Jiří Jelínek Ordre des livres

Vysokoškolská učebnice systematicky vykládá základní pojmy a instituty trestního řádu, zákona o soudnictví ve věcech mládeže a zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Nové, již sedmé aktualizované vydání reaguje na neustálý rozvoj trestněprocesní legislativy. Největší změny byly zapracovány do kapitoly o mezinárodní justiční spolupráci. V učebnici uvádíme také novou judikaturu a poznatky, ke kterým dospěla nauka i aplikační praxe. Text vychází ze stavu právní úpravy platné ke dni 1. září 2023 a z judikatury k této úpravě. Učebnici zpracoval renomovaný autorský kolektiv složený ze zkušených akademiků i významných představitelů justiční praxe. Vedoucím autorského kolektivu je legenda českého trestního práva, prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc. Učebnice je určena především vysokoškolským studentům, ocení ji však také praktikující právníci, kterým poskytne rychlou orientaci v neustále se měnící právní úpravě.

Tenká kniha je prozaickým debutem Jiřího Jelínka (nar. 1963), saxofonisty, který působil mimo jiné v kapelách Garáž a Psí vojáci. Komponovanou mozaiku motivicky provázaných črt a povídek lze číst i jako svéráznou variaci na autobiografický román. Jeho protagonista v něm se sebeironickým nadhledem zpřítomňuje a konfrontuje hravě úsměvné, bizarně groteskní i mrazivě tragikomické momenty ze života nezávislého umělce.

Monografie pojednává o kriminologii jako samostatné společenské empirické vědě o zločinu, jeho podmínkách i příčinách, jeho pachatelích i jeho obětech, ale také o kontrole kriminality nebo jejím prognózování. Hledá místo kriminologie v systému věd, věnuje se jejím hlavním funkcím i úkolům, vysvětluje i různé druhy kriminality a jejich specifické příčiny. Ačkoliv je kniha zpracována jako monografie, autoři, kterými jsou pedagogové z Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Fakulty práva Panevropské vysoké školy v Bratislavě pod vedením profesora Jiřího Jelínka, vedoucího katedry trestního práva Právnické fakulty UK, svoji profesi nezapřou. Text je veden snahou vyjádřit odborně bezchybně, ale obecně srozumitelně i obtížnou kriminologickou problematiku. Práce je rozdělena na dvě části – obecnou část a zvláštní část. Obecná část zaujme rozsáhlým výkladem kriminologických teorií, starších i novějších. Nevyhýbá se ani rozboru kořenů kritické a radikální kriminologie (Karl Marx, William Bonger, Georg Vold), ani jejím současným projevům. Ve zvláštní části monografie věnovali autoři pozornost i fenoménům, které zpravidla nejsou v české nebo slovenské literatuře zpracovány vůbec, anebo nikoliv v takovém rozsahu, jako jsou terorismus, feministická kriminologie, hate crimes a extremismus, kyberkriminalita, korporátní kriminalita, kriminalita bílých límečků aj.

Mezinárodní vědecká víceoborová kolektivní monografie usiluje nejen o rozbor platné právní úpravy v České republice a ve Slovenské republice, ale obsahuje také četné náměty a podněty ke zdokonalení současné české právní úpravy. To je důležité z pohledu budoucí rekodifikace českého trestního práva procesního. Zatímco v roce 2019 se naše pozornost soustředila k desátému výročí přijetí nového českého trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb.), v letošním roce navazujeme pojednáními věnovanými procesním otázkám. Nejde jen o připomenutí základních zásad trestního řízení, oněch stavebních kamenů, na kterých stojí konstrukce trestního řádu, ale věnujeme pozornost i aktuálnímu známému nešvaru – problematice odposlechů, resp. nedostatečné právní úpravě zejména tzv. prostorového odposlechu v trestním řádu. Tematická šíře ochrany práv a svobod v trestním právu procesním je různorodá. Zahrnuje nejen právo obviněného na revizi rozhodnutí v trestních věcech, zákaz sebeobviňování v trestním řízení, zásahy do osobní svobody při nahrazení vazby elektronickým monitoringem, ale i meze rozhodování o zajištění majetku v trestním řízení nebo účast oprávněné osoby, zmocněnce a opatrovníka v řízení proti právnickým osobám, což jsou jen některé z problémů, které se v monografii rozebírají. Opominuty nejsou ani souvislosti vnitrostátních otázek s trestním právem evropským i trestním právem Evropské unie a s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Jednotlivé kapitoly jsou orientovány nejen trestněprocesně, ale na autorství se podílejí také odborníci ze správního a ústavního práva. Tím dostává monografie žádoucí mezioborový charakter. Autory kapitol jsou také slovenské kolegyně a kolegové. To umožňuje čtenáři vhled i do právní úpravy, která v zásadě vychází z kdysi společného zdroje. Nyní, po desetiletích samostatného vývoje se ovšem nůžky mezi právními úpravami rozšiřují. Nicméně jak čtenáři poznají, problémy nauky i aplikační praxe v obou státech jsou si velmi podobné, i když konkrétní legislativní řešení mohou být rozličná. Práce tedy svým zaměřením přesahuje vnitrostátní rozměr. Věříme, že závažností otázek, kterými se v práci zabýváme, i jejich aktuálností laskavého čtenáře zaujmeme.

