Gabriela Culík Končitíková Livres

Uplynul rok, co se do vily manželů Baťových vrátily kuchařské sešity Marie Baťové. Nenápadné sešity v tvrdých deskách, se zažloutlými stránkami a ručně psanými recepty vzbudily nadšení. Byla to směsice zajímavých chutí, vůní a světových jazyků. Jak je známo Marie ovládala plynule několik jazyků a tak neměla problém s tím, aby si zapisovala recepty v původním znění. V kuchařských sešitech se nachází přes 400 receptů. Polovina z nich je věnována sladkým dezertům a právě tyto sladké dezerty jsou hlavním tématem cukrářky 99 sladkých teček Marie Baťové. Kniha 99 sladkých teček Marie Baťové není jen kniha o dezertech. První kapitoly jsou věnovány osobnosti Marie Baťové, protože jestli se dá o některém manželském páru říci: „Za silným mužem hledej silnou ženu“ jsou to bezesporu manželé Baťovi. Kniha představuje také jejich partnerský vztah. Málokdo ví, že ona jeho oslovovala Tomo, on jí Máničko. Sedmnáctiletý věkový rozdíl jim nebyl překážkou, možná právě naopak – ona k němu vzhlížela, on jí obdivoval. Marie velmi rychle pochopila, že si nevzala za manžela pouze Tomáše Baťu továrníka, ale Tomáše Baťu i s továrnou. Recepty jsou rozděleny do pěti částí – můžete se tedy těšit na recepty vhodné ke snídani, dopolední kávě, jako sladká tečka po obědě, odpolední siestě či večerním čaji o páté.

Nikdo se jako inspirativní osobnost nenarodí, člověk se inspirativní osobností stává. Ani Tomáš Baťa nebyl výjimkou. Nejenže změnil řemeslo v průmysl, dokázal pozměnit celý jeden výrobní obor a díky němu se Československo stalo největším exportérem obuvi na světě. Zejména se mu podařilo změnit myšlení lidí v jeho továrně. Měl jedno přání pro československého člověka: „Aby si přestal připadat před světem tak malý, aby uvěřil ve svou velikost“, protože Tomáš Baťa v jeho velikost věřil.Nelze uvěřit v pravou velikost jiných lidí, když člověk nezná tu vlastní. Aby člověk uvěřil ve svou vlastní velikost, a přitom jej neovládlo ego, je potřeba celoživotní odvaha a práce na sobě samém. Tomáš Baťa tuto odvahu měl.Inspirujte se osobnostním růstem Tomáše Bati. Kniha popisuje transformaci jeho myšlení a vnímání v jednotlivých dekádách života. Změny, kterými procházel v soukromém i pracovním životě, a jejich vliv na jeho osobnost.Proč si přečíst tuto knihu? Možná zjistíte, že máte s Tomášem Baťou společného více, než si myslíte, a naleznete několik rad, jak poznat lépe sebe a svůj postoj ke světu.

Publikace „Baťovy školy práce“ slučuje dnes už nesehnatelné knihy „Baťovský Zlín – mladé ženy“ a „Baťovský Zlín – mladí muži“. Kniha popisuje vznik a fungování Baťových škol práce, které byly charakteristické svým unikátním přístupem ke vzdělávání mladých lidí, kdy propojovaly vzdělání s povinnou prací v továrně a povinným životem na internátě. Primárním cílem škol nebylo vzdělávat mladé lidi pouze jako budoucí odborníky, ale zejména podpořit rozvoj jejich osobnosti a charakteru. Kromě odborných předmětů byli mladí lidé vzděláváni v tématech, jako jsou nalezení sebehodnoty a smyslu života i práce, důležitost vztahů, základní aspekty životní rovnováhy, komunikace, psychologie, ale třeba taky principy řízení či finanční gramotnost. Povinností každého studenta bylo, aby se stal finančně nezávislým na své rodině a vytvářel si pravidelnou finanční rezervu. Kniha popisuje život studentů na internátě, v továrně, i ve škole. Je proložena úryvky několika ojedinělých rozhovorů s absolventy těchto škol a nachází se v ní desítky dobových fotografií konkrétních absolventů, díky čemuž má čtenář jedinečnou možnost ponořit se do jejich každodenního studentského života. Kniha „Baťovy školy práce“ přináší inspiraci také v tom, jakým směrem transformovat vzdělávání mladých lidí, aby vyrůstali ve zdravé, sebevědomé a zároveň společensky odpovědné osobnosti.

