Radomil Novák Livres

Existuje-li taková touha vznikají-li díla, která sice na první pohled nevybočují z normy běžné produkce krásné literatury, ale při bližším prozkoumání se liší zejména tím, že otevírají cesty k jinému umění, že ve svém estetickém kódu mají navíc postupy, jimiž se vzpírají tradičním metodám analýzy a interpretace, pak se jejich čtenář nebo odborný badatel také nutně ocitá v pozici „mezi“, mezi dvěma uměními, mezi dvěma, příp. více vědními obory.

Soubor studií o možnostech interpretace poezie z hlediska vzájemných vztahů mezi poezií a hudbou, které vycházejí z tvorby českých básníků 20. století, zejména z díla Antonína Sovy, Jaroslava Seiferta, Vladimíra Holana, Oldřicha Mikuláška a Josefa Kainara.

Laskavému čtenáři se dostává do rukou kniha o hodnotách vytvořená kolektivem katedry jazyka českého a literatury s didaktikou Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. V této monografii se můžeme sektat s pokusem znovu kriticky reflektovat dobu i myšlení, člověka a společnost, a to vše v jejich vztahu k hodnotám. Pomocí slova jsou zde vystaveny soudu hodnoty současné společnosti. Jsou zkoušeny a čištěny tak, jak se čistí leští zlato. Prostředkem očisty zde je však jazyk, díky kterému se povídá, jaká společnost dnes je.

Monografie Prostor pro češtinu sestává z šesti dílčích kapitol, v nichž je věnována pozornost problematice jazykovědné, literární a také didaktické. Tato trojdomost reflektuje žádoucí propojení teorie a praxe. První zk kapitol (D. Svobodová) se věnuje cizím prvkům v češtině jako projevu jazykové kreativity. Další dvě studie se věnují problematice čtenářství, a to jednak na základě výzkumných šetření (I. Gejgušová), jednak z pohledu obecnějšího s akcentováním naplnění sociální role čtenář v období dospívání (K. Homolová). Poslední dvě studie doplňují celou monografii o prostory literární. Olga Kubeczková se věnuje existenciální tematice v přírodní próze, Radomil Novák se soustředí na okrajový žánr detektivky v intermediální perspektivě.

Týmová publikace sdružuje stěžejní a tematicky spjaté studie, které reflektují fenomén překračování hranic obvyklosti v současném jazyce, literatuře. Zároveň aktualizují smysl onoho překračování při školní výuce češtiny. Jak v jazykové, tak v literární oblasti se studie komplexně zabývají vnímáním tradice (tradičních postupů, pohledů, způsobů řešení), i jejího překračování, narušování, příp. odstraňování s ohledem na efektivní zvládnutí nových vzdělávacích postupů v rámci RVP na školách různého typu a zaměření. Autorský kolektiv bude sdružovat především pracovníky katedry, kteří se problému v rámci svých výzkumných aktivit věnují dlouhodobě.