Ivan Kraus Livres

V knize povídek "Rodinný sjezd" se Ivan Kraus vrací k legendám jedné rozvětvené rodiny z pražské Letné, aby nám představil momentky z rodinného alba. Čtenář se zde opět setká se známými postavami rodičů a sourozenců, bude ale zřejmě překvapen citovějším a jímavějším pohledem autora při prolínání tragických a komických momentů. Ani při líčení napjatých situací Ivan Kraus neztrácí svůj vtip ani typický smysl pro humor. Francouzský překlad povídek Ivana Krause do tohoto dvojjazyčného vydání pořídila známá překladatelka a propagátorka české literatury ve Francii, paní Milena Braud, která je mimo jiné i překladatelkou mnoha knih Bohumila Hrabala. Pro mírně pokročilé.

Bilingvní texty z francouzského jazyka do češtiny.Knížka obsahuje jedenáct povídek, vybraných z autorovy sbírky Číslo do nebe. Vyprávění o peripetiích české židovské rodiny s pěti dětmi začíná v době války a pokračuje přes léta nadšeného budování socialismu až k roku 1968. Aktéry povídek jsou členové zdánlivě měšťansky spořádané autorovy rodiny, které přivádí doba a politický systém do absurdních situací. Abnormálnost historie Kraus přebíjí výraznou lidskou schopností hrát si za všech okolností a snahou orientovat se pragmaticky v každé situaci. Dvojjazyčné francouzsko-české vydání, doplněné pod čarou výkladem obtížnějších výrazů.

Dvojjazyčné, česko-francouzské vydání humorných povídek Ivana Krause navazuje na dřívější sbírky Rodinný sjezd, To na tobě doschne a Prosím tě neblázni. Tentokrát se do do hlavní role dostávají historické katastrofy, které v posledních padesáti letech navštívily Československo: nacistická okupace, únor 1948, invaze jednotek Varšavského paktu. Ale nebyl by to humorista Ivan Kraus, kdyby i tyto nepřízně osudu neodlehčil, kdyby se jim nevysmál. Dobře totiž ví, že proti jakémukoliv totalitnímu režimu je humor často jedinou možnou obranou.

Les dix-neuf courts textes d'Ivan Kraus forment un véritable récit qui s'égrène, une histoire après l'autre, au gré de souvenirs qui remontent du passé et éclatent comme des bulles au hasard des lieux et des rencontres. L'auteur retrace le destin mouvementé de sa famille : il n'a rencontré son père, déporté à Auschwitz, qu'à l'âge de six ans. Et si la fratrie s'agrandit après 1945, c'est pour se disperser ensuite de par le monde ; quatre des cinq enfants choisiront l'exil après l'occupation soviétique de 1968. La famille, devenue véritablement cosmopolite, réussit à se réunir de temps à autre à Paris, Baden-Baden, Bogotà ou New York, après plusieurs années de séparation forcée. Une foule de souvenirs affluent alors, en tchèque, en anglais, en espagnol ou en allemand, mais peu importe. Le lien se fait toujours. Et par-delà les différences, les incompréhensions et les regrets, règnent aussi le soulagement et une vaste bienveillance.

Sraz početné rodiny z pražské Letné, která se mohla po dlouhém odloučení opět setkat až po pádu železné opony. Autor se vrací k rodinným legendám a představuje nám příběhy, v nichž se členové rodiny dostávají do často nechtěného sporu s šikanováním ze strany policejního režimu.

Nemohu říci, že se znovu vracím k příběhům o rodině, o níž jsem psal ve své knize Má rodina a jiná zemětřesení. Spíše bych řekl, že se tyto rodinné příběhy vrátily ke mně. Vynořovaly se svobodně a nečekaně, tak svobodně a nečekaně, jako se i já už nějaký čas mohu zase vracet domů, charakterizoval svou nejnovější sbírku povídek sám autor Ivan Kraus.

Novým aktérem, kterého Ivan Kraus v minulých povídkách záměrně nepustil ke slovu, se v knize Číslo do nebe stává politika, přesněji řečeno historické katastrofy, které v posledních padesáti letech navštívily Československo: nacistická okupace, únor 1948, invaze jednotek Varšavského paktu. Ale nebyl by to humorista Ivan Kraus, kdyby i tyto nepřízně osudu neodlehčil, kdyby se jim nevysmál. Dobře totiž ví, že proti jakémukoliv totalitnímu režimu je humor často jedinou možnou obranou.

