Kristýna Ledererová Kolajová Livres

Kniha je sbírkou čtyřiceti životních příběhů lidí z různých dob a různých národností, kteří přímo anebo jen volně patří do tradice unitářství. Společné mají to, že byli pomyslně „požehnáni ohněm“; konfrontovali sami sebe a své ideály s tím, co by bylo pohodlnější, ale podle jejich mínění nesprávnou životní volbou, a následně si vybrali obtížnější cestu. Ne všechny v knize zařazené osobnosti pro své přesvědčení položily život, ale všechny musely překonat samy sebe v situaci, která hrozila určitým nebezpečím a osobními ztrátami. Oheň symbolizující toto ohrožení zde má však ještě druhý význam, můžeme ho vnímat i jako alegorii nadšení, zapálení pro věc, bez něhož si člověk jen stěží dobrovolně vybere méně pohodlnou cestu. Jsou zde zařazeny i mnohé poměrně známé osobnosti, například Thomas Jefferson, Ralph Waldo Emerson, Louisa May Alcottová, Charlotta Garrigue Masaryková či Rabíndranáth Thákur. Soudobé unitářství a univerzalismus staví na náboženské toleranci, respektu k názorům druhého a na individuálním přístupu ke spiritualitě. A i když se unitáři mohou mezi sebou v různých východiscích a přístupech lišit, měla by jim být vždy společná snaha nevnímat případné rozdíly jako překážku k pěstování kladných vztahů mezi lidmi a vědomí, že je to vždy především aplikovaná etika, respektive praktické skutky, jimiž lze vážit opravdovost vlastní duchovní cesty.

Kniha je souborem sedmi příspěvků od Dagmar Blümlové, Václava Cílka, Anny Hogenové, Petra Juřiny, Michala Kohouta, Karla Stibrala a Jiřího Zemánka, jež zazněly na stejnojmenné konferenci konané 12. května 2012 v Praze. Krajina je v nich představena jako fenomén zajímavý pro mnohé obory: filozofii, archeologii, estetiku i přírodní vědy, a zároveň jako nevyčerpatelný zdroj umělecké inspirace. Nechybí ani představení jednoho ze současných amerických ekologických přístupů ke krajině: objevování důležitosti takového způsobu vnímání krajiny a předávání zkušeností s ní, který je typický pro animistické kultury přírodních národů, jež se rozvíjely bez jakéhokoliv systému písma. Obsah: - Krajina jako naše prodloužené tělo (Anna Hogenová) - Krajina archeologická (Petr Juřina) - Posvátná krajina (Václav Cílek) - Současná estetika a krajina (Karel Stibral) - Kdo obývá krajinu? Krajina - sídlo - vědomí (Michal Kohout) - Krajina ve slovech i za slovy. Pokus o typologii literární krajinomalby (Dagmar Blümlová) - Jak ladit s řečí země - K ekologii a etice jazyka Davida Abrama (Jiří Zemánek)