Tomáš Grygar Livres

Kniha představuje první vědeckou monografii komplexně pojednávající o institutu vyvlastnění v českém právu. Náležitá pozornost je věnována všem relevantním otázkám tohoto institutu – od jeho teoretického vymezení a právněhistorických aspektů, přes ústavní podmínky vyvlastnění až po platnou a účinnou právní úpravu obsaženou v zákoně o vyvlastnění, jakož i zvláštních zákonech. Vymezeny jsou tak zákonné podmínky vyvlastnění, otázka náhrady za vyvlastnění, zrušení vyvlastnění či problematika vyvlastnění a práv třetích osob. V samostatné kapitole je dále pojednáno o jednotlivých expropriačních titulech obsažených v řadě zvláštních zákonů. Stranou nezůstaly ani procesní aspekty věci v podobě kapitol věnovaných vyvlastňovacímu řízení, jakož i soudní ochraně proti rozhodnutí správního orgánu o vyvlastnění a náhradě za něj. Autoři monografie poukazují na zásadní právně-teoretické i praktické problémy právní úpravy vyvlastnění a vyvlastňovacího řízení, na antinomie mezi jednotlivými ustanoveními právních předpisů, které tuto problematiku regulují (zejména Listiny základních práv a svobod, zákona o vyvlastnění a zvláštních zákonů obsahujících jednotlivé expropriační tituly) a v návaznosti na to předkládají řadu návrhů de lege ferenda. Publikace je primárně určena odborníkům z řad správněprávní teorie a praxe, zejména akademikům, advokátům a pracovníkům vyvlastňovacích úřadů nebo soudů. Zároveň však přestavuje podrobný studijní zdroj pro posluchače právnických fakult, jakož i širokou veřejnost.

Tato publikace je věnována problematice řízení o přestupku právnické osoby, a to zejména z pohledu jeho specifik oproti řízení o přestupku osoby fyzické. V červenci 2017 nabyl účinnosti nový zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který na rozdíl od předchozího přestupkového zákona, upravuje i správněprávní (přestupkovou) odpovědnost právnických osob. Tato správná myšlenka by si však zasloužila v některých ohledech podstatně lepší realizaci. Nedostatky právní úpravy lze spatřovat v rovině teoretické, legislativně- technické i čistě praktické. Těžiště monografie spočívá v podrobné analýze jednotlivých, zejména procesních institutů, které jsou pro řízení o přestupku právnické osoby zcela specifické (např. zajišťovací institut zákazu zániku, zrušení a přeměny obviněné právnické osoby), nebo jsou s ohledem na specifický charakter právnické osoby aplikovány do určité míry odlišně od řízení o přestupku fyzických osob, obzvláště těch nepodnikajících. Pozornost je věnována zejména procesnímu jednání (úkonům) právnických osob v řízení o přestupku, specifikům dokazování, včetně jeho vztahu k otázce přičitatelnosti a liberace, otázce procesního nástupnictví při přechodu odpovědnosti za přestupek na právního nástupce právnické osoby nebo konkurenci řízení o přestupku právnické osoby s trestním řízení proti právnické osobě pohledem zásady ne bis in idem. Po důkladné analýze současné právní úpravy přichází monografie s konkrétními návrhy de lege ferenda. Monografie najde své místo zejména v knihovnách akademiků specializujících se na oblast správního práva, advokátů věnujících se obhajobě právnických osob v řízení o přestupcích, pracovníků správních úřadů nebo soudců správních soudů.

Publikace je určena odborníkům v oblasti správního práva, jako jsou advokáti, akademici, soudci správních soudů a pracovníci správních úřadů. Představuje první monografii zaměřenou na problematiku zániku přestupkové odpovědnosti, která přináší řadu teoretických a praktických otázek. Naplnění důvodů zániku odpovědnosti za přestupek má zásadní důsledky pro osoby, proti nimž se přestupkové řízení vede. Monografie se zabývá teoretickými východisky zániku odpovědnosti a podrobným rozborem všech důvodů zániku. Dále se věnuje procesním důsledkům zániku odpovědnosti a přechodu odpovědnosti na právního nástupce v řízení před správními orgány a soudy. Recenzenti vyzdvihují vysokou odbornou úroveň publikace a autorovu širokou znalost teorie práva, ústavního práva a právních dějin. Autor se opírá o rozsáhlou literaturu a judikaturu, které podrobuje kritickému zhodnocení, což je vnímáno jako pozitivní přístup. Kniha je považována za nadstandardní odbornou právnickou publikaci, která přináší cenné podněty pro další diskusi v oboru.

Praktický komentář k zákonu o realitním zprostředkování, účinnému od 25. 4. 2020, nabízí zasvěcený výklad jednotlivých ustanovení a související právní úpravy. Zaměřuje se na nejasnosti a nepřesnosti zákona, jako jsou součásti služeb realitního zprostředkovatele, právní režim rezervační zálohy, úschova peněz převzatých zprostředkovatelem, platby provizí a problematika švarcsystému při spolupráci mezi makléři a kancelářemi. Dále se zabývá možnostmi odstoupení od smlouvy o realitním zprostředkování a dalšími tématy. Komentář zahrnuje příklady z rozhodovací praxe soudů, které usnadňují výklad právní úpravy. Kromě soukromoprávních aspektů se věnuje i správněprávním otázkám, včetně správní kontroly a přestupků podle nového zákona. Autorský tým tvoří advokát specializující se na realitní právo, majitel realitní sítě a právní akademik, kteří spojují akademickou hloubku s přístupností pro laiky. Komentář je určen právnické obci, ale je napsán tak, aby byl srozumitelný i pro realitní zprostředkovatele a jejich klienty, čímž usnadňuje orientaci v nové právní úpravě.