Odpoledne s labutí navazuje na knihu Ivana Krause Prosím tě, neblázni. Autor líčí rodinné příběhy s velkou dávkou nadsázky a typického humoru, který už z jeho povídek dobře známe. Ivan Kraus nás opět zve, abychom se s ním zasmáli dobrodružstvím rodinného života a objevili, co v sobě může skrývat takové obyčejné "odpoledne s labutí"...

"Má rodina a jiná zemětřesení" je kniha povídek s oním zvláštním humorem, po kterém Češi nostalgicky touží od dob Poláčkova "Bylo nás pět". Tento laskavý, mile absurdní humor s něžnou ironií a filozofickou nadsázkou se zaměřuje na nekonečné trampoty a patálie velké rodiny, jejíž členové mají tak výrazné individuality, že to mezi nimi neustále vře. Absurdní režimy a jejich pohůnci, proti kterým je humor jedinou obranou, se do toho všeho pletou. Autor se svým viděním světa dotýká zásadních věcí, kdy mezi sourozenci, dětmi a rodiči i mezi manžely vznikají nám dobře známé neřešitelné situace, které hrozí přerůst v tragédii, pokud je neumíme obrátit v legraci. "Ušetříte za psychiatra," říká Ivan Kraus. Soudobé vydání rodinné tetralogie, zahrnující knihy "To na tobě doschne," "Prosím tě, neblázni," "Číslo do nebe" a "Rodinný sjezd," je první, ale jednotlivé knihy vyšly čtyřikrát. S nadsázkou líčené osudy početné rodiny plné individualit za různých tuzemských režimů v celkem 82 krátkých povídkách ukazují autorova pravidla konstrukce textu, práci s nadsázkou a ironií, kde vyprávění spíše ukončuje, než uzavírá. Povídky jsou si podobné, přesto lze sledovat jejich vývoj i různou úroveň a spolu s autorem se zpětně zasmát nad minulým režimem, i když to nebude smích nezvladatelný. Bez nadsázky lze říci, že se český národ začíná dělit na ty, kdo četli Krause, a na ty, kdo ho teprve budou číst.

Knížka o nekonečných trampotách Krausovy rodiny. Pobaví v dnešní nelehké době právě proto, že i ve „vlhkém prádle s prázdnou kapsou“ může být velká legrace.

Povídkový cyklus z autorova rodinného života hýří situační komikou, ironií a chápavým humorem.

Prozatím poslední knížka Ivana Krause Ve vlastních názorech se shodnu s každým, je v kontextu jeho tvorby poněkud atypická. Jedná se o sbírku aforismů, zaznamenávaných autorem po dlouhá léta, krátkých literárních útvarů v nichž se čtenář například dozví, že Čeština je vtipný jazyk. Ivana Krause tak má čtenář možnost poznat tentokrát jako vtipného glosátora a aforistu, prohlašujícího s typickou sebeironií: Myslím si, že krátké texty mají i jistou výhodu, člověk se sice může mýlit, ale jen krátce.

Mistr slova Ivan Kraus přichází s knihou povídek, kterou ilustracemi doplnil brněnský výtvarník Pavel Čech. Všichni jsme autory nenapsaných románů. Nosíme v sobě příběhy, které nesvěříme papíru. V tom se podobáme věcem, které svůj příběh sdělit nemohou. Za to nám ho ale dovedou připomenout, abychom mohli znovu zalistovat v paměti.

Dva tisíce osm set znaků s mezerami je maximální rozsah pro fejeton v Lidových novinách. Problém není se do rozsahu vejít, ale najít pravidelně vhodný nápad. Na příspěvek fejetonisty čeká netrpělivě redaktor, který tak často bere stejný lék na žaludek jako autor. Ivan Kraus se ke každotýdennímu psaní fejetonů sice nikdy neuvázal, ale často zaskakoval za kolegy, kteří nemohli svůj fejeton dodat – výběr z nich přinášíme v této knize.