Tomáš Baťa, známý podnikatel, vytvořil světové obuvnické impérium a vyvinul propracovaný systém, který podporoval efektivní podnikání a duševní zdraví svých zaměstnanců. Kniha je rozdělena do čtyř částí, které se zaměřují na tělo, mysl, duši a vztahy. Baťa dlouhodobě podporoval rozvoj svých spolupracovníků, aby se zdokonalovali nejen profesně, ale i osobnostně. Publikace nabízí nový pohled na baťovskou filozofii a praktické rady, jak budovat sebe sama a měnit životní postoje podle jeho principů. Obsahuje také baťovská desatera, jako jsou zásady duševního zdraví a zdravého spánku, doplněné krátkými příběhy, které odhalují podstatu Baťovy osobnosti. Mnoho zásad vychází z jeho osobních zkušeností, které ukazují jeho vize a emoce. Autorka Gabriela Končitíková, která se výzkumu baťovské historie věnuje čtrnáct let, přibližuje, jak propojit pracovní a osobní sféru podle baťovských principů. Baťa věřil, že lidé na vedoucích pozicích by měli mít přehled o osobním životě svých zaměstnanců, aby je mohli inspirovat. Dnes se často diskutuje o rovnováze mezi pracovním a osobním životem, a Baťa měl jasný názor na potřebu vymezeného času na práci i odpočinek.

Kniha Srdcem baťovec představuje celkem devatenáct poutavých příběhů ze zahraničí, které mají jeden hlavní společný znak - nikdy by se nestaly, pokud by jejich hlavní hrdinové nespojili svůj život s firmou Baťa a nestali se tzv. baťovci. Kniha obsahuje dva podrobné životní příběhy, které jejich autoři sepsali či nadiktovali téměř na sklonku svého života, jeden velmi poutavý dobový dopis a šestnáct příběhů, které byly v devadesátých letech uveřejněny v Amerických listech. Čtenář má tak jedinečnou možnost seznámit se s osobními příběhy lidí, kteří pomáhali šířit jméno Baťa například v Singapuru, či Kongu. Tito lidé se k uchování svých vzpomínek odhodlali z jedniného důvodu - chtěli, aby lidé i v budoucnu věděli, jaké výzvy firma svým lidem umožnila a jak dobře se s nimi tito lidé vyrovnali a byli hrdí na to, že mohli být součástí fenoménu Baťa.

Publikace vznikla na základě práce týmu studentů, kteří se v rámci svého studia na FME UTB začali věnovat hlubšímu studiu Systému řízení Baťa a možnostem využití odkazu Tomáše Bati v současném podnikatelském prostředí.

Kniha Eduarda Maloty „Viděl jsem Baťu růst“ přináší ojedinělý pohled na tento podnikatelský fenomén. Eduard Malota byl občanem města Zlína, přítelem a spolupracovníkem Tomáše Bati, ale v jisté době také konkurentem firmy Baťa. Ze všech uvedených rolí měl jedinečnou možnost sledovat rozvoj firmy Baťa – její růst i překonávání těžkých časů v době první světové války, v době hospodářských a společenských krizí.Autor se v maximální míře snažil o nezaujatost. Jeho snaha je obdivuhodná, přihlédneme-li ke skutečnosti, že firmu Baťa mohl později vnímat jako hlavní důvod vlastního podnikatelského neúspěchu a nakonec i krachu.Rukopis byl dokončen v roce 1939. Autor necítil potřebu zavděčit se jím Tomáši Baťovi (1876-1932) či firmě Baťa. Jedná se čistě o jeho osobní zpověď, jak s odstupem několika let hodnotil příběh, který se mu odehrával přímo před očima a jehož byl nedílnou součástí.

