Libor Jůn Ordre des livres

Monografie přibližuje osudy prvního československého vyslance v Persii (Íránu) Miroslava Schuberta (a navazuje tak na monografii o prvním čs. vyslanci v Egyptě Cyrilu Duškovi, vydanou před 5 lety). Těžištěm knihy jsou vzpomínky M. Schuberta „Pět let u Pávího trůnu“ na jeho působení v Persii, a to jak na jeho práci hospodářskou a politickou, tak na každodennost, která je jedinečným příkladem života evropské kolonie v orientální zemi. Edici doprovází úvodní studie a rozsáhlý obrazový doprovod, který ilustruje nejen perskou misi M. Schuberta, ale i další diplomatické pobyty (Brazílie, Německo), rodinný život, i život v americkém exilu po 2. světové válce.

Kniha zachycuje tu část dějin Národního muzea, která je pevně svázána s existencí československého státu. Jedná se o čas, kdy se NM stalo na místo instituce soukromé, postupně podnikem zemským a nakonec státním. Zároveň s tím došlo k zásadnímu rozvoji muzejních sbírek, odborné muzejní práce, ale i činnosti výstavní, vědecké atd. Na druhé straně se však Muzeum bylo nuceno několikráte vypořádat s rozsáhlými zásahy státní moci nebo neblahými vlivy ideovými a ideologickými. Kniha zmiňované „československé období“ interpretuje v tematických kapitolách a je doplněna reprezentativní obrazovou přílohou a biografickými medailony významných muzejnic a muzejníků. Monografie je výsledkem rozsáhlého archivního výzkumu, především v Archivu NM, kde rovněž působí i její autoři. Realizaci knihy finančně podpořila Grantová agentura České republiky.

Podtitul: Cyril a Pavla Duškovi v Egyptě (1922-1924) Monografie přibližuje osudy manželů Cyrila a Pavly Duškových. Cyril Dušek je neprávem pozapomenutou osobností české žurnalistiky, politiky a diplomacie, byl prvním československým vyslancem ve Švýcarsku a v Egyptě - kde v pouhých 43 letech podlehl tuberkulóze. Jeho egyptské období dokumentuje zachovaný soubor 42 dopisů jeho ženy Pavly příbuzným do vlasti. Jejich edice tvoří jádro nové monografie, doprovázejí ji však také cenné studie zasazující životní dráhu a působení obou manželů do společenského, kulturního a politického kontextu. Kniha obsahuje barevnou obrazovou přílohu a jmenný rejstřík.

Druhý a závěrečný díl monografie mapující cesty československých vědců 1. poloviny 20. století na Blízký Východ a jejich reflexi Orientu na základě jejich vlastních textů (vzpomínky, korespondence, beletrie). Jedná se o orientalistu-popularizátora Václava Zelenku, egyptologa Theodora Hopfnera, biology Jiřího Bauma a Jaroslava Petrboka, ale také sochaře Františka V. Foita. Po edicích následují doprovodné studie, které shrnují látkou obou svazků z různých pohledů (jednotlivé vědní obory, konstrukce orientální alterity, ženská reflexe Orientu). Svazek obsahuje též bibliografii a jmenný rejstřík k oběma dílům. Kniha je doporovozena barevnou obrazovou přílohou. Vydána ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze.

Tato kniha má encyklopedický charakter. Mapuje vojenskou historii střední Evropy od doby římské do současnosti. Děj knihy se odehrává ve dvou liniích. První, hlavní linie je tvořena chronologickým popisem bitev, které jsou členěny do pěti hlavních kapitol: bitvy pravěku, středověku, raného novověku, novověku a bitvy soudobé historie. Všechny bitvy jsou zpracovávány podle obdobného schématu. Každá bitva je zařazena do historického rámce širších válečných konfliktů a politických souvislostí. Druhá příloha, přílohová linie knihy, je graficky odlišně řešená, prolíná se celou knihou a jednotlivé přílohy vždy uzavírají jednotlivé období vojenské historie.