Zdeněk Rotrekl Livres

Kniha obsahuje profily zapomínaných autorů. Uvádí hlavně biografii osobností a jejich vřazení do dobových relací. Dále jejich bibliografii, knižní i časopiseckou, domácí i zahraniční a nástin výkladu díla.

Výbor z básnického díla 1940—1989 — po více než čtyřiceti letech první kniha, která Zdeňku Rotreklovi oficiálně vyšla ve vlasti.

Spisy 1 Do deseti oddílů zpracovaná autorova celá básnická tvorba, počínaje prvními verši a knižním debutem Kyvadlo duše a konče sbírkou Cestovní klínopis a cykly veršů Sedmiprstý týden (1996) a Záznamy (1998–1999), publikovaných jen v novinách a časopisech. Jako motto je zařazena báseň ze srpna 2000. Autor za tuto knihu obdržel v roce 2001 Cenu Jaroslava Seiferta.

Eseje vycházely v letech 1936-1948 v čas. Řád, Národní obnova, Vyšehrad a Na hlubinu

Spisy 2. Román Světlo přichází potmě začal autor psát na začátku roku 2000; podává v něm sugestivní obraz jedinečných lidských osudů, které byly zasaženy všemi tragickými událostmi posledních šedesáti let českých dějin.

Sbírka veršů Němé holubice dálek je spjata s Brnem, s autorovým rodným domem (postaveným v 80. letech 19. století) a zvláště s rodnou zahradou, záhnoucí se od Údolní ulice až k hradu Špilberku (zahrada měla přes tři tisíce čtverečních metrů). Na této zahradě stála tzv. "otevřená besídka"; v ní autor začátkem čtyřicátých let rád sedával, i se svými literárními přáteli Františkem Halasem, Klementem Bochořákem ad. Sbírka vznikla v roce 1987 s pracovním názvem Hebrejské melodie. Definitivní název Němé holubice dálek jí dal autor podle nápěvu, podle něhož se zpíval žalm 56, a opatřil ji hebrejským podtitulem Al jónat elém rechokím (později upraveno na élem). První knižní vydání sbírky. Obsahuje také oddíl Basic Latin.

Sbírka Stromy, ptáci, zvířata a podobní lidé z roku 1973 se váže jednak k období autorovy nemoci, jednak k delším pobytům ve zčásti zděděném a zčásti zakoupeném domku se sadem uprostřed lesů za Brnem v letech 1972-1973. Odtud pochází také množství motivů rostlin a zvířat. Neobvyklé zvyky, samostatná sbírka napsaná roku 1974, vyšla roku 1980 pod názvem Neobvyklé zvyky, poezie 1974 jako 230. svazek Edice Petlice, později znovu v samizdatu v Brně.

Původní rukopis veršů Cestovní klínopis obsahoval básně z pobytů v zahraničí a z cest do Švýcarska, Francie, Španělska, Portugalska a Bavorska v devadesátých letech. Osm básní AM LOHNERWEG, v nichž je užito i lidové němčiny kantonu Bern, napsal autor jako vzpomínku na svého přítele, rodilého Švýcara, spolužáka ze studijního pobytu ve Vevey u Ženevského jezera v roce 1938. Později autor rukopis rozšířil o další verše ze stejné doby a celou sbírku zarámoval básněmi Někde I (1991) a Někde II (1995). Takto uspořádaný Cestovní klínopis vyšel v roce 1996 spolu se sbírkou Němé holubice dálek.

Básnická sbírka inspirovaná jazykovými učebnicemi Basic, mluvou obyvatel autorova rodného města, Čechů, Němců a Židů, a orwellovským newspeakem...

Do pátého svazku Spisů uspořádal Zdeněk Rotrekl svou dosavadní tvorbu literárněhistorickou a esejistickou. Oddíl I – „Skrytá tvář české literatury nejenom krásné“ tvoří stejnojmenný soubor biografických medailonů členů starší literární generace: Ivana Blatného, Jana Čepa, Zdeňka Kalisty, Dominika Pecky, Bohuslava Reynka, Jana Zahradníčka, Františka Halase ad. Poprvé vyšel v samizdatové edici Milana Jelínka v roce 1986, poté v roce 1987 v Sixty-Eight Publishers v Torontu a dvakrát v nakladatelství Blok (1991 a 1993). Oddíl II – „Fenomény barokní i jiné“ obsahuje: eseje vydané v samizdatu v souboru Barokní fenomén v současnosti a jiné úvahy (edice Milana Jelínka 1986 a Edice Expedice 1987), poté pod názvem Barokní fenomén v současnosti (Torst 1995); další texty zveřejněné v samizdatu, v různých sbornících, vysílané v rozhlase nebo dosud nezveřejněné. Svazek uzavírá Jmenný rejstřík a Poznámky ediční a jiné. K vydání připravila Jana Uhdeová.

