Josef Kroutvor Livres

"Recueil de dessins de l'illustrateur tchèque qui débuta dans l'effervescence des années 1960.

Kniha "Praha. Prague" spadá do žánru Kultura, umění. Autorem je Štecha Pavel. Obsahuje 180 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Prostor" z roku 2004. Přejeme příjemné čtení.

Eseje a texty z česko–rakouského pomezí a Šumavy.

Moře, země, lidé . . . to je hlavní motto Kožíkovy půvabné, svěží knížky o Bretani.Bretaň je jeho velká láska, poznal ji již v roce 1936 a od té doby se tam neustále vracel, je okouzlen její přírodou, historií, lidmi. Své citové zaujetí chce sdělit českému čtenáři, chce být jeho společníkem na pouti touhle zajímavou zemičkou, společníkem velmi kultivovaným a zasvěceným. Není města, které by dokonale neznal, a i když se nejraději vrací k tématům jemu samému nejbližším - literatuře, architektuře, umění, historii - přináší opravdu všestranný obraz, který upoutá svým sugestivním líčením. Nespoléhá jen při tom na vlastní pohled, ale cituje i svědectví jiných: spisovatelů, básníků, malířů, historiků různých dob i různých národností, čímž obraz ještě získává na hloubce a šíři. Je skutečným mistrem slova, dovede střídat tóny a nálady, od lyrického popisu přírody přejde přes barvité líčení pohnuté bretaňské minulosti, literární reminiscence, legendy, mýty až po současnost. Sympatická je právě ta lehkost, nenucenost jeho vyprávění, v němž se minulost mísí s přítomností, vzpomínky se skutečností. Volí formu krátkých kapitolek, volně na sebe navazujících, jen poslední je jakýmsi přehledným turistickým průvodcem po Bretani - pro ty, kdo by ji chtěli navštívit - a i ta je psána lehkým perem, a přestože je doslova nabita jmény a fakty, čtenáře určitě neunaví.

Publikace o Praze, podávající nezvyklý pohled na její historii, památky i architekturu

Spolu s esejistou Josefem Kroutvorem vstupte do kavárny, objednejte si kávu a pozorujte proměny společenského života! Jak se měnila doba, móda, styl, zvyky, jak se stále mění svět… Kavárna je zrcadlem města, seznamte se s historií pražských kaváren a věnujte pozornost i současnosti.

Potíže s dějinami je sbírka esejů českého básníka, prozaika a historika umění Josefa Kroutvora. Poprvé vyšla v roce 1990, obsahuje čtyři kapitoly, čtyři zamyšlení nad osudem střední Evropy.

Esejista, historik umění a znalec duchovního milieu střední Evropy Josef Kroutvor, jenž se bez jakýchkoli oficialit stal uznávaným mluvčím své generace, píše po celý život rovněž básně v próze. Výbor, který sám nazval Pouštění papírových draků, vydáváme neobyčejně rádi – autorovi k šedesátým narozeninám a čtenářům pro potěšení.

Ve stejné grafické úpravě jako Kroutvorovy vzpomínky Poletování jednoho ptáčka vydává nakladatelství Torst soubor jeho esejů o českých básnících, prozaicích a esejistech, které má autor rád a jejichž dílo ho oslovuje. Kroutvor je zaujatý čtenář, laskavý pozorovatel a má na literaturu osobitý, vyhraněný pohled. Nejlépe se mu píše o těch, které sám osobně poznal (Bohumilu Hrabalovi, Jiřím Muchovi, Pavlu Šrutovi), ale i o těch, jejichž dílo je mu blízké, ač žili třeba již v 19. století či v první polovině století dvacátého (Karel Hynek Mácha). Nenápadně, jakoby mimochodem, autor ve své knize rozevírá široký vějíř podnětů k četbě a jejímu promýšlení. Jeho knihu s radostí přečte každý, od lidí, kteří se literaturou zabývají pracovně, až po běžné zájemce o četbu. A ti i oni v knize naleznou vedle plynulého a jemného Kroutvorova stylu i mnoho nápadů a podnětů. A to i na cestování po Čechách, neboť Kroutvor nikdy literaturu nevidí jako usazenou v univerzitní knihovně, vždy je mu spjata s krajinou, s vesnicemi a městečky, s celou naší zemí.

