Miluše Juříčková Ordre des livres (chronologique)

Je těsně před Adventem. Dostává telefonát od neznámé ženy, která říká, že je jeho sestřenice. Rodinu z matčiny strany nikdy nepotkal ani o ní neslyšel. Jméno dědečka se nikdy nedozvěděl. Souvisí tajnůstkářství s tím, že má dědičnou nemoc a nyní sedí na vozíku? Hledá svou starou matku s nadějí, že mu před smrtí poví pravdu. Det white kallbadhuset je román o studu, zatahování a ceně za upřímnost. Je to šokující rodinný příběh o tajemstvích a lžích a dojemný příběh o životě s dědičnou nemocí.

Leo Eitinger, celým jménem Leo Joshua Eitinger se narodil v Lomnici u Tišnova, studoval medicínu v Brně a v roce 1939 prchl před nacisty do Norska. Poté co nacisté v roce 1940 Norsko obsadili, byl Eitinger v roce 1942 zatčen a odvezen do Osvětimi. Tam se z něj stal vězeňský lékař, takže sám koncentrační tábor přežil, ale téměř celou jeho rodinu nacisté zabili. Po válce se vrátil do Norska a získal norské občanství. Později se stal předním profesorem psychiatrie na Univerzitě v Oslu, přednostou nejvýznamnější norské psychiatrické kliniky a jedním z nejvyhraněnějších židovských intelektuálů v Norsku.

Čtyři mladíci se rozhodnou přihlásit na misi norské armády v Afghánistánu, tři z nich tam v jednom okamžiku zahynou. Proč se k takovému kroku rozhodli, co je vedlo k tomu, aby opustili pohodlí domova a vydali se vstříc nebezpečí, a jak na tyto události reagují lidé z jejich okolí? Křehký, místy až drásavý román Helgy Flatlandové popisuje příběhy obyvatel jedné zapadlé norské vesnice. Odhaluje jejich tužby, životní očekávání, ale také jejich zaslepenost a strach. Vypráví o zdánlivém klidu, který se stává vězením i o touze po svobodě a hledání cesty. Kniha poukazuje na to, že i v zemi, kde byl už před lety nastolen sociální smír, stále existuje prostor pro osobní i mezilidská dramata.

The second dark psychological crime novel in the Oslo Crime Files from the Norwegian bestselling author

Kniha vychází v souvislosti se 100. výročím úmrtí Bjørnstjerne Bjørnsona a je dílem kolektivu autorů působících na Univerzitě Karlově v Praze a na Masarykově univerzitě v Brně. Obsahuje šest odborných studií, zabývajících se různými aspekty spisovatelova domácího i zahraničního věhlasu. Jednotlivé příspěvky se věnují Bjørnsonově prozaické, básnické i dramatické tvorbě a otázkám spojeným s jeho mimořádně intenzivní, celoživotní společenskou angažovaností včetně role, jakou sehrál v bojích o podobu norského jazyka. K vydání připravil a předmluvu napsal Martin Humpál. Na obálce použita skica Paula Johanna Ludwiga von Heyse. Ve spolupráci s Ústavem české literatury a literární vědy FF UK v Praze OBSAH: - Ságový předobraz a biedermeierovská idyla Bjørnsonových selských povídek (Helena Březinová - „Pěvcovo poslání je prorocké“: básně a písně Bjørnstjerne Bjørnsona ve světle dobové národní ideologie (Ondřej Buddeus) - Bjørnsonova dramatika na českých jevištích (Karolína Stehlíková) - Monografie „Bjørnson a česká literatura“ (1953) v kontextu badatelské činnosti Pavla Fraenkla (Miluše Juříčková) - Bjørnsonova role v bojích o norský jazyk (Pavel Dubec) - Bjørnson a pojem poetokracie v Norsku (Martin Humpál)

Románové dílo norské spisovatelky Sigrid Undsetové má za sebou osmdesát let recepce v českých překladech. Jednotlivé recepční fáze odrážejí společenskou a kulturní situaci českého prostředí a vždy nově formulují otázku po ontologicky ekvivalentním uchopení. Práce přihlíží k mezinárodní recepci Undsetové a kriticky reflektuje současné badatelské výsledky v oblasti žánru v souvislosti se skandinávskou historickou prózou. Dílo Sigrid Undsetové je zkoumáno jako součást kánonu světové literatury, vybrané prózy v kontextu meziliterárních vztahů česko-norských.

Také si lámete hlavu nad tím, proč musíte pořád odkládat zásadní a průlomové projekty, zatímco zvládat každodenní agendu se vám daří jen s nasazením všech sil? A koho by před čtvrtstoletím napadlo, že všechny úžasné technologie vynalezené k úspoře času povedou nezadržitelně k tomu, že budeme mít nevyvratitelný pocit, že času máme stále méně? Co rozumíme taylorizací rodinného života? Proč rychlý čas v konfrontaci s pomalým vždy vítězí? A co mají tyto jevy společného s tzv. vyhořením? Tyto otázky rozebírá Tyranie okamžiku - originální komentář odborníka v oboru sociální antropologie, formulovaný s vtipem a nadhledem. Nudit se nebude nikdo, kdo se zamýšlí nad zákonitostmi naší epochy a vývojem informační společnosti.

Kniha zachycuje životní a umělecký příběh významné norské spisovatelky, nositelky Nobelovy ceny za literaturu (1928), v souvislostech společensko-historických i v kontextu norské literatury. Na místa spojená se spisovatelčiným životem čtenáře zavádí její obdivovatelka a známá překladatelka. Publikaci doplňuje bohatá fotografická příloha.