Lubor Matouš Livres

Historie výtvarného umění na území Předního východu od 7. tisíciletí do 5. st. př. n. l. je zasazena do širších kulturních souvislostí tehdejších civilizací. Čelný italský odborník pojednává zvlášť o Mezopotámii, o okrajových teritoriích (na nichž se rozvíjela především syrsko-palestinská, perská, anatolská i chetitská a foinická tvorba) a o Egyptě. Kniha je vybavena 226 skvělými barevnými (102) i černobílými (124) vyobrazeními.

Výbor obsahuje jednak mytologické básně sumerské a akkadské, tj. mýty na území staré Mezopotámie, přinášející některé základní představy o řádu a uspořádání světa, o stvoření a údělu člověka, o podsvětí a posmrtném životě, ajednak mytologické básně chetitské, tj. mýty naúzemí starověké Chetitské říše v Malé Asii, do nichž mezopotamské prvky pronikaly.

Epos o Gilgamešovi je považován za vůbec nejstarší epické dílo světové literatury. Popisuje dobrodružství sumerského krále Gilgameše při hledání nesmrtelnosti. Text, jehož počátky sahají do konce 3. tisíciletí př.nl., se opisováním a různými úpravami vyvíjel, takže existuje řada jeho verzí. Základ tvoří dvanáct tabulek, v nichž se mimo jiné objevuje předobraz biblické potopy a Noemovy archy. Gilgameš (původně Bilgamos, řecky Gilgamos) měl být pátý král sumerského města Uruk, kterému podle legendy vládl 126 let. V pozdějších textech se dokonce objevuje jeho zbožštění. Většina historiků se však domnívá, že se jedná o skutečnou historickou postavu.