Malá vánoční četba je narážkou na Mozartovu Malou noční hudbu a je „komponována“ v podobném duchu a vánoční atmosféře. Na přání autora byly texty ponechány v původním znění bez redakce a korektury. Obsah: Hle, támhle letí kometa, Listování, Malá předehra, Předvánoční výzdoba, Vrátný svatý Mikuláš, Veverky, tajemná zjevení, Famfrník a spol., Adventní trh v Načeradci, Perníky a perníčky, Vánoční balíček, Troubení, Chvála pastýřů, O cestě a putování, Návštěva adventní Třeště, Betlémy, Duše betlémů, Saré i nové komety, Poselství svatého Františka, Dům chleba, Kapr a jiné ryby, Ladova Tichá noc, Černé Vánoce, Starý kufr, Jak jsme hledali Ježíška, Jeden Štědrý večer, Zpěvy, kázání a vinše, České Vánoce, Rote Franz, Krabička sardinek, Rybova Česká mše vánoční, Stoleté sněžení, Do pohoří k betlému, Vánoce v Pohoří, Oslí svátek, Konec roku, Tři králové, Mouřeníni, Ten černý vzadu, Poselství sněhu, Zimní pouť Antonína Siky, Útěk do Egypta, Sametové Vánoce, Vánoční archa, Starý Herodes, Mr. Eckhart a Mr. Alzheimer.

Poutnická knížka od Šumavy k Novohradským horám. Malá kapesní antologie

Nová básnická sbírka ceněného esejisty a znalce dějin umění i kultury. Do kupy tu Josef Kroutvor sesadil texty formálně různé: od medailonu o třech prozaických větách po skladbu o deseti veršovaných částech. Jako do deníku, notesu nebo skicáku. Různou formu si totiž žádají různá témata: poetický přírodozpyt, obřadnost jídla a pití, na prvním místě čaje, dále vazby česko-německé, otištěné do konkrétní krajiny jižních Čech stejně jako do tamějších mýtů, legend nebo pohádek - a nakonec průvodce osobními dějinami posledního půlstoletí, od učedníka přes tovaryše po mistra. Nejde o básníkova témata věčná, nazrála teprve s časem, který se nyní jeví jako příhodný.

Eseje a texty z česko-rakouského pomezí a Šumavy.

Úvahy o krajině, řemesle a věcech, také o člověku a moderní době. Chvály malých knížek, prkenné boudy, pravého papíru, ohně a dobré hlíny, mingei, šibui, hospodské účtenky, rozhlasu a mluveného slova. Pocty balvanům a kamenným obrům, venkovské hospodě, kočovným vzdělancům a sněhulákům. Nový soubor chval, poct a rozpaků. Třetí svazek edice Stropnice.

Praha mizerná Josefa Kroutvora fascinovala. Stal se pražským chodcem, vstoupil do každodenního dialogu s městem, pozoroval a naslouchal. Ve své knize zavede čtenáře do magických uliček pražského ghetta, vylíčí, jak vypadaly výlohy, krámky, fasády domů, pasáže, bufety, kina, bary, hospody a lidé, kteří se v nich pohybovali, žili. Připomene rovněž projevy intelektuální ironie i absurdity lidového humoru. Prahu mizernou totiž ovládají mýty a fámy, iracionalita se často mísí s realitou, všední skutečností. Kroutvor zaznamenal tvář města v podobě, na kterou vesměs obyvatelé a představitelé obce nebývají pyšní. Nicméně, šlo o nedílnou součást Prahy, která, jak se časem ukázalo, skrývala opravdové kulturní klenoty. Texty doprovází na šedesát unikátních fotografií Jana Reicha, který v rozmezí padesáti let zachytil atmosféru pražského centra i zákoutí periferie, významné osobnosti nebo nahodilé chodce.

