Jan Šiller Livres

Dnes v časných ranních hodinách jsem zadržel podezřelou skupinu individuí. Takzvaný Monstrkabaret Freda Brunolda je skupina asociálních typů, podle všeho psychicky narušených a nepřátelského smýšlení vůči našemu socialistickému zřízení. Samotný Fred Brunold, principál, je na první pohled zdevastovaný člověk, fyzicky i psychicky. Je dost možná pod vlivem omamných látek. Tito západní "umělci", jak jsme brzy zjistili, převážejí v jedné z marigotek zdeformovaného tvora, který je s největší pravděpodobností lidskou bytostí. Při výslechu Brunold vykládá zamotaný příběh, jsou to nesmysly, které ovšem způsobují, že stále víc ztrácím souvilosti. Informace, které podává, jsou nebezpečné fantazie, zatahuje do toho moji rodinu, neznámo odkud zná mého vnuka. Před chvíli se v kanceláři objevil nějaký zakrslík, trpaslík, Fredovo dvojče, výplody jeho choré mysli zamořují vzduch v mojí kanceláři, nevím, kolik už je hodin, jako bych tu seděl několik let a poslouchal Brunoldovo žvanění, dřív, než mě ten chlap úplně odrovná, musím se pokusit... Nedokončený záznam výslechu, který vedl kapitán Václav Štulec, celník na slovensko-ukrajinské hranici Ubľa-Malyj Bereznyj jedné podzimní neděle v polovině 80. let 20. století. Tentýž den kapitán Štulec zmizel beze stopy. Od té doby je nezvěstný.

Ačkoli je první a zároveň nejznámější román Mary W. Shelley z roku 1818 literární klasikou, většina lidí ho má spíše spojený s popkulturními odkazy, filmovými adaptacemi a variacemi zachycujícími především obraz hrozivého monstra, sešitého z všemožných kusů lidských těl a stvořeného šíleným profesorem Frankensteinem. Netvor, monstrum – stvoření, které ambiciózní vědec tajně přivádí k životu ve své laboratoři – nemá v ikonickém hororovém románu Mary Shelley žádné jméno. Okamžitě po svém „zrození“ je netvor svým stvořitelem zavržen jako neúspěšný experiment, od té doby se protlouká životem sám a jediné, po čem touží, je soucit. V inscenaci půjde především o oživení autorčina originálu, v němž k nám dodnes může promlouvat skrze svůj osobní příběh, nonkonformní život i intelektuální zázemí. Na pozadí románu pulzuje i tehdejší klimatická krize způsobená masivním výbuchem indonéské sopky Tambory v roce 1816, která přinesla dva roky trvající zimu, tzv. malou dobu ledovou. Rok, kdy Mary Shelley napsala svůj román, byl totiž také někdy přezdíván „rokem bez léta“. Vydejte se s námi do polární pustiny či na nehostinné alpské vrcholky, na hororovou exkurzi do lidské duše, na cestu, kde se střetávají zklamaná očekávání a radikální upřímnost.