Marcela Zemanová Livres

Kolektivní monografie z konference konané v Ústí nad Labem

Předkládaná monografie je první ucelenou biografií hraběte Františka Thun-Hohensteina (1809–1870), jednoho z nejdůležitějších představitelů českého uměleckého života 2. třetiny 19. století. Jako taková přispívá k poznání české aristokracie a jejího místa v měšťanské éře a v období modernizace. Prvním tematickým okruhem publikace je Thunova soukromá sféra, zahrnující jeho dětství, výchovu, vzdělání a cestování v kontextu rodinných strategií. Speciální pozornost je věnována vztahu mezi otcem a synem, který je klíčový a je nahlížen jako osobní a generační konflikt v rámci společenské proměny v 19. století. Druhým okruhem je pak veřejné působení Františka Thuna, mj. jeho aktivity v sociální a filantropické oblasti a politická kariéra v době předbřeznové a během revoluce roku 1848. Největší pozornost však autorka věnuje Thunově činnosti v oblasti výtvarného umění a památkové péče a poskytuje tak nejen přehled Thunovy práce v rámci oficiálních institucí a spolků, ale prezentuje fungovaní dobového uměleckého klientelismu, mechanismy přidělování zakázek i způsob jejich provádění.

Muzeum města Ústí nad Labem ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem vydalo knihu „Svět a jelen od Schichta“. Jedná se o sborník jedenácti studií k dějinám firmy Schicht, k dějinám její propagace a k některým osudům příslušníků rodiny Schicht. Publikace navazuje na výstavu „Schichtova epopej“ a souběžnou vědeckou konferenci, které ústecké muzeum pořádalo v letech 2018 až 2019. Kniha je důležitým příspěvkem k dějinám této mimořádné rodiny a světoznámé firmy z Ústí nad Labem.

Ústav slovansko-gemánských studií vydal v nakladatelství Albis international další kolektivní monografii s názvem První světová válka a role Němců v českých zemích.

Předkládaná monografie je první ucelenou biografií hraběte Františka Thun- Hohensteina (1809-1870), jednoho z nejdůležitějších představitelů českého uměleckého života 2. třetiny 19. století. Jako taková přispívá k poznání české aristokracie a jejího místa v měšťanské éře a v období modernizace. Prvním tematickým okruhem publikace je Thunova soukromá sféra, zahrnující jeho dětství, výchovu, vzdělání a cestování v kontextu rodinných strategií. Speciální pozornost je věnována vztahu mezi otcem a synem, který je klíčový a je nahlížen jako osobní a generační konflikt v rámci společenské proměny v 19. století. Druhým okruhem je pak veřejné působení Františka Thuna, mj. jeho aktivity v sociální a filantropické oblasti a politická kariéra v době předbřeznové a během revoluce roku 1848. Největší pozornost však autorka věnuje Thunově činnosti v oblasti výtvarného umění a památkové péče a poskytuje tak nejen přehled Thunovy práce v rámci oficiálních institucí a spolků, ale prezentuje fungovaní dobového uměleckého klientelismu, mechanismy přidělování zakázek i způsob jejich provádění.

Sborník shrnující příspěvky z 20. Ústeckého kolokvia, které se konalo v roce 2013 v prostorách Muzea města Ústí nad Labem.