Josef Kroutvor se ve své nové knize zamýšlí nad obyčejnými a zdánlivě banálními věcmi, které považujeme za samozřejmé, aniž bychom si uvědomovali, že pomalu z našeho života mizí. Píše o hrnčířích, sklářích, výrobcích ručního papíru, vůni terpentýnu, starém designu, venkovské hospodě, cikánském putování, psaní textů obyčejnou tužkou, o větru, kamenech, starých alejích, o svobodě. Chválí, vzdává poctu, ale nechybí ani rozpaky. Kroutvor připomíná, že i malé věci mají v našem životě své místo, práce rukou má svůj smysl i v době vyspělých technologií a ohrožené druhy se nevyskytují jen v přírodě. Téměř třicet nových a dosud nepublikovaných esejů uvozuje fotografie štěrkové cesty, která naznačuje alternativní směr putování, četby.

Publikace českého esejisty a historika umění popisuje převážně kulturní dějiny Benátek.

Jeden z významných středobodů české poezie, literatury a výtvarného umění leží v Petrkově na Vysočině. Staré a bytelné stavení, bývalý selský zámeček s věžičkou, dům podobný biblické arše, poskytoval po mnoho let fyzické i duchovní útočiště básníkovi Bohuslavu Reynkovi, jeho francouzské ženě Suzanne Renaud, synům Danielovi a Jiřímu. Do Petrkova přicházeli přátelé, návštěvníci, významné osobnosti, před zámečkem se dodnes zastavují ctitelé Reynkovy poezie a jeho grafického díla. Publikace Archa Petrkov (nakl. Měsíc ve dne) je připomínkou živé tradice, osudů a událostí a také poctou "klukům z Petrkova" - Jiřímu, překladateli kultovního Pourratova románu Kašpar z hor, a Danielovi, fotografovi, autorovi magických fotomontáží. Knihu doprovázejí texty editora Josefa Kroutvora, Miloše Doležala a Josefa Mlejnka. Fotografie Františka Nárovce a další unikátní historické fotografie zachycují venkovské prostředí Petrkova, běžný, každodenní život domu i hravé chvíle s milovanými kocoury. Koncepce knihy vychází ze žánru tzv. básní v próze, přináší některá nová fakta, opomenuté ilustrace, a doplňuje tak obraz Petrkova, legendy české kultury.

Pavel Vrba (1938–2011) byl ve své době vyhledávaným autorem písňových textů a spolupracoval na muzikálech a několika knihách, hlavně sbírkách poezie. Jeho texty nyní najdete u fotografií Jana Reicha (1942–2009). Ten v roce 1965 začal studovat FAMU a během studia nafotil soubory inspirované vzpomínkami na mládí v Sudetech, zaměřoval se také na zátiší a portréty. V roce 1984 oba autoři společně vytvořili projekt Mizející Praha. Ten byl minulým režimem označen za „málo optimistický“ a dočkal se pouze divadelního zpracování ve Viole (1984). Nyní vychází také knižně.

Studie zkoumají vývoj fenomenu interiéru, dandysmu, manekýny a květomluvy.

Vladimír Jiránek je desítky let komentátorem věcí aktuálních i nadčasových, autorem a spoluautorem oblíbených animovaných filmů, ilustrátorem mnoha knih. Vydal dosud rovněž osm knih autorských. Některé z nich - tak jako tato kniha, v pořadí tedy devátá - svědčí kromě jiného o tom, že existují náměty, k nimž se Vladimír Jiránek znovu a znovu vrací. Patří mezi ně i Sigmund Freud a psychoanalýza - výběr kreseb na toto téma obsahuje Knížka pro blázny.

Soubor textů renomovaného esejisty a historika umění, tentokrát věnovaných černobílé fotografii. Kniha je ohlédnutím jednak za Kroutvorovou dlouholetou prací v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu, jednak za jeho celoživotním tématem, kterým je umění a kultura přelomu 19. a 20. století. Tentokrát je reprezentují jména jako Drtikol, Sudek, Bufka, Feyfar, Svoboda, Reich, Pinkava. „Patřím ke generaci,“ říká letos jednasedmdesátiletý autor, „která zažila vzestup, slávu i ústup černobílé fotografie, patřím ke generaci okouzlené černobílou magií. Fotografie pracuje s časem, se zlomkem vteřiny, ale i s dlouhou expozicí, která představuje běh dějin, historii. Ta první expozice je jen malé cvaknutí, ta druhá, která zachycuje dobu i lidské osudy, má mnoho ozvěn. […] Fotografie umí zachytit čas, předat ho budoucnosti, umí nás ale také vrátit do minulosti a zpřítomnit ji.“

Výbor črt a studií věnovaných umění z přelomu století, ale i současnému, jež vznikalo na ose Vídeň–Praha–Paříž.

