Arnošt Černík Ordre des livres (chronologique)

Jde o dvě knihy v jedné vazbě. První napsal Arnošt Černík, šéf expedice Huascarán 1970. Byl spisovatelem. Svou poslední knihu, Výprava na Ararat, dokončil před odjezdem do Peru. Odtamtud se nevrátil. Zahynul spolu s dalšími třinácti horolezci pod lavinou uvolněnou z vrcholu Huascarán. Rukopis ležel 30 let v šuplíku, než vyšel. L. Vejražka připravil textově knihu „Říkali mu Ajšek“, kde je očima Černíkových přátel vypodobněn jeho mozaikový portrét, též jeho láska k horolezectví a horám, také zatčení jeho tchyně StB.

Autorka strávila dva roky v Jemenu, stala se lékařkou imámova harému, a napsala o tamním životě poutavou knihu

En septembre 1939, après avoir découvert une nouvelle voie d'escale au Nanga Parbat, le sommet de l'Himalaya occidental, Heinrich Harrer s'apprête à quitter le Pakistan. Mais la guerre éclate. Fait prisonnier par les Anglais, il est conduit au camp d'Ahmednagar, près de Bombay. Epris de liberté, obstiné, Harrer n'a de cesse de s'évader. commence alors pour l'alpiniste une formidable aventure. Trois évasions, deux traversées de l'Himalaya, une marche interminable sur les hauts plateaux désolés du Changtang, cinq ans de séjour à Lhassa, la ville sainte, durant lesquels il travaille pour l'administration tibétaine, devient le confident et le conseiller du jeune Dalaï Lama jusqu'à l'invasion chinoise en 1950. Traduit en cinquante langues et vendu à plus de quatre millions d'exemplaires, ce livre a fait l'objet d'une adaptation cinématographique remarquable.

Fotopublikace z nakladatelství Orbis klasického, téměř čtvercového formátu. Autor fotografií Aleš Kraus.

Kniha, která popisuje horolezecké dobývání Nanga Parbatu od prvního pokusu po úspěšný výstup Hermanna Buhla.

Vyprávění o cestě na Korsiku a o výstupu na nejvyšší horu ostrova.

Druhé vydání populárně vědecké knížky seznamuje s vývojem názorů na existenci tzv. sněžného člověka, žijícího v nepřístupných oblastech Himálají. Tlumočí názory stoupenců i odpůrců existence yetiho, připomíná přínos československé vědykobjasnění této otázky aj. Druhé vydání je doplněno fotografiemi míst, kde byly nalezeny stopy po yetim, a snímky, jež zachycují svět lámaismu. Doslov Emanuel Vlček.

Cestopisná reportáž převzala název pro sopky z řečtiny. Popisuje výstupy na vrcholky sopek Vesuv u Neapole, Etna u Mesiny, Gran Cratero a Stromboli v Liparském archipelu. Líčí nejen zkázy, jež způsobily v minulosti, ale i krajinný ráz jejich okolí a cestovní zážitky.

Černobílé fotografie autora doplněné textem česky, německy, anglicky, francouzsky.

Autor, bývalý špičkový český horolezec, popisuje své horolezecké začátky a výstupy na desítku nejobtížnějších stěn v Alpách a na Kavkaze. Bohatá fotodokumentace.

Kniha o cestě po Řecku, s podtitulem "K vrcholům Olympu a krétské Idy".

Černobílými i barevnými fotografiemi doprovázené vyprávění o výpravě skupiny československých horolezeckých reprezentantů v roce 1962 do oblasti Centrálního Kavkazu. Průvodní text napsal Arnošt Černík, mapy: Jindřich Průša a Antonín Pavlík.

Trůny bohů nazývají domorodci nejvyšší štíty Himálaje. Kniha za doprovodu bohatého obrazového materiálu vypráví napínavá dobrodružství dobyvatelů výšek, kteří za nepředstavitelně těžkých podmínek vystupují na zdánlivě nedostupné osmitisícové horské obry a dokládají tak nezdolnost lidské vůle a odvahy. Nevěnuje přitom pozornost jen vůdcům výprav, ale i základnímu podílu nosičů a Šarpů, bez nichž by jejich úspěchy byly nemožné. V dodatku je řečeno vše podstatné o horolezectví a horolezcích.