Helena Konstantinová Livres

« On comprenait que les hommes pourraient être aussi efficaces que Dieu dans d'autres domaines que la destruction. » On ne peut qu'être d'accord avec le narrateur quand on voit la magnifique forêt qu'Elzéard Bouffier a élevée patiemment tout au long de sa vie. Écologiste avant l'heure ? Sans aucun doute. Ce berger a décidé de redonner sa superbe à cette lande déserte de Provence en plantant une forêt de chênes, de bouleaux, de hêtres de d'érables. Grâce à l'œuvre d'un seul homme, la vie revient peu à peu dans cette contrée désolée. Une histoire de patience, de respect et d'amour de la terre dont il faudrait certainement prendre de la graine…

Základní pilíře Skácelovy poezie vycházejí z jeho literárních předků (Erbena, Tomana, Halase, Kainara ale i Mikuláška). Stavbou svých básní má Jan Skácel nejblíže k Františku Halasovi, i on tvoří úsporné a hutné obrazy, rozvíjí v básni jediný základní obraz a zobrazuje většinou jedinou situaci. Básně sbírky Smuténka obyčejně začínají lyrickým popisem a v závěru vyústí do pointy, která míří až do oblasti morálky. Toto etické vyústění básní má Jan Skácel společné zase s jiným českým básníkem, Miroslavem Holubem. Obsahuje básně jako Chvíle, Smlouva, Zlatá brána, Smlouva... ,,Chvíle" Za žádnou pravdu na světě. Ale jestli chceš, za malý pětník ticha. Je chvíle, která půlí krajinu. Pokorný okamžik, kdy někdo za nás dýchá. 22-113-65

Obrazy, kresby, grafika, ilustrace. V publikaci jsou zastoupeny texty Jana M. Tomeše ze zahájení výstavy v Mělníku (1975) a ze zahájení výstavy v Zámecké galerii v Příbrami (1984), text Milana Pitlacha Šanghaj (2005), texty básní Jaroslava Seiferta a Bohuslava Reynka.

Řada typů venkovských lidí, obraz rodičů, přátelů a známých, různé události, oslava přírody, to vše se vrací v básnickém vyjádření autorových vzpomínek na dětství strávené na moravské vesnici. Vydáno u příležitosti 1. posmrtné výstavy o životě a díle Vítězslava Nezvala.

9. vydání; vázané v kůži. Soubor básní v próze, v nichž básník rozpráví s květinami, aby v nich odhalil tajemství jejích krásy i smysl své existence. V důvěrné apostrofě stromů a květin uplatnil Deml čistý, obrazný jazyk, který téměř stírá hranici mezi skutečností a snem.

V povídkách ztvárnila Lenka Hašková celý soubor příběhů a příhod, jaké prožívají dnešní ženy. Autorka se na ženy dívá střízlivě, s postřehem pro jejich slabiny a osobní selhání, zároveň však s porozuměním zachycuje ony všednodenní trampoty, s nimiž s ženskou houževnatostí svádějí zápas.