Kniha je rozdělena do čtyř oddílů. Přesto žádná z částí nemá jednotnou osnovu. Ve všech se prolíná autorův velký zájem o umění, přírodu, cizí kraje a především velká láska k Novohradským horám. Především jde o citové poznámky, které si autor jakoby poznamenává na okraj svého zápisníčku.

Nová básnická sbírka ceněného esejisty a znalce dějin umění i kultury. Popořádku je knihou, která spíná v konkrétních textech různé dekády autorova života a díla. Ne však chronologicky, popořádku, spíše náhodně. Umělecká Paříž, Praha i Vídeň, máchovská putování, staročínská obřadnost, česká krajina a její spiritualita, historie, legendy. Pro každého něco. Vždyť jde o „poezii do kapsy, do tramvaje, do přírody i do kavárny – kamkoli“. Josef Kroutvor o své současné poezii mluví jako o „užité lyrice“.

(Vzpomínání a listování ) Po řadě knih esejistických, uměleckohistorických a básnických se historik umění a esejista Josef Kroutvor rozhodl napsat knihu, v níž vzpomíná na svůj vlastní život. Kroutvor nikdy nebyl a nechtěl být autorem obsáhlých monografií, tlustých svazků a vyčerpávajících studií. Vždy se snažil psát tak, aby jeho texty byly srozumitelné pro každého, přístupné a sdělné. V tomto duchu napsal i svou vzpomínkovou knihu. Poletování jednoho ptáčka je záměrně knihou jakoby drobnou, stojící na okraji velkého historického dění. Přestože Kroutvor nechtěl napsat „velkou knihu pamětí“, jeho vzpomínky jsou nabité mnoha důležitými historickými fakty a zalidněny desítkami významných osobností české i evropské kultury a společnosti. Vše je podáno se skromností a zdrženlivostí, stručně a velmi jemně. Kniha je doplněna souborem unikátních fotografií a reprodukcí kreseb.

Knížka esejů Nové cesty na jih navazuje na předcházející Kroutvorovy práce: Benátky, Města a ostrovy a Cesta na jih. První zastavení v knize jsou věnována místům ležícím hned za Dunajem. Pak už následují zastávky za Alpami, a to jak na italské straně, tak na chorvatském pobřeží. Několik esejů je věnováno mediteránní kultuře.

Kniha známého pražského esejisty Josefa Kroutvora (1942) vychází v příhodný čas, jejím tématem jsou vánoční svátky a všechny každodenní drobnosti i velká tajemství, které jsou s nimi spjatá. Kroutvor vede čtenáře od Svatého Mikuláše, přes Adventní trh, Betlém, ke Třem králům až po Útěk do Egypta. Mimo to připomíná tradice spojené s pečením perníčků, přípravou kapra či vysvětluje, co znamená Dům chleba. Střední část knihy pak věnuje Antonu Sikovi a závěr divadelní parodii postavě Herodese. Josef Kroutvor je mistrem jasného a poutavého výrazu, ladně přechází mezi básní v próze, historickou vsuvkou a osobitým komentářem. Novinový sloupek střídá zasvěcenou studií, studii divadelní hrou. Je vnějškově proměnlivý, a přitom uvnitř pevně spjatý s řádem. Jeho Malá vánoční četba se tak stává velkou knihou.

Kniha je osobním pohledem autora na osobnost K. H. Máchy. Kroutvorova kniha obsahuje šest esejí. Všímá si v nich Máchových poutnických cest, při nichž objevoval nejen českou zemi, ale absolvoval také i velmi náročný pěší výlet do Benátek. Kromě této romantické polohy připomíná autor i Máchovu zálibu ve společnosti, Mácha rád navštěvoval kavárny a hostince, kde se stával většinou středem pozornosti.

