Jaroslav Hroch, Jiří Weigl, Pavel Carbol, Václav Klaus, Jindřich Dejmek, Věra Olivová, Josef Zumr, Drahomír Jančík a Marie Neudorflová. V příloze najde čtenář úryvky z děl Edvarda Beneše. Editoři jsou Marek Loužek a Jana Čechurová.

Paměti našeho bývalého prezidenta od Mnichova až do roku 1943,podepsání smlouvy se Sovětským Svazem

Výbor memoárů z 1. světové války přibližuje osobnost E. Beneše i podmínky vzniku samostatného čs. státu. Vydáno ke 110. výročí narození E. Beneše. Připravila a předmluvu napsala Věra Olivová.

Paměti našeho bývalého prezidenta od Mnichova až do roku 1943,podepsání smlouvy se Sovětským Svazem.

Sborník studií různých autorů vykreslují z různých pohledů osobnost Edvarda Beneše.

Reč k Slovákom - o našej národnej prítomnosti a budúcnosti - Prednášky Dr. Edvarda Beneša roku 1933 po Slovensku, v Bratislave, v Nových Zámkoch, vo Zvolene, v Banskej Bystrici, v Turčianskom sv. Martine, v Prešove a v Košiciach.

Projev na právnické fakultě Karlovy university při slavnostní promoci na doktora práv h.c.