Šéfa, kterého si vážili právě proto, že byl jedním z nich, že jim byl blízký. Lidé kolem Tomáše Bati cítili, že tvoří velké dílo společně s ním a ne jen pro něj. Vážili si jej právě pro jeho přímočarost a jeho bezproblémové propojení se s kýmkoliv, kdo byl součástí firmy. K Baťovi mohl zajít každý zaměstnanec s jakýmikoliv problémy, Baťa se zajímal o své spolupracovníky, o každodenní život ve fabrice i mimo ni. Tomáš Baťa měl rád lidi. Nejlepší vzpomínky těch, kteří pracovali ve firmě Baťa, se nikdy netýkaly nadstandardních odměn, firemních benefitů apod. Jejich vzpomínky se týkaly osobních setkání s Tomášem Baťou, jehož uvažování a přímočarost je fascinovala. Kniha představuje 99 příběhů a desítky doposud nepublikovaných fotografií s Tomášem Baťou. Kniha 99 trefných příběhů Tomáše Bati je partnerskou knihou ke knize 99 SLADKÝCH TEČEK MARIE BAŤOVÉ.

Kniha predstavuje zbierku mnohy´ch zoznamov desator, ktore´ boli vytvorene´ vo firme Batˇa v obdobi´ medzi rokmi 1920 - 1940. Ide o desatora´, ktore´ boli publikovane´ v dobovej batˇovskej tlacˇi alebo v interny´ch firemny´ch dokumentoch. Zbierka vznikla niekolˇkorocˇny´m sˇtu´diom archi´vnych dokumentov firmy Batˇa, avsˇak iste sa nepodarilo objavitˇ vsˇetky za´sady, ktore´ firma vyuzˇi´vala a publikovala. Niektore´, hoci boli objavene´, tu uvedene´ nie su´, pretozˇe sa ty´kaju´ vy´robnej cˇinnosti, ktora´ uzˇ zanikla, a dnesˇne´mu cˇitatelˇovi by tieto za´sady neboli ani na u´zˇitok, ani na pobavenie. Je do^lezˇite´ spomenu´tˇ, zˇe doteraz nebola zˇiadna zbierka desator publikovana´ komplexne. Pre lepsˇiu prehlˇadnostˇ sme ich rozdelili do piatich katego´rii´ - na´jdete tu desatora´ patriace do skupiny osobne´ho rozvoja alebo starostlivosti o zdravie, tiezˇ tu na´jdete desatora´ zamerane´ na rodinne´ a vztˇahove´ te´my, zamerane´ na pra´cu, i tie, ktore´ sa snazˇili zlepsˇitˇ obchodnu´ a predajnu´ cˇinnostˇ.

Kniha představuje sbírku desater, která byla vytvořena ve firmeˇ Baťa v období mezi roky 1920 až 1940. Jedna´ se o desatera, která byla publikována v dobovém baťovském tisku či interních firemních dokumentech. Sbírka vznikla několikaletým studiem archivních dokumentu° firmy Baťa, avšak jistě se nepodařilo objevit veškerá desatera, která byla firmou využívána a publikována. Některá, acˇkoliv objevena byla, v knize uvedena nejsou, neboť se týkají výrobní cˇinnosti, která již zanikla. Důležité je zmínit, že doposud nikdy nebyla desatera publikována společné a v rámci lepši´ přehlednosti jsou rozdělená do pěti kategorii´ – naleznete zde desatera patřící do skupiny osobního rozvoje nebo péče o zdravi´, stejně jako zde najdete desatera věnující se rodinným a vztahovým tématům, zaměřující se na pra´ci i ta, která se snažila zlepšit obchodní a prodejni´ činnost. Mnohá desatera může čtenář využít i dnes.