Kniha je autorským výběrem z jeho bohaté literární tvorby - a to povídek, jejichž hlavním tématem jsou rodinné vztahy obohacené o prvky groteskní a absurdní komiky. Součástí knihy jsou také poprvé zveřejněny autorovy kresby doplněné vlastními aforismy.Vydáno u příležitosti festivalu Město čte knihu v Šumperku.

Jedním z hostů pořadu Českého rozhlasu 2 - Praha je už čtvrtým rokem oblíbený autor humoristických povídek a románů Ivan Kraus. Témata třiceti svých návštěv v rozhlasovém studiu shrnul do knižního výboru. "Vlastně jsem se stal překladatelem mluveného do psaného. O překladu se říká, že je dvojího druhu a podobá se prý ženě. Buď je věrný a ošklivý, nebo je nevěrný a krásný. Snažil jsem se, abych mikrofonu zůstal do jisté míry věrný, a jen tam, kde hrozilo, že text bude příliš ošklivý, jsem dal přednost nevěře," napsal v předmluvě. Navzdory lehkému tónu se dostane i na závažná témata, jako je náš vztah k Evropě, vzdělávání nebo sociální dávky. Autor vše poměřuje svou třicetiletou zkušeností s životem v západní Evropě, takže výsledkem je chytré, zábavné a velice inspirativní čtení.

Hrdina knihy je dospívající kluk, snílek, který se vznáší na křídlech představ, romantik, kterého první platonická láska unáší daleko od světa dospělých.

Soubor třiatřiceti krátkých povídek českého divadelníka a posléze exilového autora a scénáristy. Autor využívá běžných situací všedního života i absurdit, které si samy říkají o nezbytný humorný nadhled a vychází ze situace člověka, obklopeného ne vždy pochopitelným světem tržní ekonomiky a konzumní civilizace. K mnoha paradoxům života českého emigranta na Západě se staví s přívětivou ironií a shovívavým klidem.

Máte-li pocit, že technika ulehčuje život, televize je inteligentní, návody k výrobkům srozumitelné, sousedé zásadně milí, věříte-li politikům dokonce i po volbách a malý český člověk Nývlt vám nejde na nervy, prostě pokud se domníváte, že svět kolem vás je v pořádku a lze ho brát převážně vážně, pak tuto knížku číst nemusíte. V opačném případě je doporučené dávkování jeden text před spaním.

Poker bez esa Na břehu Vše, co dosud nevíte o vzniku bulvární komedie Víkend Živý květ Doručovatel Šest komedií zahrnutých do svazku volně propojuje vše, co je typické pro tvorbu předního a oblíbeného českého humoristy Ivana Krause. Situační komika jeho příběhů je osvěžující, mnohé zážitky připomínají starosvětsky sympatický svět Karla Poláčka nebo Zdeňka Jirotky či Jeroma Klapka Jeromeho. Ivan Kraus nemá ambice psát literaturu zásadní, prvoplánově tíhnoucí ke klasičnosti nebo k metafyzice. Výsostným územím je „pohodové“ závětří čitelné a v pozitivním smyslu konzumní, lehce poživatelné literatury, doporučované jako četba oddechová, vhodná pro dovolenou, deštivé dny, kalná rána. V souvislosti s tím, je zřejmě lépe ji ordinovat po menších dávkách. Tak se čtenář osvěží, povzbudí a zároveň spolehlivě vyhne přesycení.

Manželství je jediný vynález, který si nikdo nenechal patentovat. Je to podnik s dvěma řediteli, kteří neustále pátrají po tom, kdo z nich má být zaměstnanec. Přesto tvrdím, že je lepší pustit se do tohoto dobrodružství než zůstat starým mládencem, mužem, který bezvýsledně provádí celý život průzkum trhu. Zdá se mi poněkud nespravedlivé, že se tolik hovoří o počtu nezdařených manželství končících rozvodem a skoro vůbec se nemluví o skutečných dobrodruzích, kteří spolu žijí celý život. O takových lidech je tato kniha.

Ivan Kraus ve své další povídkové sbírce, která navazuje na předchozí knihy Muž pod vlastním dohledem a Muž za vlastním rohem, znovu potvrzuje svou pověst vynikajícího humoristy a satirika. Je jedním z mála autorů tohoto žánru v současné české literatuře, který si svými knihami vydobyl už před lety neutuchající zájem čtenářů.