Benátky, Lucca a Aquilea, tři italská města, v nichž pobýval a zanechal stopu král Karel IV., k jehož jubileu kniha známého esejisty Josefa Kroutvora vychází. Čtivě psaná studie poslouží dobře i jako netypický bedekr. Autor vzdává pomyslný poetický i historiografický hold slavnému městu na laguně, které odedávna fungovalo jako důležitý bod na mapě světového umění a kultury.Prochází Benátkami jako zvídavý divák, jako citlivý pozorovatel, jako milovník všeho periferního, žijícího svébytnou magií místa; v neposlední řadě pak i jako zasvěcený čtenář a znalec dějin výtvarného umění, který si do města přijíždí nabyté vědomosti prožít na vlastní kůži.

Filosofický esej o tom, z čeho je stvořen svět a co světem stále hýbe. První řádky Živlů byly napsány už před padesáti lety. Co všechno se od té doby změnilo, nicméně vyslané poselství platí dodnes. Živly existují, i když jsme je přehlíželi: povodně v roce 2002 či ničivé tornádo na jižní Moravě v roce 2021 jsou toho důkazem. S přírodou je třeba počítat i v éře technické civilizace, technologických zázraků a vědeckých poznatků.

Sborník Škola české grotesky uspořádal Josef Kroutvor v samizdatové podobě k Vánocům léta Páně 1980. Zní z něho samozřejmě podivně smutný smích těch dob, připomínající spíše vynucený škleb za zády skutečnosti, který však jako každý správný „smích skrze slzy“ zdaleka nevyvětral zároveň s nimi. Vychází poprvé „řádně“ tiskem, zato v doplněné podobě.

Soubor šesti rozsáhlých textů prvořadého českého esejisty Josefa Kroutvora je věnován vztahu člověka, krajiny a písemnictví, potažmo výtvarného umění, a to od počátku 19. století do současnosti. Jednotlivé eseje objevují život a dílo autorů zapomenutých či opomíjených (Anton Sika, Josef Bartuška) stejně jako obhlížejí z netradičních úhlů práce a osudy tvůrců zásadního významu i renomé (Karel Hynek Mácha, Bohuslav Reynek, Josef Váchal, Alfred Kubin, Jakub Deml, Miloš Doležal). Rukopis doprovázejí autorské akvarely. Josef Kroutvor (nar. 1942 v Praze) už minimálně tři desetiletí náleží k předním českým esejistům, ať své texty věnuje literatuře, výtvarnému projevu, fotografii, architektuře, užitému umění či v poslední době krajině. Pro žánr eseje je náležitě vybaven jak po stránce odborného zázemí, neboť je vystudovaným historikem umění a filosofem, tak po stránce stylisticko-lexikální - vždyť vedle esejistiky do jeho díla od počátku patří též svérázně groteskní poezie i próza. Také ve své esejistické novince zůstává Josef Kroutvor esejistou, který suverénně zvládá kombinovat textovou náročnost se vstřícností vůči čtenáři: jeho práce jsou dobrodužné i objevné, a to nejen tam, kde vytahuje z hloubi nemilosrdné minulosti na světlo neprávem opomíjené autory, resp. jejich díla - ale i tam, kde se zdá, že už dávno bylo vše podstatné řečeno.

Básnická sbírka Josefa Kroutvora. Josef Kroutvor, narozen 30. 3. 1942 v Praze. Esejista, historik umění, básník a kreslíř. Studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studijní pobyty v Besançonu a ve Vídni. V samizdatu a ve Svědectví publikoval pod kafkovským pseudonymem Josef K. Autor manifestu Škola české grotesky a eseje Střední Evropa: anekdota a dějiny. Od roku 1970 zaměstnán třicet let v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze v oddělení užité grafiky a fotografie. Autor výstav, řady odborných a uměleckých publikací, antologií, monografií a kurzív pro Český rozhlas Vltava. Jeho knížky vyšly např. v nakladatelství Pulchra a Měsíc ve dne, v poslední době spolupracuje s nakladatelstvím Archa Zlín. Své vzpomínky shrnul v knize Poletování jednoho ptáčka, kterou vydalo nakladatelství Torst v roce 2019.

Antologie. Poezie režná i glazovaná nás navrací ke kořenům lidské dovednosti a k bezprostředním dotykům a zážitkům.