Výstava, představující nejbližší spolupracovníky Tomáše Bati i jeho následovníků, kteří pomáhali utvářet fenomén, jímž se firma Baťa během let zcela bez pochyby stala, byla zahájena vernisáží 3. srpna 2023 u příležitosti 130. výročí narození Dominika Čipery. Dominik Čipera byl nazýván pravou rukou Tomáše Bati, avšak nebyl to pouze on, kdo ve firmě Baťa zanechal výraznou stopu. V katalogu naleznete celkem 43 osobností a jejich medailonky v plném znění, což nám výstavní panely z kapacitních důvodů neumožnily. Seznamte se s výběrem blízkých spolupracovníků Tomáše Bati, jejich názory i cennými zkušenostmi získanými z mnoha setkání se šéfem, a poznejte, do jaké míry je vlastně osobnost Tomáše Bati ovlivnila.

„Vzduch je naše moře.“ Jedno z oblíbených hesel Tomáše Bati, které zřejmě nejlépe vystihuje jeho lásku k letectví, v níž spatřoval budoucnost efektivní dopravy. Je známo, že firma Baťa aktivně rozvíjela letectví v naší zemi. Letecká doprava nesloužila pouze k přepravě, ale také k objevování nových možností obchodu. Pro ředitele firmy Baťa se stalo letadlo běžně používaným dopravním prostředkem. Stejně jako Tomáš Baťa využíval aktivně letadel také jeho nevlastní bratr Jan A. Baťa. Oba během svého života podnikli několik významných leteckých obchodních cest. V letošním roce si připomínáme 80 let od cesty Jana A. Bati, který k jejímu uskutečnění použil mimo jiné i letadlo Lockheed Electra OK-TCB, jehož majitelem je v současnosti Nikola Lukačovič. Přílet letounu Electra na letiště v Otrokovicích ozdobil letošní oslavy 1. máje, kterou Nadace Tomáše Bati pořádala. Součástí doprovodného programu v Otrokovicích byla výstava S Baťou vzhůru do oblak, která ukazovala šíři odkazu baťovského letectví – obchodní lety, výrobu letadel i Pilotní školu. Výstava byla instalována na otrokovickém letišti v autentickém prostoru původního baťovského hangáru a vzbudila velkou pozornost. Tuto výstavu přibližuje brožura „S Baťou vzhůru do oblak“, kterou právě vydala Nadace Tomáše Bati ve spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati Zlín. Fotografie poskytl Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Zlín.

Jedná se o velmi vzácnou stať, která vznikla nedlouho před smrtí Tomáše Bati. Jedná se o zachycení rozhovorů mezi ním a jeho blízkým přítelem Hugem Vavrečkou. Hlavním tématem jejich dlouhých diskusí bylo hledání příčin a řešení národohospodářské krize. Společně se věnovali tématům, jako jsou ceny klíčových surovin pro průmysl, osobnost podnikatele, postoje státu vůči podnikatelům, transparentnost ve veřejné správě, ale také morálce a etice nejen v podnikáni a veřejné správě, ale i ve společnosti všeobecně. V diskusích byl silně cítit smysl Tomáše Bati pro používání zásad selského rozumu, a to i u složitých témat. Hugo Vavrečka dokázal jeho názory uchopit tak, aby zůstala zachována podstat řešení, ale přednes se upravil do podoby vhodné k prezentaci vládě. Bohužel, stať musel do publikovatelné podoby dokončit Hugo Vavrečka sám. Rozhovory s Tomášem Baťou vedl od roku 1929 až do jeho smrti, která nastala krátce poté, co Hugo Vavrečka začal oficiálně pracovat pro firmu Baťa. Psal se rok 1932. Jejich přátelství však bylo dlouholeté, už od roku 1906, kdy Tomáš Baťa vyhledal Huga Vavrečku v kavárně Slávie a z jedné jednoduché otázky se rozvinul několikahodinový hovor, a hlavně začátek hlubokého přátelství. Vzhledem k dlouholetým zkušenostem obou mužů byly jejich rozhovory velmi inspirativní a nadčasovost jejich myšlenek doceníte jistě i dnes.