Poutníci, kteří opustili svou zem, dosud neznalí nového jazyka země, do které dorazili, se obracejí na veřejného písaře. Pomáhá jim vyplňovat nezbytné úřední dotazníky. Vše, co se nevešlo do úředně vymezeného prostoru formulářů, ukládá se písaři v hlavě. Poznal jsem jeho kancelář, jeho návštěvníky a jejich příběhy. Protože nejsem nucen krátit tyto osudy do omezeného prostoru kolonek, do otázek a odpovědí, rozhodl jsem se, že tuto svobodu využiju a příběhy napíšu.

Pokud vás zajímá, jak bez následků absolvovat francouzský oběd, co stojí poslanec, jak projevit solidaritu se spoluobčany a neriskovat život, jak se ubránit depresi po sjezdu abiturientů, jak přežít nežádoucí účinky léků, toužíte po pravdě o následcích předčasného vstávání, netušíte, jak lze poznat ideálního manžela, nejste si jisti, kým jste byli v minulém životě, nevíte v které zemi se žena už může vdát sama se sebou, potřebujete tip, jak vyzrát na triky lstivých obchodníků nebo informaci o finančních nákladech na milenku v Paříži a v Praze… a hlavně - pokud se domníváte, že nelze brát vážně vše, co se tvrdí, tiskne a vysílá, pak milí čtenáři můžete bez rizika sáhnout po této knize.

V nových vánočních povídkách píší autoři o mezilidských vztazích, které v době svátků nabývají i nečekanou podobu. Odhalují se utajované city i skrytá tajemství. Přesto nechybí ani humor.

Vždy jsem měl trochu problém s časem. Pochopil jsem, že se nedá dostihnout, ani předběhnout. Nenechal jsem se však tímhle poznatkem zmást. Zajímalo mne něco jiného: zda by se čas nedal nějak zpomalit. Nedávno jsem to opět zkusil. Zbavil jsem hodiny ručiček a překvapilo mě, jak příjemný to byl výlet. Podmínkou takové cesty je – udělat si trochu času. Dát času prostě trochu na čas. Zároveň je však zakázáno dělat si výčitky – protože chvíle, které potěšily, nemohly být jeho ztrátou. Možnost vrátit se v čase je opravdu skvělý vynález. Vzniklá knížka je vlastně trochu náhoda. Původně jsem si chtěl jen udělat pár poznámek. Ale jak vidím, nějak se to zvrtlo.

Máte někdy pocit, že vás tíží politická, reklamní či mediální podoba současného světa? Máte podivný pocit, že žijete v Absurdistánu, byť tolik odlišném od minula? V tom případě nejste sami. Sbírka satirických minipovídek z kapitalistického současna Muž za vlastním rohem líčíosvědčeným, mile laskavým humorem svět kolem nás. Milí čtenáři, mějte se krásně, nádherně, super, a ať vám neúnavný, činorodý podnikavec Nývlt, prototyp českého člověka, nezkazí náladu! Dotisky v roce 2000, 2002, 2003 a 2010.

Kniha krátkých postřehů, zamyšlení a črt, inspirovaných politickými událostmi u nás od 60.let až po současnost.

Hrdinou příběhu je Albert. Objevil se kdysi nečekaně v mé mysli. Poznamenal jsem si jeho jméno do počítače. Usadil se tam a čekal, co se bude dít. Byl trpělivý. Projevil se jako slušně vychovaný budoucí literární hrdina, který ví, že ho autor nemůže pozvat z čekárny na papír dřív, než ho políbí Múza. Věděl, že Múza má moc práce a je třeba čekat na její polibek. Když na mne - dle pořadníku - došla řada, /múza přijela taxíkem/, bylo možno se dát do práce. Její polibek nechutnal po Chanelu, spíš po větrovém bonbonu, ale kdo by si stěžoval… Na tomto místě musím poděkovat Albertovi, za to, že zasahoval do práce velice taktně. Dokonce tak nenápadně, že ani nevím, kdo z nás věnoval příběhu více času. O příběhu mohu říci jen to, že je ze současnosti, je vážně nevážný nebo nevážně vážný. Nejspíš je to asi hořká komedie. Pro jistotu jsem raději požádal o charakteristiku příběhu svou ženu. Vyjádřila se stručně a jasně: "Je to leporelo ze života redaktora bulvárního časopisu v krizi středního věku. Romantická komedie."

