Josef Sekera Ordre des livres

Novela je situovaná do Podyjí, nedosahuje kvalit "Vinařů", pouze naplnila dobový rámec venkovské prózy, akcentující idylickou věrnost v lásce a příchylnost k půdě. V roce 1946 byla novela zfilmována pod názvem "Vinařská nevěsta".

Kniha připomíná místa, jež autor za svého života prošel, a je svérázným místopisem naší vlasti. Vyšla po smrti autora.

Jsou to veselé i vážné historky, plné prosté lidové moudrosti, jimiž autor přibližuje dětem podobu rodného kraje pod Železnými horami.

Poslední Sekerova románová freska zachycuje s širokým epickým rozmachem proměny východočeské vesnice od jara 1945 do poloviny 50 let 20. století.

Život a dílo nadaného českého malíře Jindřicha Pruchy, který zahynul jako oběť první světové války. Podkladem románu jsou dochované památky, zvláště umělcův zápisník a vzpomínky Pruchovy sestry a důvěrnice Vojslavy.

Sekera v knize obrací opět svoji pozornost na Slovensko, aby vytvořil syntetický obraz tamějšího života ve 30. letech 20. století. Chce postihnout skutečnost v co nejširším záběru, zachytit se stejnou intenzitou všechny složitosti dobových sociálních i národnostních vztahů. Podle kritiky však snaha, aby historie skutečně prostoupila život postav, zůstává však nenaplněna.

Obsáhlý román o českých rudoarmejcích, který míří proti mystifikacím a iluzím tzv. legionářské literatury a líčí osudy Čechoslováků bojujících ve slavné ruské divizi Kikvidzeho na donských stepích a na přístupech k Carycinu.

Autor líčí učitelův marný boj s tehdejšími představiteli zemské školní rady, kteří s rasistickým opovržením odmítali poskytnout nejzákladnější prostředky k výchově romských dětí, a ukazuje i dobré výsledky učitelova osamoceného úsilí o civilizování romského způsobu života.