Monografie se zabývá fenoménem trestní odpovědnosti právnických osob, což je kontroverzní otázka trestněprávní teorie. Autor analyzuje vybraná problematická témata a otázky právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob v České republice, včetně jejich sankcionování a řízení. Kontextualizuje tuto problematiku v evropském rámci vývoje kontinentálního právního řádu a zohledňuje kriminologické souvislosti. Zkoumá, zda bylo pro Českou republiku nezbytné zavést tento typ právní odpovědnosti, jaké mezinárodní závazky a doporučení při tom hrály roli, a specifika sankcionování právnických osob. Dále se zaměřuje na konkrétní problémy při aplikaci zákona o trestní odpovědnosti, například na rozsah kriminalizace jednání právnických osob, přechod trestní odpovědnosti na právní nástupce a zvláštnosti trestního řízení. Autor kriticky hodnotí legislativní řešení, která často vzbuzují rozpaky, a dochází k závěru o nutnosti nové právní úpravy. Cílem je doplnit autoritativní výklad právní úpravy o alternativní pohledy na vybrané problémy a otevřít diskusi vedoucí k žádoucí změně právní úpravy.

Monografie přináší texty, které shrnují problematiku digitálního archivnictví v českém prostředí. Jednotlivé kapitoly sledují životní cyklus digitálního dokumentu od jeho vzniku, přes výběr, evidenci, trvalé uložení, zpracování až po zpřístupnění badatelům. První kapitola se věnuje problematice standardů a norem a jejich praktického užití v elektronické spisové službě. Následuje popis projektu Národního digitálního archivu a Archivního portálu včetně problematiky výběru elektronických archiválií, validace a dlouhodobého uchování dat. V další kapitole jsou popsány vybrané základní nástroje pro elektronickou evidenci archiválií a jejich zpracování. Závěrečná kapitola se věnuje digitalizaci archivních dokumentů a jejich zpřístupňování na archivních portálech. Text je doplněn slovníčkem vybraných pojmů z oblasti digitálního archivnictví.

Kolektivní monografie „Deset let od přijetí českého trestního zákoníku“ připomíná, že rok 2019 je desátým výročím přijetí zákona č. 40/2009 Sb., který nahradil původní československý trestní zákon (zák. č. 140/1961 Sb.). Toto výročí se stalo příležitostí pro české a slovenské akademiky a praktiky z různých právních oborů, aby zpracovali kapitoly reflektující tento milník z pohledu trestního, ústavního, správního a občanského práva. Čtenáři se dozvědí, co nový trestní zákoník mohl obsahovat, ale nakonec neobsahuje, a seznámí se s návrhy na jeho zdokonalení. Práce zahrnuje také studie porovnávající český trestní zákoník s novým slovenským trestním kodexem. Přijetí českého trestního zákoníku bylo spojeno s mnoha očekáváními, která se splnila jen částečně. Jde o jeden krok k celkové reformě trestního práva po roce 1989, avšak pouze o poloviční rekodifikaci. Český zákonodárce přijal nový trestní zákoník, ale dosud nepřijal nový trestní řád, což by bylo logické a žádoucí. Monografie se také zabývá těmito otázkami.

Docent JUDr. Mgr. Jiří Herczeg, Ph.D., vysokoškolský učitel, člen katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, advokát specializovaný na obhajobu v trestních věcech a dlouholetý člen redakční rady časopisů Kriminalistika a Trestněprávní revue, zemřel v červenci 2017 ve věku nedožitých čtyřiceti osmi let. Kolegyně a kolegové z katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy k poctě osobnosti docenta Jiřího Herczega a jeho práci připravili monografii sestavenou ze samostatných studií k tématům, jimž se docent Jiří Herczeg odborně věnoval. Chtějí tak připomenout osobnost tohoto oblíbeného pedagoga a uznávaného kolegy.

Kolektivní monografie obsahuje čtrnáct kapitol, v nichž autoři z České republiky a Slovenské republiky rozebírají těžko uchopitelný fenomén terorismu z pohledu trestního práva a kriminologie.