Ivan Landa Livres

Předkládaná publikace se zaměřuje na jednu z nejvýraznějších etap dialogu mezi marxisty a křesťany, jež spadá do 60. let 20. století, přičemž zvláštní pozornost je věnována situaci ve střední Evropě a zejména v tehdejším Československu. O co v tomto dialogu šlo? Jaké historické či systematické okolnosti stály u jeho zrodu? Jaká témata byla diskutována a k jakým výsledkům se během společných diskuzí dospělo? Měly vážnější dopad na tehdejší teologické a filosofické myšlení? Ovlivnily církevní politiku států v socialistických zemích východního bloku? Změnily postoj křesťanských církví vůči státnímu socialismu? A co zbylo z někdejšího dialogu dnes? Může něčím přispět do současných diskuzí mezi křesťany a ateisty? Vytvářejí se nové podmínky pro dialog mezi křesťanstvím a politickou levicí? To jsou některé z otázek, na něž se tato kniha pokouší odpovědět.

V útlém svazku jsou shrnuty zákony, axiomy, dovětky, které, i když mají souvislost s českou ekologickou realitou, určitě zaujmou nejen české ekology a pracovníky státní správy, ale i ženy v domácnosti, studenty a určitě každého, kdo v zákonu pana Murphyho vidí nejen zábavu, ale i zdroj poučení. Jsou to možná první Murphyho zákony vycházející ze znalosti typicky českého prostředí. Jejich sběr působil autorovi značnou radost, neboť tato knížečka je prvním důkazem samostatnosti našeho národa při tvorbě zákonů.

Studie zahrnuté v tomto svazku jsou shromážděny u příležitosti životního jubilea, devadesátých narozenin Josefa Zumra. Přímo či volněji rozpracovávají témata utvářející svébytnou tradici českého emancipačního myšlení, na kterou Zumr ve svém díle navazuje a o jejíž aktualizaci se významně zasloužil. Jedná se o tradici vyrůstající z politické interpretace platónského realismu, jež byla později obohacena nejen o hegelovský moment dějinnosti, ale zároveň o marxistickou představu člověka a plného uskutečnění jeho možností.

Kniha Ilji Budrajtskise (* 1981) je působivou mozaikou esejů, studií a úvah, v nichž autor mapuje historii, místo, tradici a roli disidentského hnutí v moderních sovětských a ruských dějinách. Nabízí však čtenáři mnohem více než jen přehled disidentských hnutí a uskupení a jejich (většinou) neúspěšných pokusů zlepšit společenské a politické klima (především) v Sovětském svazu – totiž obraz ruských a sovětských dějin posledních více než sto let, které vykazují silné rysy cykličnosti. Většina těchto disidentských hnutí měla silně levicová východiska a do značné míry se jen snažila uchovat v krystalicky čisté podobě levicové ideje, jež byly ve jménu politických zájmů vládnoucích elit postupem času přeznačovány.