Kniha vypráví zážitky doktora filozofie, vracejícího se ze zahraničí poprvé do svobodné rodné země. Doktor s nadhledem sleduje počínání občanů v džungli kapitalismu, střetává se s pozoruhodnými lidmi, které nová realita nepoznamenala a ani poznamenat nemůže, občas narazí na ukázkového blba.

Klub šampionů je příběh sedmi můžů, jichž dle statistik ve společnosti, v níž mladí muži dávají přednost solárku před osmahnutím skutečným sluncem, stále ubývá. Jsou to muži, kteří vědí, že jen v širé dáli se může kovboj, po nekonečné jízdě kaňonem manželství a kodrcáním se temnou roklí rozvodů, zbavit vleklé dospělosti a opět cválat volnou prerií.

Vtipné autorovy postřehy a zážitky z putování po různých zemích, kde vystupoval jako loutkoherec.

Psát satirické texty je jedním z nejobtížnějších úkolů na poli literatury. Jak píše sám autor: „Kdosi tvrdil, že satira zavírá v sobotu v noci. Mě však uklidňuje vědomí, že týden má dost dalších dnů, takže může mít ještě dlouho otevřeno, nebo alespoň pootevřeno.“ Část textů, které spisovatel Ivan Kraus vybral do této sbírky satir, vznikla po roce 1968 v zahraničí, kde je také poprvé mohl publikovat. Po návratu napsal další, které mohly vyjít už doma. Společným rysem knížky je poznání, které nabyl během let doma i v cizině: že politika je do jisté míry divadlo. Herci sice odcházejí, ale role jsou stejné. Jediný rozdíl spočívá v tom, že na divadle je vidět více převleků. A také v tom, že v politice mnohem častěji něco nehraje.

Máte někdy pocit, že vás tíží politická, reklamní či mediální podoba současného světa? V tom případě nejste sami. V povídkovém výboru satirických minipovídek z naší kapitalistické současnosti Nejchytřejší národ na světě, čerpajícím z knihy /Muž za vlastním rohem/, líčí Ivan Kraus s osvědčeným, laskavým humorem a s filozofickou nadsázkou svět, v němž žijeme. Vychází v dvojjazyčné, rusko-české verzi a s lexikálním komentářem pod čarou.

Ivan Kraus se ve své nejnovější próze tentokrát nevrací do časů dětství, ale nechává svého hrdinu prožívat citové bouře první lásky zároveň s nekonečnou nudou prvního zaměstnání, to vše pod vlivem atmosféry padesátých let minulého století. Zachycuje tuto dobu i vnitřní svět postav s vtipem a lehkostí, jež jsou pro něj typické a jež mu získaly trvalou oblibu u čtenářů.

Трудно безраздельно завоевать сердца читателей в стране, давшей миру Карела Чапека и Ярослава Гашека. Ивану Краусу (р. 1939) это удалось. В современной чешской литературе его имя стало синонимом умного доброго юмора, и даже обычно придирчивые критики советуют: «Не тратьтесь на психоаналитиков, лучше почитайте Крауса». Актер, мим, кукольник, прозаик, драматург, Краус — мастер во всех своих ипостасях, но прежде всего он — мастер тонкой иронии, которая, по его убеждению, всегда соседствует с меланхолией. В первую книгу автора на русском языке вошли рассказы из сборников, изданных на родине Крауса в 1999—2007 годах.

Krátké povídky a aforismy autora v číslovaném bibliofilském vydání.

Veselé povídky o tom, jak si uchovat nadhled, když tělo stárne a svět blbne Stáří si nevybírá, ale to, jak se k němu postavíme, si vybrat můžeme. Ivan Kraus vás s humorem a lehkostí provede světem, kde zapomínání, moderní výstřelky a každodenní absurdity nejsou zdrojem frustrace, ale inspirací k úsměvu. Povídky plné jazykových hříček a hravých nápadů vám připomenou, že i když svět kolem zrychluje a někdy nedává smysl, pořád se dá brát s nadhledem – a někdy i s notnou dávkou fantazie. Ať už si z rozmarných příběhů vezmete cokoli, jedna věc je jistá: smysl pro humor stárnout nemusí.