Josef Kroutvor je nejen vzdělaný uměnovědec a esejista, ale také výjimečný vypravěč. S Bohumilem Hrabalem se poprvé setkal v polovině šedesátých let a jejich přátelství se prohloubilo na konci dekády. V nové knize, která se zaměřuje na hrabalovské téma, spojuje Kroutvor svou odbornou erudici s hlubokým porozuměním Hrabalovu myšlení a cítěním. Jako teoretik umění se věnuje proměnám stylu, nejen v oblasti výtvarného umění a literatury, ale i v životě a společnosti. Umí zachytit atmosféru různých dob a lokalit a rozpoznat umělecké projevy, které z nich vzešly. Zdůrazňuje význam Hrabalova bohémského okruhu v Libni, který od konce 40. let minulého století reprezentoval alternativní kulturu. Kroutvor se také vrací k fenoménu Střední Evropy a zkoumá její kulturu a mentalitu. Jeho esejistika má vysokou literární hodnotu, myšlenky jsou formulovány jasně a přístupně, přičemž čtenář se dozvídá cenné informace. Kroutvor tvrdí, že na příběh nestačí žádná teorie, ale musí do něj vstoupit fatum a doba jako esence, což platí i pro jeho vlastní vyprávění na hrabalovské téma.

Egon Schiele (1890-1918) - along with Oskar Kokoschka - is the painter who had the most long-lasting influence on the Vienna art scene after the great era of Klimt came to a close. After a short flirtation with Klimt's style, Schiele soon questioned the aesthetic orientation to the beautiful surface of the Viennese Art Nouveau with his rough and not easily accessible paintings. Many contemporaries found his expressive nudes and self-portraits, with their strange movements and morbid colours, to be ugly and even morally objectionable - criticism which culminated in criminalizing the painter as "obscene" and resulted in 1912 in an indictment and short jail sentence. However, not even his harshest critics could dispute however the artist's extraordinary drawing talent.

Autor se zde představuje jako lokální básník malého českého městečka, které vidí ve všech dobových souvislostech, i když často v sentimentální poloze. Jeho poezie nemá vyhraněný charakter, ale obsahuje různé prvky čes. moderní poezie: poetismus, surrealismus či civilismus. K obsahu svých raných veršů se autor vrátil ve známé próze, kde se zastavil čas.

Ani moderní doba nezapomíná na starší a často i pokleslé formy vyprávění - historky, fámy, apokryfy či bestiáře. Josef Kroutvor se tomuto okrajovému žánru věnoval léta, sbíral, co zaslechl, co nalezl v novinách, a zbytek dopsal, vyfabuloval a uložil do knížky Panoptikum s.r.o. Tato autentická, neformální "literatura" ráda přehání a má smysl pro paradoxy života.Špalíček textů doprovázejí černobílé ilustrace Luboše Drtiny v duchu tzv. lidových tisků a dotvářejí groteskní atmosféru knížky.

Texty Měst a ostrovů jsou vzdušné, lehce napsané, čtivé, zároveň však inspirativní. Ohledávají krajinu přírodní i městskou, všímají si zajímavých detailů - vždy ale nakonec končí u kulturního milieu, u umění, u tvůrců a jejich děl.

Putovat a listovat, obracet stránky v kalendáři. Jaro, léto, podzim, zima. A také to, co se nedá rozdělit, také půltóny, předčasná období, zpoždění či návraty. Předjaří s nečekanou záplavou sněhu. Kruté polomy a nové naděje. Domino kaluží po letním lijáku. Vůně kopřiv a spařené trávy, vůně kompostu. Babí léto, ale ještě ne podzim. Lampiony kaštanů a javorů rozvěšené po kraji. Vůně jablek v komoře stále svěží. Vůně povidel a hub v kuchyni. Listování, obracení listů v houstnoucím šeru po návratu z Pohoří. Soubor poutnických zápisků, črt a pověstí z novohradska i přilehlého Waldviertlu. První svazek edice Stropnice.