Verše výboru Hovory s matedřídouškou vznikaly v letech 1962–1970. Hovory s mateřídouškou, věnované matce, která zemřela tři měsíce před návratem syna z třináctiletého věznění, se objevují v nakladatelství Sursum ve vlasti poprvé. V této sbírce se z celé Rotreklovy tvorby snad nejsilněji objevují názvuky surreálné.

Antologie mapuje prvních třicet let básnické tvorby současného významného moravského básníka.

Počátky české literární rezistence, diskontinuita české kultury, poválečný literární život v Brně, Morava ve střední Evropě, dílo Alexandra Klimenta a Edy Kriseové – to jsou jen některá z témat esejů brněnského básníka. Titulní esej knihy je ojedinělým pokusem o zmapování vlivu baroka na nejnovější českou kulturu, zejména literaturu, ale třeba i folkovou a rockovou hudbu.

Sborník k sedmdesátým narozeninám básníka uspořádal Karel Coural.

První samostatné vydání sbírky. V Ediční poznámce autor napsal: „Chór v plavbě ryby Ichthys vychází u nás knižně poprvé zkorigovaný (...), a je to tedy vydání poslední ruky, opravující pouze předcházející chyby a překlepy v dřívějších edicích, nijak jinak neměněné.“ Zbývá pozastavit se nad řeckým slovem ICHTHYS, česky RYBA. Slovo se skládá z počátečních řeckých slov: Ježíš, Kristus, Boží Syn, Spasitel. Toto znamení katakombálních křesťanů z doby císařského Říma lze v katakombách najít dodnes. Ediční poznámku zakončil autor slovy: „V dobách koncentračních táborů a disentu náboženské prožitky současnosti a dávných dob spolu příznačně souzněly.“

Sbírku Malachit z let 1949–1969 začal autor psát v leopoldovské trestnici na záchodový papír náhodně nalezenou inkoustovou tužkou. Verše se podařilo přenést do uranových dolů tábora Bytíz u Příbrami, kde autor napsal několik dalších básní. Krajně riskantní cestou mimo povolený písemný styk s domovem byl rukopis dopraven autorově matce, která později v dopise potvrdila, že „malachit došel“. Mnichovské vydání obsahu 21 dochovaných básní, které už v roce 1978 vyšly v samizdatové edici Petlice.

Verše z této sbírky, v níž autor nalezl jednu fazetu své vnitřní krajiny, vznikly po návštěvě opuštěného zámečku Schönwald na náměšťském panství hrabat Haugwitzů, jehož park podivuhodně korespondoval s autorovou rodnou zahradou na Údolní ulici v Brně.

Výbor z poezie vězněných básníků Zdeňka Rotrekla, Václava Renče a Josefa Palivce s monografickými portréty. Uspořádal a předmluvu a komentáře napsal Antonín Kratochvil.

Spisy 3. Třetí svazek Spisů představuje Zdeňka Rotrekla jako prozaika a dramatika. První oddíl Sad a menší prózy shrnuje patnáct próz a básní v próze z let 1943–1988, z nichž osm vyšlo knižně ve svazku Sad a menší prózy (Rozrazil 1991), jedna ve sborníku Básníkův skrytý čas (Rozrazil 1990), ostatní vycházejí knižně poprvé. Druhý oddíl Kniha apokryfů, kouzel a zaříkávání tvoří soubor devatenácti básní v próze z roku 1970, který vyšel knižně jen v zahraničí, ve svazku Básně & prózy (Mnichov, Opus bonum 1985). Třetí oddíl Rozhlasové hry obsahuje čtyři rozhlasové hry z let 1968–1973: Jak z olivových květů věčné moře, Stará žena, Popis pohřbívání mýdla a kostní moučky a Anděl okouzlený pádem. Hru Popis pohřbívání vysílal v roce 1993 Český rozhlas 3 – Vltava; knižně vycházejí všechny čtyři hry poprvé. Svazek je doplněn obsáhlou Ediční poznámkou.

Výbor z poezie vězněných básníků Zdeňka Rotrekla, Václava Renče a Josefa Palivce s monografickými portréty. Uspořádal a předmluvu a komentáře napsal Antonín Kratochvil. Exilové vydání nakladatelství Sixty-Eight Publishers manželů Škvoreckých v Torontu. Obálku navrhl Ferdinand Čulík.