Jindřich Zogata Livres

Protagonisty povídek jsou školáci, učitelé, rodiče a sousedé v malé slezské vesnici s českou a polskou školou. Povídky s jednoduchým dějem a několika tahy vykreslenými postavami zachycují dětský věk od prvních krůčků poznání k pozvolnému racionálnímu osvojování světa.

Bohatá metaforika a láska ke krajině v okolí Beskyd.

Autor vypráví o vztahu dvou mladých lidí - Michala a Zuzky - jejich problémech, práci a zálibách. Současně líčí osudy svérázného promítače v kině a básníka Gejzy Skřonta. Všichni žijí a pracují v městysu jménem Šalamourov, kde se také tato dějově nepříliš jednotná kniha odehrává. Časově je pravděpodobně zasazena do doby před r.1989 (alespoň podle některých poznámek autora) a celkem dobře ukazuje běžný život lidí na malém městě.

Sbírka meditativní lyrické poezie se skládá ze dvou částí, Plán kruhu a Kruh plánu, a zaobírá se otázkami vesmíru, věčnosti, vývoje a lidství. Napsáno v roce 1978.

Reflexní a intimní poezie obsahuje básně s různorodou tématikou.

Básnická sbírka prezentující obrazy krajiny a příběhy o kopalnách z Ostravska a Těšínska - z kraje, odkud autor pochází. Kniha byla oceněna v literární soutěži Ostrava - město v pohybu.

Baladická próza čerpá z dětských vzpomínek autora na minulost rodného kraje na pomezí Polska a Slovenska.

Společenské neřády a řády zaokrouhlil glób. Přetržitost dnů pokračuje dalšími nesourodými roky. S verši na jarmark nechodím ani teď. Jsou věc svědomí a pro radost. Epika živobytí. Podíl svědectví. Soubor veršů z let 2011-2019

Baladická próza ze života goralů na trojmezí mezi Čechami, Polskem a Slovenskem v poměrně širokém časovém prostoru od první po druhou světovou válku.

Lyrické črty ze života, nazíraného očima pečovatelů o veřejnou zeleň v Brně, v polovině 80.let. Nedějové prózy zachycují a reflektují autorovy zážitky i zkušenosti z dlouholetého zaměstnání. Metaforický jazyk a spousta exkursů do filozofie a ekologie.

V první částí nazvané "Kořeny vzhůru" jsou obsaženy drobné expresivní i poetické útržky lidských osudů spojené s městem. Druhá část zahrnuje rozsáhlejší povídku "Střední slunce", která přináší hrdinův návrat z města do kraje dětství na severu Moravy.

Čtvrtý díl baladické rodinné kroniky ze slezského pomezí sleduje osudy rodiny gajdoše Pavla až do konce 20. století.

Boris Solanský v první části sborníku otiskuje povídky o dětech a mladých lidech a jejich hledání smyslu života. J. Jílek ve své novele Podzimní zápisy zachycuje počátky profesionální dráhy mladého učitele a Josef Zogata v poslední části ztvárňuje svérázné příběhy Valašska svéhodětství.

Nová próza Jindřicha Zogaty směřuje k propojení jeho dřívější a dnešní poetiky, jeho včerejších a dnešních témat. Básník a prozaik zde využívá obou pólů svého talentu, aby v směšnohrdinské skladbě, alegorii a varujícím podobenství, humoru vyplývajícím často z jazykových novotvarů i sžíravé satiře sklenul oblouk nad naším rozporným světem, opíraje se současně o dávnověké alegoricko-parabolické tradice.

Sbírka sugestivních, osobitých básní, inspirovaných pochmurnou historií brněnského Špilberku, jednoho z nejobávanějších vězení rakouského mocnářství.

Básnická sbírka, v níž se autor převážně vrací ke krajině a lidem, kteří se mu stali osudem v dětství a mládí a ovlivnili ho i v pozdějším životě.

Básně a básnické texty metaforickou formou ukazují obraz současného světa.

Novela sleduje dospívání a citové zrání 15.ti letého chlapce v době těsně po 1. sv. válce na pomezí Polska a Slovenska.

Obrazy ze života horníků a dalších obyvatel města Kvádrna po okupaci sovětských vojsk v roce 1968.

Sbírka veršů je úvahou nad současným světem, který dává nejen blahobyt, ale i lítost a smutek.

Sofistikovaným básnickým jazykem psané osobní vzpomínky a reflexe svérázného slezského básníka i prozaika jsou rozděleny do pěti tématických oddílů. Jedním z nich je i dříve vydaná próza Zdař Bůh, věnovaná knězi Oldřichu Prachařovi.