Driftbook je literární dílna a sklad, kde se za léta nashromáždila řada poznámek, kratších textů a úvah. Patří sem vše, co vyplavila voda, co přinesl čas, patří sem ale i to, co vzal vítr a nebylo hned zapsáno. Patří sem spousta věcí, nápadů, maličkostí a zážitků. Drifbook není deník, ale zápisník, který se nosí v kapse a je stále po ruce... "Marine Litter, mořské smetí, objekty z vyplavených plastů. Driftwood, název výstavy objektů z vyplavených dřev Davida Radoka není tak ekologicky naléhavý. Podobně můj Driftbook hledá i pozitivní „vyplavené“ inspirace a nechce vidět svět jen jako smetiště. V setkání s hrnčířstvím a pálením dřevem jsem našel prastaré a nádherné řemeslo propojené se základními elementy světa, živly. Předsokratici, které jsem v mládí nadšeně pročítal, přišli opět ke slovu. Dobrá hlína, voda, oheň a také přátelství lidí kolem kruhu a pece mě naplnily zkušeností, po které jsem toužil."

Cesta k trojmezníku vede přes planinu, kde žilo před válkou více než tisíc lidí. Dříve to býval jeden svět, dnes je tento prostor nostalgicky prázdný, místy i zpustlý. Stopa železné opony je v krajině stále patrná. Rány se zacelují pomalu. Nespěchejme, putujme.

大国のはざまで自らの歴史を持ちえない場所―クンデラやカフカなど比類ない輝きを放つ中欧という場所に息づく文化の本質を、歴史の不条理の内に見つめる。

Reprodukce dřevorytů J. Váchala z knihy Šumava umírající a romantická.

Kniha se zabývá vývojem českého plakátu od konce 19. století. Josef Kroutvor připomíná známé i méně známé autory českých plakátů jako byli v počátcích Vojtěch Hynais, Luděk Marold, Karel Šimůnek, Arnošt Hofbauer nebo z pozdějších autorů filmového plakátu např. Josef Vyleťal. Kniha připomene i okolnosti, které k dobové podobě plakátu vedly.

Dílo Františka Zelenky (1904–1944) bylo natolik spojeno s předválečnou Prahou a první republikou, že se až do devadesátých let nedoporučovalo připomínat. Výstava v pražském UPM v roce 1991, k níž byl vydán tento katalog, se snažila napravit křivdu starého režimu. František Zelenka patří mezi přední osobnosti české meziválečné avantgardy. Věnoval se navrhování plakátů, scénografie i architektury. Byl zastánce funkcionalistické estetiky, designu a moderního životního stylu. V sérii plakátů pro Osvobozené divadlo šťastně spojil prvky moderního umění s reklamou. Jeho reklamní plakát auta Aero dnes patří k ikonám českého grafického designu. V roce 1943 byl František Zelenka s rodinou deportován do Terezína, kde v těžkých podmínkách organizoval divadlo, navrhoval scény a kostým a působil i jako režisér. Zahynul v Osvětimi v říjnu roku 1944.

Soubor kritických statí o výtvarném umění , doplněný o autorovy časopisecké stati a texty ke katalogům výstav a k vernisážím z let 1989 až 2000.

Bohatě komponovaná kniha představuje známého historika umění mimo jiné jako básníka, prozaika, autora esejů o spisovatelích a výtvarnících a účastníka přátelských setkání společnosti "Supů". Odlehčená, čtivá kniha "pro milovníky hořkých nápojů" vytváří pozoruhodný obraz atmosféry 70. a 80. let, kdy většina textů vznikala.

Když jsem se na konci léta v roce 1969 vracel z Francie do Čech, tušil jsem, že se vracím do nejistot. Ale také jsem už věděl, že psát mohu jen česky a já psát chtěl. Psát, nic jiného mně tenkrát nezbývalo, naděje na vydání nebyla žádná. Až samizdat mně hodil záchranné lano a psaní dostalo hlubší smysl. Ani dnes, kdy literatuře zdánlivě nestojí nic v cestě, kdy literatura vstoupila na volný knižní trh, se nepovažuji za „profesionálního“ autora. Píši, abych obhájil svou existenci, nic víc, předal zprávu, abych podal ruku čtenáři… Pěstuji přechodné žánry – užitou lyriku, eseje, píši cestopisy, monografie, literární a výtvarné glosy a tvořím také drobnou prózu. Hledám souvislosti, rovnováhu mezi poznáním a osobní zkušeností…