Kniha, která zachycuje dějiny československé beatové a rockové hudby v letech 1956 až 1989, rozhodně není vyčerpávající historickou studií psanou z akademického odstupu. Autoři sledují krok za krokem dění na naší rockové scéně a předkládají čtenáři poutavý a živýpříběh, jehož jsou sami účastníky. V obsáhlé obrazové příloze jsou publikovány desítky unikátních fotografií hudebních skupin i osobností čs. bigbítu z doby, kdy oficiální media tuto kulturu zcela opomíjela.
Knižní dokument vydaný k 10. výročí úmrtí Jana Ivana Wünsche, baskytaristy, spoluautora písní dvou hudebních uskupení "Hudba Praha" a "Jasná páka" a výrazného hudebního publicisty. Kapely Jasná páka a Hudba Praha ovlivnily vývoj neoficiální kulturní scény v Československu 80. let a v různých obsazeních vystupují dodnes. Srdcem obou těchto uskupení byl Jan Ivan Wünsch, jehož hudební, společenský, politický a hospodský život v úvodu knihy popisuje hudební publicista Vojtěch Lindaur. Další část knihy tvoří "autorozhovor", který Wünsch napsal jako vlastní paměti koncem devadesátých let pro časopis Rock & Pop. V závěrečné části naleznete rozhovory výtvarníka Karla Halouna s šestadvaceti bývalými a současnými členy kapel Jasná Páka a Hudba Praha, kteří odpovídali na deset otázek týkajících života Jana Ivana Wünsche. Převážná část fotografií, které knihu ilustrují, jsou z osobních archívů autorů, spoluautorů i respondentů.
Autobiografická vyprávění, vzpomínky a ohlédnutí za podstatnými událostmi, klíčovými hudebními zážitky a nejrůznějšími životními epizodami z pera jednoho z uznávaných českých hudebních publicistů. Přední český hudební publicista vzpomíná v této knize na některé klíčové momenty ze svého života. Velký prostor Lindaur věnuje svým pravidelným cestám na každoroční hudební festival v britském Glastonbury. Hořkou příchuť mají jeho vzpomínky na výpravu za severoamerickými Indiány, naopak úsměv vzbuzuje popisování autorových začátků s alkoholem. Velmi napínavá je část o tajném koncertu německé umělkyně Nico na pražském Opatově v 80. letech a seriózní vyprávění představuje "životopis" časopisu Rock & Pop, v jehož redakci Vojtěch Lindaur mnoho let působil. Tato publikace zkrátka nabízí velmi zajímavé postřehy od člověka, který je s (nejen) českou populární hudbou spojen už od přelomu 60. a 70. let 20. stol.
Známý hudební publicista, šéfredaktor časopisu Rock & Pop, popisuje historii hnutí hippies od jeho vzniku až do konce na přelomu 60. a 70. let.
Sborník přátel, kolegů i obyčejných fanoušků publicisty Jiřího Černého přináší více než osm desítek gratulací, vzpomínek, úvah nebo jen fotografií a vzkazů tomuto významnému českému novináři a hudebnímu kritikovi. Mezi přispěvateli najdeme jména jako např. Václav Havel, Josef Škvorecký, Jiří Suchý, Marek Brodský, Jan Rejžek, Lubomír Dorůžka, Ivan Martin Jirous-Magor, Vlastimil Třešňák, Vladimír Merta, Marián Varga a desítky dalších. Jiří Černý se vlastně stal již za svého života legendou české hudební kritiky - v dobách časopisu Melodie si vytvořil neopakovatelný a nenapodobitelný způsob psaní i komentování nejen hudební scény, založil a několik let vedl měsíčník Rock & Pop, je autorem řady knižních publikací a rovněž tvůrcem několika tisíc poslechových pořadů. Sborník k jeho 75. narozeninám, doplněný bonusovým CD S Jiřím Černým na věčné časy a nikdy jinak!, vychází v limitované číslované edici.
Monografie protagonisty skupiny Grateful Dead je zároveň obsáhlým dokumentem, který čtenařům přiblíží množství souvislostí z dějin americké rockové scény.
Soumrak rockové hudby bývá předpovídán periodicky už pětatřicet let, zatím však zjevně nenastal! Jeden z autorů úspěšného titulu a televizního cyklu "Bigbít" vydává tentokrát obsáhlé svědectví o vývoji rockové hudby ve světě. Sám o Neznámých slastech říká: "Impulsem k napsání mi byl prodavač v největším londýnském hudebním knihkupectví, který na můj dotaz po takové knize s úšklebkem pravil: "To byste si ji musel napsat sám." A tak se také stalo.
Knižní profil folkrockové skupiny Marsyas od hudebního publicisty Vojtěcha Lindaura vznikl jako pestrá, ale promyšlená koláž faktografických údajů a osobních vzpomínek autora na setkávání s kapelou i jejími jednotlivými protagonisty. Kniha mapuje základní sestavu skupiny i natočená alba, sleduje osudy Petra Kalandry a Zuzany Michnové v komunistickém Československu i Oskara Petra za velkou louží, dává prostor i postřehům přátel, fanoušků a spoluhráčů. Nechybí dobová dokumentace, fotografie, diskografie a zásadní články o skupině.
Čtyřicet let od vzniku Glastonbury, nejslavnějšího festivalu „soudobých pódiových umění“, je tak akorát dobrou motivací pečlivě přehlédnout Worthy Farm, údolí zvíci velikosti Brna, rozkládající se u vsi Pilton v hrabství Somerset. Panoramatický záběr zkombinovat pohledem z útrob festivalu, upřít zrak přes ramena a hlavy bezmála dvou set tisíců lidí a uslyšet hudbu, která z pódií od roku 1970 zní. Podobně jako je všeobjímající festival v Glastonbury, měl by být takový i tento sborník. Čeští novináři, kteří festival (pochopitelně jen posledních dvacet let) považují za výjimečný, se o takový „makro-mikro“ vhled pokusili. Co autor, to jiný rukopis, jiné uvažování, jiné prožitky – každý podle svého ustrojení. Kromě pečlivé „slepé“ mapy od samých počátků festivalu až po stržení opony v devadesátém zde rok po roce už na vlastní oči a uši mapují náladu, charakter i obsazení úplně všech ročníků, zaznamenávají proměny Glastonbury (od taneční revoluce přes květná léta world music a comeback jazzu až po vývoj rockové hudby za poslední čtyři dekády), dobrodružné i humorné zážitky z cest, historky ze zákulisí, črty z „paralelního města“ všech vůní a chutí a především jedinečné záznamy společného sdílení toho všeho dohromady.
