U příležitosti stého výročí vzniku samostaného československého státu vznikla publikace, kterou zpracoval kolektiv renomovaných českých a slovenských historiků. Zachycuje dějiny republiky od první světové války (tedy ještě před jejím ustanovením) až do rozpadu federace v roce 1992 (s nastíněním následujícího vývoje obou nově vzniklých států). Text knihy je doprovázen mnoha fotografiemi a rozsáhlou bibliografií.
Osmdesát let od inaugurace Edvarda Beneše prezidentem první Československé republiky, které uplynuly v prosinci 2015, je výročím, které si zasluhuje i dnešní reflexi. Celoživotním tématem Edvarda Beneše bylo úsilí o prosazení, obhájení a zajištění naší nezávislosti, suverenity a svobody. Jeho zásluhy na obnově československé státnosti jsou nepopiratelné. Velkého demokrata Edvarda Beneše bychom měli pozorně studovat i dnes. Do sborníku přispěli Robert Kvaček, Jan Kuklík, Jaroslav Hroch, Jiří Weigl, Pavel Carbol, Václav Klaus, Jindřich Dejmek, Věra Olivová, Josef Zumr, Drahomír Jančík a Marie Neudorflová. V příloze najde čtenář úryvky z děl Edvarda Beneše. Editoři jsou Marek Loužek a Jana Čechurová.
Nepřehlédnutelný podíl na tvorbě hospodářského, sociálního a kulturního prostředí meziválečného Československa měli podnikatelé a manažeři třímající otěže průmyslových podniků, a právě těm je věnována i publikace „Pivo, zbraně i tvarůžky“. Vypráví životní příběhy takřka dvou desítek osobností z řad prvorepublikového podnikového managementu, které vyjadřují širokou, ba nepřebernou pestrost podnikatelských aktivit na československém území. Ne všichni byli úspěšní, ale většina z těch, o kterých publikace pojednává, dosáhla, mimo jiné díky nebývalému osobnímu nasazení, invenci a houževnatosti, pozoruhodných výsledků a prosadila své firmy na širším evropském, ba i světovém trhu. Původ a sociální zázemí vybraných osobností, především však podnikatelská kariéra – úspěchy i selhání v kontextu proměn podnikatelských strategií – a v neposlední i vývojový „přeliv“ do značně odlišných podmínek řízeného hospodářství za nacistické okupace a po válce do nastupující éry socialismu, jsou dokladem nejen dynamičnosti, nýbrž, a to především, mnohotvárnosti podnikatelského prostředí.
Die Rolle der deutschen Banken bei der "Arisierung" und Konfiskation jüdischer Vermögen im Protektorat Böhmen und Mähren (1939-1945). Unter Mitarbeit von Jiri Novotny
Der Band „Arisierungsgewinnler“ ist das Ergebnis langjähriger Forschungen eines Teams von Wirtschaftshistorikern der Karls-Universität Prag. Im Vordergrund der von Drahomir Jancik, Eduard Kubu und Jiri Sousa erarbeiteten umfassenden Untersuchung der „Arisierungs“-Tätigkeit deutscher Banken im „Protektorat“ Böhmen und Mähren steht die Frage, ob die Banken (mit der Dresdner und der Deutschen Bank an der Spitze) in die Rolle ausführender Organe des NS-Regimes hineingezwungen wurden - oder ob sie nicht vielmehr, als dessen bereitwillige Helfershelfer, skrupellose Profiteure der „Arisierung“ waren. Jenseits der Frage nach dem Stellenwert der Banken beleuchtet die Studie die umgreifenden gesellschaftlichen Kontexte ihrer Tätigkeit und damit das gesamte Spektrum der Nutznießer des Judenmords, bis in die letzten Winkel der Städte und auch des flachen Landes hinein. Eindringlich belegt wird so, dass nicht nur kleine Klüngel von Partei- und Staatsfunktionären, sondern breite Kreise der Wirtschaft aus dem Raub jüdischen Vermögens Nutzen zogen.
Česko-německé nacionální soupeření druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století mělo celou řadu podob - jazykovou, kulturní, politickou a v neposlední řadě též hospodářskou. Předkládaná publikace vysvětluje obsah a podstatu hospodářského nacionalismu i způsob jeho uplatňování v multietnickém prostředí českých zemí. Na straně jedné dává výklad nahlédnout interpretaci českou, vnímanou jako proces nacionální emancipace (hospodářské národní obrození), na straně druhé interpretaci německou opírající se o tezi nezbytné existenciální obrany "národní hospodářské državy".
Sborník zkoumá některé aspekty soupeření českého a německého etnika v českých zemích z hlediska hospodářských zájmů.
Původní vědecká práce předních českých historiků se zabývá dodnes v odborné i populárně naučné literatuře opomíjenou problematikou arizace židovských firem spojenou s procesem germanizace Protektorátu Čechy a Morava. V centru pozornosti stojí prototyp vypjatého nacionálně německého peněžního ústavu s milionovou klientelou - Kreditanstalt der Deutschen, který programově spojil svůj růst s hospodářským nacionalismem, Henleinovou Sudetoněmeckou stranou a NSDAP. Autoři si ale všímají nejenom židovského majetku arizovaného z úvěrů fakticky poskytnutých státem, zkoumají i pozoruhodnou skupinu těch, kteří z arizace těžili. Sledují sociální původ arizátorů, jejich zázemí, prorežimní zásluhy i to odkud přišli. Kniha tak přináší i kolektivní portrét těch, kteří se stali nositeli germanizace hospodářství českých zemí a těžili z hrůz holocaustu. This monographic work of prominent Czech historians deals with the hitherto neglected problems, in both professional and popularizing literature, of aryanization of Jewish companies during the process of Germanization in the Protektorat Böhmen und Mähren during the World War II. The authors focus their attention on a prototype of an extremely nationalist and anti-Semite financial institution, a cooperative with a million of clients - Kreditanstalt der Deutschen. This institution deliberately joined its growth with an economic nationalism, Henlein's Sudeten-German Party and NSDAP. Not only Jewish property aryanizated in favour of credits provided by the state is followed, but also the remarkable group of those who benefited from aryanization and thus from the atrocities of the holocaust.
Původní vědecká práce předních českých historiků se zabývá dodnes v odborné i populárně naučné literatuře opomíjenou problematikou arizace židovských firem spojenou s procesem germanizace Protektorátu Čechy a Morava. V centru pozornosti stojí prototyp vypjatého nacionálně německého peněžního ústavu s milionovou klientelou – Kreditanstalt der Deutschen, který programově spojil svůj růst s hospodářským nacionalismem, Henleinovou Sudetoněmeckou stranou a NSDAP. Autoři si ale všímají nejenom židovského majetku arizovaného z úvěrů fakticky poskytnutých státem, zkoumají i pozoruhodnou skupinu těch, kteří z arizace těžili. Sledují sociální původ arizátorů, jejich zázemí, prorežimní zásluhy i to odkud přišli. Kniha tak přináší i kolektivní portrét těch, kteří se stali nositeli germanizace hospodářství českých zemí a těžili z hrůz holocaustu.
